Bible

Kdo si opravdu přečetl bibli od začátku do konce a myslel u toho, tak musí být přesvědčeným ateistou. Starý zákon je slátanina a Nový zákon jen o něco lepší. Nechápu proč se točí pořád nějaké Biblické příběhy.

Bibli jsem si před pár dny chtěla přinést z naší knihovny, která je - v komoře. I šla jsem tam bez brýlí, vyšplhala se na židli a když jsem se naklonila a stoupla si na špičku levé nohy, tak se mi ji z nejvyššího regálu podařilo vydolovat. Když jsem se vrátila, usedla do křesla a zabrejlila, zjistila jsem, že ta kniha není Bible, ačkoli je na deskách kříž, ale Jednotný katolícky spevník (s najpotrebnejšími modlitbami pre kresťanov-katolíkov)... Kde ta naše bible sakryš může být? Zahleděla jsem se maně do regálu s knihami u kterého to moje čtecí křeslo je - a aj! - ona tam tiše ležela a čekala, až k ní pozvednu zraky.
To jednou někdo zazvonil u našich panelákových dveří (7. patro) - a dal mi ji. A odešel.
Je to ta z roku 1984 (EKUMENICKÝ PŘEKLAD - PŘELOŽILY EKUMENICKÉ KOMISE PRO STARÝ A NOVÝ ZÁKON - VYDALA EKUMENICKÁ RADA CÍRKVÍ V ČSR V PRAZE VE SPOLUPRÁCI SE SPOJENÝMI BIBLICKÝMI SPOLEČNOSTMI V LONDÝNĚ - VYTIŠTĚNO PÉČÍ EVROPSKÉHO PRODUKČNÍHO FONDU VE STUTTGARTU).
Já Bibli nikdy nečetla. Ani číst nechci. (A pokud čistě hypoteticky bych ji musela někdy přečíst, myslím, že bych na ni sdílela názor s doktorkou Arrowayovou z knihy Kontakt od Carla Sagana...) Přinesla jsem si ji kvůli knize Muži, kteří nenávidí ženy. Abych se podívala, jestli Larsson nekecal. Jestli tam to 32016, 32109, 30112, 32027 a 32018 je. A je. Třetí kniha Mojžíšova. Tresty.
... ráda bych věděla, kolik lidí bylo ve jménu této knihy zabito, zavražděno, umučeno. Může ji v tomto jiná trumfnout?

Myslím si, že Bibli člověk nemůže číst jako běžnou knihu. Je to spíše hodně alegorický výklad. Můžeme tu najít historické pasáže, ale zároveň i ryze mystické. Člověk bez náboženského cítění nebo alespoň bez nějakého duchovního pochopení jí může považovat za slátaninu, protože jí bere doslovně, ale ochuzuje se tím sám :) Přece v dnešní době už nikdo nevěěří, že Bůh stvořil svět za 6 dní :) důležitá je hlavní myšlenka, prostředky už jsou věc jiná.

Bible ...kolik komentářů o ní bylo napsáno, kolik lidí se snažilo o přesné pochopení jejího poselství, kolik lidí se snaží žít podle jejího "ducha", kolik lidí si jen myslí, že "žije podle ní". Do dnešních dnů probíhají spekulace o tom, jestli brát texty doslova (což kromě fundamentalistů snad už asi nebere vážně nikdo), anebo spíše brát v potaz "text mezi řádky" či pouze "smysl" či určitý "princip" z textů vyplývající. Kdo je autorem - Bůh či lidé ? Byli pisatelé opravdu inspirováni Duchem Božím, nebo jen prožívali ve své mysli "něco", čemu dávali punc nadpřirozenosti ? Otázek je spoustu, odpovědí již méně, na něco nebude možná odpověď nikdy...pokud někdo začíná číst Bibli, tak si musí uvědomit jednu zásadní věc, že se nejedná o jednu knihu, ale o soubor knih psaných v rozmezí stovek let, tudíž i styl psaní, podání textu, způsob vyjadřování pisatelů atd. není stejné. K lepšímu pochopení je určitě nutné znát historické pozadí - dějiny Blízkého Východu, politickou, kulturní i náboženskou situaci, z pozice současnosti je vhodné se zajímat o archeologii v dané oblasti či texty "biblické kritiky", což není samo o sobě pejorativní slovo, ale seriozní rozbor...nedá se v pár řádcích popsat vše. Jinak se bude na Bibli dívat člověk, který vyrostl ve věřícím prostředí či se později k víře přiklonil, a bere tudíž Boha jako jasně danou existenci "jsem, který jsem", jako osobního Boha. Jinak se dívá na danou věc člověk "nevěřící", který má třeba jen zájem o předestřenou životní filozofii... rozhodnutí „čím pro mě Bible je a bude“ je dáno v osobním hledání a životním postojem. Já sám jsem "hledajícím" i v této oblasti, a to přesto, že jsem vyrostl ve věřícím prostředí, tak následná touha po osobním uchopení vlastního života do svých rukou, možnost podílet se na přemýšlení v pluralitě názorů a netrvat jen na jednom úhlu pohledu, mě odvedla od církevního společenství, a stále přemýšlím, zda-li i od Boha. Také představa, že mohu být "kvalitním člověkem", tedy celý život se o to snažit (i s jasnými pády a vzestupy), není u mě spojena s nutností být věřící. Spousta "nevěřících" žije v Božích očích kvalitněji než "věřící" (tím zcela nechci říci, že je to i můj případ)...co se týče toho, kterou z nabídek "Biblí" číst, tak osobně jsem vyrostl na ekumenickém překladu, který má velice hezký jazyk, je kvalitní, ale osobně dávám v současnosti přednost Jeruzalémské Bibli s bohatými výkladovými poznámkami (a ekumenickou používám, když potřebuji něco najít rychleji, či si text - verš - pamatuji v původním znění ekumenickém). Nové překlady , třeba Bible 21. století, mě neoslovily tolik (používaná slova z dnešní doby, která jsou daná do překladu, mi nesedí v použití v původním textu). A co se týče vlastních knih z Bible, které mě osobně nejvíce zaujaly, a které doporučuji (mají spíše filozoficko-náboženský charakter), jsou Kazatel, Job, Kniha moudrosti a Sirachovec (poslední 2 mají označení deuterokanonické, což není "hanlivé" označení, např. jako pseudobiblické či nebiblické, přesto je protestanté nikdy nepřijali - nejsou třeba v ekumenické Bibli, ale spíše je to dáno tím, že nebyly zavzaty do původního židovského kánonu - byli totiž napsány ve 2.-3. století před n.l. helénistickými židy, tudíž zde byla představa "přimíchání" řecké, tudíž pohanské filozofie do židovského textu). To je ale jen můj osobní názor, který nemusí být pravdivý, třeba je skutečnost zcela jiná. Z Nového zákona doporučuji třeba Janovo evangelium. Velice rád si v Bibli čtu, ale protože spíš vnímám její filozofickou linku s dopadem na běžný život než studium dogmatiky či přesvědčováním sebe sama o existenci Boha, tak se nemohu označit jako jasně věřící člověk či "jen" věřící… jsem prostě jen „hledající“.