Devadesátky!

Na knížku jsem byla hodně zvědavá. Devadesátky jsem prožila z pohledu člověka v prvním zaměstnání, vdala jsem se, založila rodinu - takže dost věcí si vybavuji, ale zjistila jsem, že i u mě řada věcí prošla kolem tak nějak bez povšimnutí.
Hodně čtenářů tu zmiňuje negativitu vystupující ze stránek knihy. Mně to tak úplně nepřišlo; ano, pár věcí autorka přímo shodí, ale jinak bych řekla, že je to prostě její způsob psaní.
Osobně jsem ráda, že se mi kniha dostala do rukou. Když žijete v té době a máte své starosti a radosti a je jich dost, ani si člověk neuvědomí, jak zvláštní doba to byla. Prakticky těsně předtím spadla železná opona a začaly k nám proudit věci do té doby netušené. Otevřely se možnosti, a kdo měl nápad a odvahu, tak do toho šel. Bylo to rychlé, zhuštěné, opravdu jedinečné a neopakovatelné. To jsem si uvědomila při čtení a za to jsem ráda.
Jinak naprosto souhlasím s názorem, že lidí pověřených přispět do knihy svou vzpomínkou je strašně moc a opravdu zajímavých je z toho nepatrný zlomek.

Asi tři a půl hvězdičky. Jako devadesátkové dítě jsem si u ledačeho nostalgicky povzdechla. Něco se pojilo se vzpomínkami milými (Dyna Blast, klíč na krku, Crazy Dips, skleničky od hořčice, popsané videokazety, Výběr), jiné záležitosti doprovázela úleva, že už jde pouze o minulost (diskety, prestižky, hnusné punčochy, Bravo, zvuk nabíhajícího připojení). A pak mě taky pobavilo, kolik věcí - hlavně z popkultury - mě naprosto minulo. Potud dobré. Na druhou stranu kvalitu místy shazuje zbytečné opakování určitých myšlenek a přemíra vzpomínek osobností, které by rozhodně zasloužily proškrtat.

2,5*
V devadesátkách jsem vyrůstala, takže některé věci - obzvlášť co se týče zábavy a volného času - byly příjemně nostalgické, jiné věci (politika a podobné srandy) mě minuly, protože mě v té době vůbec nezajímaly. Kniha jako taková mi přišla zvláštním kočkopsem. Celé to bylo tak nějak blogové, nešlo to nijak do hloubky a cítila jsem z toho jakousi potřebu tu dobu za každou cenu shodit. Možná v tom jen vidím něco jiného, než tam ve skutečnosti je, ale mám z toho ana patře takovou tu "čtenářskou pachuť". A ty vzpomínky... jako já vím, že jsou to lidé povolaní vyjádřit se k danému tématu, ale drtivou většinu z nich ani neznám, takže mě jejich vzpomínky absolutně nezajímaly.

Od knížky jsem očekávála nejen připomenutí toho, co jsem sama zažila, ale i nějaký hlubší vhled tehdejší doby. A toho se mi nedostalo. Celé dílo mi přišlo takové velice povrchní, šup sem šup tam, už aby bylo hotovo. Také mi vadilo, že byla autorka dost subjektivní, čekala bych větší míru objektivity.
Takže jako instagramový profil proč ne, ale jako vydaná kniha je to škoda papíru.