Dokořán
Profil knihy je v inom jazyku
+3Všetky obaly
#O čom je kniha Dokořán?
František Halas byl autor meditativní a společenské poezie, jeden z nejvýraznějších představitelů české poezie 30. a 40. let dvacátého století. Sbírka Dokořán z roku 1936 bývá označována za nejpůsobivější básnickou reakci na nástup fašismu. Halasův osobitý verš je většinou přerývaný, rytmicky nepravidelný a zvukově výrazný. Verše nejsou libozvučné, často jsou násilně přerušené, plné neologismů, mívají neobvyklou větnou skladbu. Halas byl také mistrem v práci s hovorovou i obecnou češtinou a často využíval biblických přirovnání a metafor. Kniha vychází k příležitosti desátého výročí založení našeho nakladatelství. (Založil/a: red_desert)
(Zobraziť viac 
)
)
Štatistiky
Vydanie
Kniha (2)
Książka el. (1)
Vydavateľstvo (rok): Městská knihovna v Praze
- 2020
Vyšlo ako e-kniha
ISBN: 978-80-274-0534-3
Strán: 54
Skryť vydanie 
Skryť vydanie
Skryť vydanie
Všetky vydania 
Všetky vydania
Všetky vydania
Komentáre
Autor jako básník svého lidu věděl, co je jeho morální povinnost v dané době, a když rozpoznal nějaké nebezpečí, pozvedl svůj prorocký hlas na jeho ochranu. Básníci 21. století, pokud to jsou opravdoví básníci, tak buď zbaběle mlčí, nebo si vylévají své city na internetu.
Podvyživená sbírka Dokořán od Františka Halase se ke mně dostala v natolik
"zasloužilém" stavu, že bych se ji bál vytáhnout i na okenní parapet, natož někam ven...
Zařadil jsem ji proto souběžně k současnému prvku
v knižní frontě a příležitostně do ní nahlížel. (Převážně před spaním...)
Dílo bylo věnováno českému umělci, básníku a novináři Karlu Tomanovi.
Hlavním záměrem autora je prostřednictvím sbírky přenést na čtenáře (n)emoce.
V kombinaci s faktem, že dílo vzniklo coby reakce na nástup fašismu v Evropě nelze nějak pevněji
očekávat, že se bude jednat o symbol rozkvetlé zahrady.
Docela mě zaujal styl, s jakým F. Halas tvoří verše. Ty jsou nepravidelné, nezřídka násilně a z ničeho nic ukončované,
nějakou stabilitu a konstantní/typickou strukturu by v nich čtenář hledal těžko, plus již na první pohled je znát velký důraz
na zvukovou stránku. Motivy básní rovněž nejsou jednolité -> Špetka vlastenectví (Nic přehnaného a kýčovitého), řada motivů válečných
(Převážně na španělském území) a poté spletenec všedních maličkostí, pokroucené přírody a lidských vlastností. Velmi mě potěšily
reference na Goethovu a Máchovu tvorbu. Pro vyvolání chmurného dojmu autor úžívá, vzhledem k době, kdy byla sbírka vydána, poměrně osobitého stylu. Lze říct, že si určitou formou libuje ve věcech jako palčivost, štkající ovdovělé ženy, pomatené Viktorky, zmírající bytosti, bezhlaví a tančící koně, tlení a práskající karabiny. Tedy, ne že by mi to vadilo... Navzdory faktu, že "čtenářský požitek" z básní má potenciál poměrně rychle vyprchat a v důsledku zmíněné stavby veršů je poněkud složitější se v nich orientovat, či si jednotlivé kousky výrazněji zapamatovat, hodnotím dílo kladně. Soubor rozhodně není jednohubkou a to i přes svoji extrémní tenkost. Je zapotřebí plné pozornosti pro "kompletní vstřebání" a nejlépe i menší časové odstupy.
K počinům jako "V dešti, Večer, Na hrob, Žena, Dušičky, Doma a Balada"
se rád vrátím. K autorově tvorbě obecně nejinak.
*4/5*
"zasloužilém" stavu, že bych se ji bál vytáhnout i na okenní parapet, natož někam ven...
Zařadil jsem ji proto souběžně k současnému prvku
v knižní frontě a příležitostně do ní nahlížel. (Převážně před spaním...)
Dílo bylo věnováno českému umělci, básníku a novináři Karlu Tomanovi.
Hlavním záměrem autora je prostřednictvím sbírky přenést na čtenáře (n)emoce.
V kombinaci s faktem, že dílo vzniklo coby reakce na nástup fašismu v Evropě nelze nějak pevněji
očekávat, že se bude jednat o symbol rozkvetlé zahrady.
Docela mě zaujal styl, s jakým F. Halas tvoří verše. Ty jsou nepravidelné, nezřídka násilně a z ničeho nic ukončované,
nějakou stabilitu a konstantní/typickou strukturu by v nich čtenář hledal těžko, plus již na první pohled je znát velký důraz
na zvukovou stránku. Motivy básní rovněž nejsou jednolité -> Špetka vlastenectví (Nic přehnaného a kýčovitého), řada motivů válečných
(Převážně na španělském území) a poté spletenec všedních maličkostí, pokroucené přírody a lidských vlastností. Velmi mě potěšily
reference na Goethovu a Máchovu tvorbu. Pro vyvolání chmurného dojmu autor úžívá, vzhledem k době, kdy byla sbírka vydána, poměrně osobitého stylu. Lze říct, že si určitou formou libuje ve věcech jako palčivost, štkající ovdovělé ženy, pomatené Viktorky, zmírající bytosti, bezhlaví a tančící koně, tlení a práskající karabiny. Tedy, ne že by mi to vadilo... Navzdory faktu, že "čtenářský požitek" z básní má potenciál poměrně rychle vyprchat a v důsledku zmíněné stavby veršů je poněkud složitější se v nich orientovat, či si jednotlivé kousky výrazněji zapamatovat, hodnotím dílo kladně. Soubor rozhodně není jednohubkou a to i přes svoji extrémní tenkost. Je zapotřebí plné pozornosti pro "kompletní vstřebání" a nejlépe i menší časové odstupy.
K počinům jako "V dešti, Večer, Na hrob, Žena, Dušičky, Doma a Balada"
se rád vrátím. K autorově tvorbě obecně nejinak.
*4/5*
Uzavřený_účet_8968
10. 4. 2013
Čím víc se zabývám literaturou, tím složitější je pro mě hodnotit díla hvězdičkama. To už prostě fakt nejde.
Ale Halasova písňovost v Dokořán mě dostala - ne nadarmo taky byla sbírka věnována Tomanovi.
Ale Halasova písňovost v Dokořán mě dostala - ne nadarmo taky byla sbírka věnována Tomanovi.