Emma
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
#O čom je kniha Emma?
Když na první pohled bohatý otec přiveze dceru jménem Matilda Fitzgibbonová do školy ve vesnici Clinton St James, nikdo by se nenadál, že během pouhého čtvrt roku se z domnělé dědičky značných statků stane opuštěné, bezprizorné dítě. Naštěstí se dívky ujme milá vdova Chalfontová z téže vesnice. S pomocí výmluvného pana Ellina začíná pátrat po dívčině minulosti, o níž sama dívka zarytě mlčí. Kdo je Matilda Fitzgibbonová, odkud pochází a jaké je spojení mezi ní a krásnou, leč nespoutanou Emmou s havraními vlasy, jejíž jméno je vyryto na náramku ve tvaru hada, který představuje jedno z mála vodítek? Více odhalí romantický i tajemný příběh plný nečekaných zvratů, v němž pravda vyjde najevo až v úplném závěru.Charlotte Brontëová začala na románu Emma pracovat na podzim roku 1853.Bohužel však stačila dokončit pouhé dvě kapitoly a podle jejích poznámek román dopsala autorka, která chce zůstat v anonymitě.
(http://www.daranus.cz/) (Založil/a: Aiobheann)
(Zobraziť viac 
)
)
Štatistiky
Vydanie
Kniha (1)
Komentáre
I s přihlédnutím k době vzniku je to kniha přinejlepším průměrná či spíše lehce podprůměrná. Ještě před polovinou knihy je zřejmé jaká je hlavní zápletka a kam se bude celý příběh ubírat dál. Na kvality knihy Jana Eyrová to rozhodně nemá. Myslím že už ve své době šlo o takové " ženské čtení" pro nepříliš náročného čtenáře- trochu tajemna, trochu detektivky, neuvěřitelné náhody, lidi z lepší společnosti a velká opravdová láska.
Je třeba si uvědomit, v kterém roce byla kniha napsána, jaké bylo tehdy postavení ženy. A pak se kniha určitě bude líbit. I když čtenář bude asi v luštění tajemství vždycky trošku napřed, než mu je autorka sdělí, je knížka napínavá, tajemná, čtivá.
Kniha se četla jedním dechem, nicméně onen šokující závěr, jak slibuje anotace na obálce nepřišel. Pokud čtenář má všech pět pohromadě, tak mu velmi záhy dojde, kam celý příběh vyústí a vlastně to je v celém textu tak průzračné a jasné, že se vytrácí veškeré napětí, jaké normálně u podobných knih bývá. Vlastně autorka nenechává jedinou záhadu, na jejíž vysvětlení bychom netrpělivě čekali, protože si vše dokážeme osvětlit ještě než k tomu příběh dospěje. A nutno podotknout, že daleko před tím, než k tomu příběh dospěje.
Jak se dočítám zde, po Bronteové někdo ten román dopsal. To možná vysvětluje onen v celku průměrný a slabý výkon nezvyklý u Charlotte Bronteové.
Jak se dočítám zde, po Bronteové někdo ten román dopsal. To možná vysvětluje onen v celku průměrný a slabý výkon nezvyklý u Charlotte Bronteové.
Absolutně by mě nenapadlo, že se mi tato knížka bude až tak moc líbit, a přece. Je to společenský historický román, kde opravdu chcete číst dál a dál a rozkrývat rodinná tajemství z minulosti. Čte se s velkou lehkostí, překlad se mi zdá být také zdařilý a závěrečné rozklíčování příběhu se mi velmi líbilo. Ač je kniha z většiny dopsána až po smrti autorky, tak přesto jsem tam cítila i Janu Eyrovou a prostě autorčin rukopis. Za mě můžu určitě vřele doporučit, knížka má vše potřebné a podstatné, příběh, pointu, rozuzlení, najdeme tam lásku, nenávist, pochopení, odpuštění, vysvětlení, prostě všechno.