Třikrát v roli detektiva Charles Paris

Detektivem je příležitostný herec, který má nepřeberné množství přátel a známých, kteří mu, téměř sami, podávají informace které právě potřebuje. Ve všech rolích klade otázky, tak, na které bych, já, jej posla někam, ale autor to přesto, prostřednictvím svých postav vede tak, že mu poví co on chce. Jak jinak? Je to až nudné jaké si vymýšlí "vatu" na protažení děje. V příběhu Mrtvá strana... je to povídání kolem nezákonného kopírování a prodeje hudebních nahrávek. Zápletka však není špatná. Druhá část zavádí čtenáře do prostředí televizního štábu, kde je možno se seznámit s tímto prostředí. To čemu se říká vata je zde tak moc, že se již k četbě třetího příběhu neodhodlám. Autor několikrát přivede čtenáři k odhalení pachatele, ale pak vyrukuje s jinou versí, a ta je tak krkolomná, že je to nestravitelné. Navíc až zde jsem si uvědomil, že jsem "trilogii" četl. Asi proto, že je to většinou tak nudné, že jsem text přeskakoval. Na neshledanou mister Brette.

První příběh byl zdaleka nejlepší další dva už byly horší ale ne špatné u žádného z příběhů jsem dopředu nevěděl totožnost vraha a každý byl vtipný (což se podle mě u detektivek moc často nevidí) a to jsou rozhodně plusy. PS: vše podstatné co byste v tomto komentáři postrádali je řečeno v doslovu.

MRTVÁ STRANA MIKROFONU 5*
SITUAČNÍ TRAGÉDIE 4*
VRAŽDA BEZ NÁPOVĚDY 4*