Co dělat, když prší
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
#alkohol
#dětství
#dvě časové linie
#kanadská literatura
#minulost
#přátelství
#rodina
#závislosti
#ztráta rodičů
O čom je kniha Co dělat, když prší?
Oba potřebovali ochranu. Ona přišla v šesti letech o rodiče, on potřeboval zachránit od svého otce-alkoholika. Ujali se jich prarodiče. Netušili však, že Mae a Gabriel k sobě budou cítit něco víc. Stačilo jen málo a hluboké přátelství se vyvinulo v první lásku. Lásku, která byla náhle přerušena Gabrielovým odchodem. Uplyne deset let a Mae s Gabrielem se ocitají zpátky na místě svého dětství. Budou schopni navázat tam, kde kdysi dávno přestali? Nebo je dožene jejich minulost a historie jejich rodiny? Dojemný příběh o lásce a odpuštění v mnoha podobách. Kanadská verze Jojo Moyes nebo Nicka Sparkse. (Založil/a: Míša R.)
(Zobraziť viac 
)
)
Štatistiky
Vydanie
Kniha (1)
Książka el. (1)
Vyšlo ako e-kniha
Skryť vydanie 
Skryť vydanie
Skryť vydanie
Všetky vydania 
Všetky vydania
Všetky vydania
Komentáre
Pro mě to byla krásná knížka plná životní pravdy. Někdy trochu moc smutná, ale prolínání několika generací a všechno to propojení jejich životů napříč časem, mě moc bavilo číst.
hezká knížka..u mě teda pocity vyvolala .. vyhovovalo mi, že to nebylo tlachání o ničem a děj měl spád.. žádné dlouhé popisování, prostě za mě pět hvězdiček..
Moje dvoudenní jednohubka. Obvykle nečtu tenhle žánr, ale poslední dobou hledám lehčí literaturu. Tahle naprosto splnila moje očekávání. Milá, nenáročná, zamilovaná (ale ne preslazena)... Postavy nebyly nijak složité, dej také nebyl překombinovaný a ubíhal tak pěkně. Přechody v současnosti a minulosti mi absolutně nevadily, vždy bylo jasné, kdy se postavy ve vzpomínkách vrací k minulosti.
I já se musím připojit k Andy. V knize se hodně střídá současnost s vhledem do minulosti a někdy to skutečně působí trošku zmateně. Nicméně jsem od příběhu čekala více. Také jsem se musela nutit číst. Teď po přečtení mi celý příběh přišel tak nějak o ničem. Ano, všichni hrdinové měli své starosti. Ale nijak se mě kniha nedotkla. Ani dojetí jsem necítila. Ani radost. Dokonce to na mě působilo spíše depresivně. Je mi líto, ale tohle byla kniha, na kterou zapomenu do týdne a vím, že si na ni již nevzpomenu.
