Poslední příliv

Velké zklamání. Ač řemeslně dobře napsané, chybělo mi napětí. Ve chvíli, kdy jsem knihu odložila, neměla jsem nejmenší potřebu se k ní vracet. Dost jsem se nutila k tomu, ji vzít opět do ruky a přitom objektivně nelze vytknout nějakou výraznou chybu.

- absence napětí
- pseudofilozofování
- chabá psychologie postav
- nulové zvraty
- konec

Kniha se mi líbila, knihu jsem přečetl za jeden den, ačkoliv jsem si čtení chtěl rozdělit na 2 dny, ale kniha se četla tak dobře, stránky ubíhaly jedna za druhou, až jsem se ocitl na úplném závěru. Knihu doporučuji a knihu hodnotím na 5 *.

Souhlasím s hodnocením čtenářů, které je uvedeno na zadním přebalu knihy: „Vynikající psychologický thriller o složitých rozhodnutích a rodinných poutech,“ „Napínavý i dojemný příběh o odpovědnosti a touze po životě.“

Musí být velice těžké, když se rodiče musí rozhodnout, které děti se pokusí zachránit před živelnou katastrofou a naopak které děti ponechají svému osudu, i když s největší pravděpodobností tuší, že zemřou. V jedné dějové linii sledujeme, jak 3 děti zůstaly na ostrově, a každým dnem stoupá hladina oceánu. Sledujeme, jak se s touto situací vyrovnávají.. V další dějové linii sledujeme rodiče a jejich 6 dětí, jak plují lodí a snaží se dostat do hor. Rodiče napsali dětem, které ponechali na ostrově, dopis, ve kterém jim vysvětlují, proč je na ostrově museli ponechat. Slíbili jim, že až dorazí do hor, vrátí se za nimi a dostanou je z ostrova. Jak to všechno dopadne, se dočtete v této knize.

Kniha byla čtivá, autorka dobře popsala vnitřní prožitky dětí a také rodičů, jak se vyrovnávají s touto událostí, v knize nalezneme hodně napínavých okamžiků, kterými jsou vystaveni naši hrdinové.

Přebal knihy se také povedl.

Citáty z knihy, které mne oslovily:

Jeho děti byly plné života, neměl žádný větší důvod žít než právě je. Žily přítomností, zapomínali na minulost, neuvědomovaly si budoucnost, neptaly se, co přinese příští hodina nebo co budou mít za chvíli k jídlu. Záviděl jim jejich bezprostřednost, jak bez dlouhého přemýšlení jdou vstříc budoucnosti, ať už bude jakákoliv, záviděl jim jejich nevinné duše, které nerozlišovaly dobré a špatné, takové byly jeho děti, jeho malé dcery.

Mně se kniha také líbila, i když některá místa byla nelogická, např. to zvyšování hladiny, jak tu někdo píše. Hlavně ale rodina s devíti dětmi, to se asi jen tak nevidí. A když se jim dvě utopily, otecko dokonce zvažoval, že si udělají další. Jinak měl děj spád, napětí také nechybělo, hlavně v momentě, když se ke zbylým třem dětem na ostrově vetřel zloděj. Za čtyři hvězdy

Docela jsem se bála podle komentářů že budu zklamaná a nebude mě to bavit. Ale musím říct že naštěstí dobrý :) . Kapitoly s dětmi na ostrově mě více bavily.