Bezhvězdné moře

Stejně jako v autorčině prvotině, je i v Bezhvězdném moři kladen důraz na detailní popisy. Díky nim dokáže Morgensternová navodit atmosféru snového světa mimo prostor a čas, v němž se snoubí běžné věci s holými nemožnostmi a nikdo se nad tím nepozastavuje. Vlivem toho je celé vyprávění magické a leckdy značně surrealistické. Sice chvíli trvá, než autorka do čtenářů zasekne drápek, ale jakmile se tak stane, jsou beznadějně ztraceni a vláčeni zákoutími milostných a tragických příběhů vstříc velkolepému dobrodružství. I když občas jednotlivé popisy působí lehce bizarním dojmem, čtenáři je dokážou snadno přijmout a nechat se pohltit kouzlem knihy. Morgensternová totiž opravdu čaruje – se slovy, s lidskou fantazií i s příběhy jako takovými.

Důležité místo tady mají úvahy nad tím, do jaké míry lidé ovlivňují vyprávění a do jaké míry ovlivňuje naopak ono je - ty jsou hezké a příjemně rozepsané (i s praktickou ukázkou). Erin Morgensternová v tom ovlivňování však zašla ještě o fous dál. Celým Bezhvězdným mořem se proplétá řada příběhových střípků v podobě výňatků z různých knih a deníků. Ty postupem času začnou dávat hlubší smysl a ukáže se jejich vliv na samotný román, který čtenáři drží v ruce. Většina těchto střípků by se dala označit za hořkosladké a čím víc vyplouvá na povrch jejich význam, tím víc se stávají srdceryvnými. Erin Morgensternová opět dokázala své mistrovství, když všechno nakonec zapadlo na své místo a odhalilo trojrozměrnou mozaiku úžasně komplexního, silného a emotivního příběhu v celé její kráse. Ten pocit geniálnosti (jak autora, tak čtenáře), když se všechno spojilo, byl úžasný. Bohužel ho poněkud rozmělnil samotný závěr, který byl zbytečně natahovaný a překombinovaný… A když už jsem u těch výtek, měla bych ještě jednu: Uvítala bych více propracovaný vztah ústřední dvojice – vzhledem k tomu, jak velkou hnací sílu v ději představoval.

Ve výsledku tak musím uznat, že i když kniha byla skvělá a měla rozhodně co do sebe, Noční cirkus jsem si užila víc (za což můžou částečně i osobní preference, kdy upřednostňuju spíš knihy z nějaké historické epochy než knihy ze současnosti s popkulturními odkazy - ačkoliv odkaz na Zámek a klíč nebo na Jonathana Strange & pana Norrella byly super...)

Po osmi dlouhých letech čekání je na světě další kniha od Erin Morgernstern, královny magického realismu. Noční cirkus byl láska na první začtení ♥ a ohledně Bezhvězdného moře jsem tedy měla vysoké očekávání. Ačkoliv je nová kniha úplně odlišná od Cirkusu, odehrává se v současné době a hojně využívá popkulturních odkazů, pořád to tam je. Magično ♥ Bezhvězdné moře je láskyplnou poctou a vyznáním příběhům a těm, kteří je tvoří. Těm, kteří je chrání a pečují o ně a v neposlední řadě také těm, kteří příběhy udržují živé tím, že je čtou a vyprávějí dál.
Noční cirkus pro mě bude pořád na první místě, ale tohle rozhodně nezklamalo. Erin umí psát a i když píše prózu, u ní to vyznívá jak poezie. To, jak si hraje se slovy, skladbou vět, prostě vším. Magické, kouzelné, krásné. :)

Jo a upřímně mě štve tahle obálka. Taková tuctovka. Vlastním i anglické vydání, krásnej hardback se včelou na obalu a oproti tomu vypadá tahle obálka jak totální trash...

Moje první seznámení s autorkou. Opět si nechávám odstup od napsání dojmů a když se ohlédnu zpět- vidím jen zmatek, obrazy, chaos, nepřehlednout, labyrint knih a postavy, které mají vícero identit. Knihy v knize. To je snad to jediné, co mě na tom bavilo. Příběhy, které sice s knihou občas souvisí, ale jinak se nachází v jiných knihách- úryvky na vytržených stránkách, příběhy a legendy...
Autorka má jistě velký talent pro tajemno. Ale její poetický styl plný fantazie na mě nefungoval, bylo mi nějak jedno, co se s postavami děje, neustále jen nějaké symboly včel, mečů atd..., které vše jen znepřehlednily.
Posledních 100stran jsem přetrpěl. Říkal jsem si, že když jsem přelouskal tolik stran, nevzdám to, třeba mě na konci čeká něco, co bude stát za to... To se nesplnilo. Podotýkám, že chápu, čím se kniha může čtenářům líbit. Je dobře , že si našla svoje obdivovatele... 2,5/5

Pro mě je Bezhvězdné moře naprosto geniální kniha. Propletený fantaskní příběh, plný metafor, možností, barevných obrazů, medu a koček a hlavně nepochopitelných souvislostí. Nakonec nejde snad ani o příběh jako takový, ale o cestu, kterou v jeho objetí čtenář vykonává. Naskočí někde uprostřed a pluje k jeho konci, aby se ocitl na začátku (a nemá to nic společného s retrospektivou). Je potřeba zapomenout na realitu a užít si fantazii bez omezení. Já se skvěle bavila....