Dům příšer

Yes, I am readdy for adventure ;)
Vicky vůbec netušila, co jí čeká, když kývla kamarádce na pomoc s hledáním její kočky. Obě dívky však v staré části města napadne obrovský ještěr. Naštěstí vyváznou bez zranění, ale Klub záhad nemůže zůstat nečinný a vrhají se do dalšího případu. Pátrání je tentokrát dovede do domu plného příšer a brzy přátelé pochopí, že nejsou v ohrožení jen místní kočky, ale i oni sami....
Musím přiznat, že pro Dům příšer mám tak trochu slabost, jelikož je to úplně první Klub záhad, který jsem kdysi v dětství otevřel. Při druhém čtení mě stále bavil, objektivně však musím přiznat, že se jedná o docela průměrný díl ságy s mnoha chybami, který si však budu navždy pamatovat. Rozhodně však doporučuji protože první půlka knížky byla velmi dobrá a tento díl se nemusí za nic rozhodně stydět, ale ty 4 hvězdy ode mě jsou tak tak.

Plusy knihy (možné spoilery): Velmi se mi líbila první část knihy (velmi dobrý start); v první části velmi napínavé, zajímavé a také hororové; příběh je celkově velmi čtivý; konec je morálně poučný a líbil se mi "napravený zloduch"; hlavní postavy a velmi kvituji to, že bylo dáno hodně prostoru Vicky (asi poprvé, což je škoda, je to super hlavní postava); souboj Jupitera s ještěrem; skvělé hádanky, které mi přišly všechny na logiku, všímavost a paměť; atmosféra opuštěné části města; vedlejší linka se zlodějem koček; celá epizoda s "mrtvolou na louce", vedlejší postavy (manželé Wechselburgovi); super strašidelné monstrum; čtivost; zábavnost; poučnost atd.

Mínusy knihy (možné spoilery): po odhalení zloděje koček příběh hrozně padá - vytracení jakékoliv atmosféry, akce i hororu (připadá mi, že poslední třetinu autor psal opravdu horkou jehlou); utlý konec bez boje; v celém příběhu mi tentokrát chyběla detektivní zápletka (ano byla tady, ale hodně potlačená); spoustu logických chyb (na ty jsem už zvyklý, rád je přehlížím, tentokrát to však fakt bylo hodně špatné - policie nenajde ve sklepě muže, nezamknuté dveře od sklepa i domu atd.); nevyužité nápady (ovladač na proměnu); nemám rád zápletku "dvojčata" v detektivkách...

Podivné stvoření je uslyšelo a zvedlo hlavu. Pohlédlo přímo na Jupitera. Oční bulvy narostly do velikosti fotbalových míčů a tlustý vlhký jazyk několikrát oblízl rty.
Honem pryč! pomyslel si Jupiter. Rychle zpátky do hradu! Tam bude v bezpečí. Rozběhl se přímo k otevřeným dveřím z nichž se linulo světlo.
Za sebou slyšel těžké, neohrabané kroky a prudké oddechování. Ohlédl se přes rameno a zjistil, že ho netvor velkou rychlostí pronásleduje...

Kniha je dobře čtivá a myslím že plně vyhovující dětem od 8let. Rychle se čte a je zajímavá pro všechny milovníky záhad.