Radleyovi
Upíři odvedle
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
O čom je kniha Radleyovi?
Zdá se, že manželé Radleyovi, lékař Peter a jeho žena Helen, žijí naprosto normálně - bydlí na poklidném anglickém předměstí v krásném domě, klábosí se sousedy, navštěvují pravidelný čtenářský kroužek a zažívají obvyklé krize manželského páru středního věku. Jejich dospívající děti, Klára a Rowan, prožívají své teenagerské bolístky, stud a zlobu stejně jako většina jejich vrstevníků. Ale přece je na Radleyových něco zvláštního. Proč kolem jejich domu utichá zpěv ptáků a bzukot hmyzu? Proč se všichni členové rodiny pečlivě mažou opalovacím krémem 60+? Radleyovi jsou upíři. Manželé se snaží žít naprosto obyčejně, aby ani jejich děti neodhalily tohle strašné tajemství. Bez krve se totiž klidně obejdou - je to pro ně jen silná a lákavá droga umocňující jejich nadpřirozené schopnosti, jíž se snaží vyhýbat stejně jako lidé alkoholu nebo kávě. Jsou přísnými abstinenty i na poli milování, protože to je bez sání krve jen „objímání v pohybu“. Podle pokynů Příručky abstinenta dělají prostě všechno pro to, aby i nadále zůstali co nejvíc „normální“. Život v utajení probíhá celkem hladce a ordinérně, dokud jejich dceru Kláru nenapadne opilý spolužák a ona jej neroztrhá na cucky. Zavedené rodinné pořádky se obracejí vzhůru nohama a příjezd strýčka Willa, tradičního a krvelačného upíra, pohromu ještě znásobí. Následuje série zábavných a šílených událostí, které testují rodinné vztahy a s černým humorem odpovídají na otázku: Stojí za to popírat svou vlastní přirozenost? (Založil/a: Barborelka)
(Zobraziť viac
)
)
Štatistiky
Vydanie
Skryť vydanie
Skryť vydanie
Skryť vydanie
Všetky vydania
Všetky vydania
Komentáre
Na jednu stranu výborná kniha a na druhou tam je cosi...cosi nudného. A hlavně Radleyovi není román pro děti. Nemluví se v něm sice vulgárně, sem tam se objeví sexuální narážka, ale hlavní důvod, proč Radleyovi není román pro děti je jeho téma. Ne upíři, ale odpovědnost, potlačování vlastního já, temné sklony v lidech a zrada a odpuštění. Upířina je vlastně jen lákavé pozadí. Matt Haig píše velmi rozvláčně a poeticky, což mě zvláště ke konci rozčilovalo, protože děj byl napínaví a já už chtěla vědět, jak to teda sakra dopadne a ne si číst o kouskách roztříštěného skla třpytícího se na sedačce auta. Ale jinak je to výborná kniha, moc se mi líbilo, jak vyřešil upíří abstinování, všechny ty negativní dopady na tělesnou i psychickou stránku upírů. Líbil se mi i duševní boje upírů a zvlášť Helenin boj za rodinu. I pouto konverze bylo výborně vymyšleno a popsáno. Snad jen ten konec je příliš young adult.
Vcelku příjemné čtení o upírské rodince, která chce žít normální, až maloměstský život - ale krev není voda a tak to není vždy snadné.
Když beru knihu jako určenou pro mládež, jejím hlavním cílem je cesta k abstinenci - pokud se neudržíš a porušíš pravidla, nic dobrého to nepřinese.
Pokud bych ji brala jako čtenář, který už se nemůže nazývat mládeží, je to oddychovka, která obsahuje lásku a i sex, trochu napětí, krev a snad by se dalo říct, že i dobrý námět. Líbila se mi a splnila to, co jsem očekávala.
Když beru knihu jako určenou pro mládež, jejím hlavním cílem je cesta k abstinenci - pokud se neudržíš a porušíš pravidla, nic dobrého to nepřinese.
Pokud bych ji brala jako čtenář, který už se nemůže nazývat mládeží, je to oddychovka, která obsahuje lásku a i sex, trochu napětí, krev a snad by se dalo říct, že i dobrý námět. Líbila se mi a splnila to, co jsem očekávala.
Neskutečně mě to bavilo, na jednu stranu to byla oddechovka, ale na druhý pohled se tam dalo najít něco mnohem hlubšího. Pokud by si člověk odmyslel vampirismus, je to kniha o tom, že minulost vás vždycky dožene, že dospívání není žádný med a vyrovnat se s tím, čím jste je někdy to nejtěžší.
Kniha se čte dobře, volným tempem jsem ji přečetla za dva dny. Trošku něco mezi lehce psychologickou sondou a morálním dilematem v otázce odpovědnosti za činy a jejich důsledky - samozřejmě v oddychové formě. Prostě zase trošku jiný pohled na upíří téma. Vše se točí kolem starého dobrého tématu - láska. Nicméně nejde o červenou knihovnu v tom pravém slova smyslu. Jak už napsala Ruxandra - najít něco vyloženě, co tu o upírech ještě nebylo je těžké, přesto má kniha něco do sebe a najdete v ní neotřelé postřehy a místa.
Co mi vadilo je styl jazyka. Místy trochu moc šroubovaný. Jako kdyby se překladatel bál použít obyčejná slova a tak místy věty působí zbytečně afektovaně(když na jedné straně najdete cca 5x slovíčko "již", místo toho, aby využil staré osvědčené "už", které by působilo přirozeněji, lehce vás to otráví:)
Nicméně neberu to jako ztrátu času - příběh, který sice vyloženě nenadchne (tedy mně osobně), ale také neurazí. Příjemná oddychovka
Co mi vadilo je styl jazyka. Místy trochu moc šroubovaný. Jako kdyby se překladatel bál použít obyčejná slova a tak místy věty působí zbytečně afektovaně(když na jedné straně najdete cca 5x slovíčko "již", místo toho, aby využil staré osvědčené "už", které by působilo přirozeněji, lehce vás to otráví:)
Nicméně neberu to jako ztrátu času - příběh, který sice vyloženě nenadchne (tedy mně osobně), ale také neurazí. Příjemná oddychovka






