Chaos


Všetky obaly
24. kniha v sérii Kay Scarpettová.
O čom je kniha Chaos?
Další román bestsellerové autorky Patricie Cornwellové, která kraluje žánru forenzního thrilleru. Jednoho večera doktorka Scarpettová a její kolega Pete Marino obdrží zprávu o smrti cyklistky. Zdá se, jako by na ženu zaútočily nějaké nadpřirozené síly. Vše zkomplikují záhadné telefonáty, údajně z Interpolu. Proč by se ale o tento případ zajímal? Je snad za vším neznámý virtuální útočník? Když zemře další člověk, je jasné, že stojí proti něčemu mnohem většímu, než si dovedli představit. (Založil/a: Iluzionista)
(Zobraziť viac
)

Štatistiky
Vydanie
Komentáre
Přečetla jsem všechny knihy ze série o Kay Scarpettové. Stále mě moc baví, ale v posledních autorka děj natahuje, jsem v poslední třetině knihy a děj se skoro neposunul a pak se vše vyřeší velmi rychle. Přitom konec je pak skvělý a díky tomu také stále dávám 4 hvězdičky a další knížku si zase pořídím.
Obsahuje spoiler
Přečetla jsem od autorky všechny knihy... Od poslední uběhl nějaký čas a nyní se mi konečně dostal do rukou Chaos. Bohužel se mi první polovinu knihy zdálo, že to snad ani nepsala stejná osoba jako předchozí knihy. Děj se vůbec neposouval. Defacto snad víc jak půlku knihy se Kay chystá ohledávat místo činu a pak je najednou konec. Přišlo mi to úplně jiné než předchozí knihy. Bez spádu, nudné... i postavy se zdají být popisovány jinak. Kay a Benton jsou už také jako starý manželský pár... Doufám, že příští kniha bude napínavá od začátku až do samotného finále a autorka si vymyslí něco nového

No, asi jsem si ji vyložil špatně...
Dílo se uvede jako nepříliš slušivé béčko. Fráze typu "Jestli nás někdo od nás zradil, chci to vědět",
"Jdou po nás", "Buď opatrná" a "Neměla bys tu chodit" začnou vyjíždět jako na výrobní lince.
S uvedením hlavní hrdinky to nebylo o moc lepší. Mezitím, co potlačuje záchvaty smíchu nad roztrženými
punčocháči v odpaďáku, si hraje na Kriminálku Miami, či jiný těžkotonážní a uvěřitelný celuloid.
Společné chvíle s partnerem (Drsňákem z FBI s nagelovanym hárem a Audinou v garáži!) si naproti tomu koření hrou "na cizince"
před zrcadlem.
Jedná se o moji první zkušenost s autorkou, takže nemohu dost přesně zařadit dílo do její tvorby, případně
porovnat, nicméně její styl mě příliš neoslovil. Slovní obraty a úvahy postav, kterými máchá na všechny strany, příliš "nepasují"
a někdy působí až hloupě. O jejím chaotickém přepínání mezi tématy (Rodinná situace hrdinky, profesní situace hrdinky,
rivalita mezi kolegy, osobní problémy a pak až hlavní zápletka.) ani nemluvě.
Pojem "zbytečné natahování děje" dostává pod jejími prsty zcela nový rozměr a za pomyslnou třešničku na dortu považuji fakt, že je schopna na čtyřech stránkách omílat furt dokola, že osvětlení místa činu přiláká čumily. Věta jako "Její duševní stav bych zařadila někam mezi nejlepší a nejhorší" mi rovněž utkvěla v paměti... Těžko říct, zda někdo má zapotřebí tímto způsobem dělat ze čtenářů idioty.
Jediné, co si zaslouží určitou míru pozornosti je konec a občasné detailní výjevy z činnosti forenzního oddělení,
ale výhradně proto bych nikomu těch 390 stran nedoporučil.
Z původního zájmu a ochoty poznat tvorbu nové autorky se vyklubalo celkem urgentní "Ať už to máme z krku"...
*0,5/5* -> Ve zdejším hodnocení většinou zaokrouhluji půlhvězdy nahoru, ale v tomhle případě se mi pro to nepodařilo najít důvod...