Duchové rodiny Folcroftů

Ze všech tří knížek, které jsem zatím od autorky četla, je tahle rozhodně nejmíň bojavá a lekavá a nejvíc připomíná staré dobré Stopy hrůzy, jen o pár stránek delší. Přisuzuji to tomu, že autorka zvolila jako hlavní postavy dvě děti. Už jenom kvůli nim z logiky věci vyplývá, že se nedočkáte klasického hororu ve smyslu slova - potoky krve, obětiny starým bohům, ani sápajících se duchů, kteří chtějí posednout vaši duši. Duchové rodiny Folcroftů jsou spíš příjemně plynoucí duchařinou, kdy hlavní zápletku odhalíte během pár stránek a vlastně vás nemá nic moc co překvapit. Postavy jsou ploché, jednoduché, příběh přímočarý, ale na druhou stranu příjemně napsaný a docela hezky odsýpá. Svým způsobem na mě tento díl působil nejsympatičtěji právě tím, že se Coates nesnažila na nic hrát a od začátku dává jasně najevo o jaký typ knížky půjde, místo toho, aby čtenáře vodila půl dílu za nos a snažila se mu nabulíkovat o jak děsivou a hrůzyplnou story půjde. Fanoušci Kinga si na své asi nepřijdou, ale ti, co chtějí s podobným žánrem třeba začít, nebo jsou obecně poseroutkové a stačí jim málo, by mohli být spokojení.

Nejsem vyloženě fanoušek čisté duchařiny, jsem fanoušek Kinga. A tudíž k těmto knihám přistupuju s dost vysoce nastavenou laťkou, kterou nikdy nemohou překonat. Na druhou stranu Darcy Coates píše poměrně slušné knihy, nikterak náročné na čas ani fantazii. Prostě jsou to takové snadno zapomenutelné knihy, u kterých se člověk může uvolnit a odreagovat se od všedních dnů. Žádný dozvuk z dočteného příběhu se nekoná, ale ani nezůstává nepříjemná pachuť, když člověk dočte něco opravdu nepovedeného.
Příběh o Folcroftových nebyl úplně to, co jsem očekávala, leč v konečném součtu to nebylo až tak zlé.

Tak tedy hodnotím na 3,5 *, ale jen pokud budu dělat, že jsem si nevšimla štítku "horor". Příběh zdánlivě připomíná Jeníčka a Mařenku a nikdo z našich dvou hrdinů na jeho počátku netuší, že nebezpečí se ukrývá uvnitř. Celkově bych knihu zařadila do kategorie "pro adolescenty" a i ti by se možná usmívali. Jak už jsem psala dnes v diskusi, i Žena v ohrožení mi přišla strašidelnější...

70 / 2022

Taková jednohubková záležitost na jeden večer. Já vím, jsem rozmazlená Kingem, ale stejně jsem čekala něco víc. Promrhaný potenciál, v rukou někoho jiného a s větším obsahem by to mohl být super námět. Ale takhle...Reakce dětí jsou úplně mimo, nějaké strašidelné prvky se nekonají. Zjevení nějaké duchařské entity je popsáno zhruba stejně, jako když na scénu přijde do pokoje kočka. Žádný level děsivosti, možná jen snaha určitou částí šokovat, ale i ta snaha se ztrácí v tom, jak špatný je zbytek...
Možná bych i dala tři hvězdy, ale dávám dvě proto, že mě štve ten potenciál, co to mělo a jak s ním bylo naloženo.