Húrinovy děti

Knihu mi půjčil kamarád po té, co jsme spolu vedli rozhovor na téma Tolkien, kdy jsem se mu svěřila s tím, že nejsem schopná se začíst do Pána Prstenů, i když jsem to zkoušela už asi 4x s odstupem několika let. Tvrdil, že tohle se mi ale určitě líbit bude. A měl pravdu. Húrinovy děti jsou psané úplně jinak, temněji, surověji a já příběhu totálně propadla. Takže pokud Tolkien, tak jednoznačně tahle kniha.

Bájný svět Středozemě s jeho fiktivními dějinami, věky a postavami, se kterými jsem se mohl tu více, tu méně seznámit v Silmarillionu, Hobitovi a Pánovi prstenu, je jediný svět fantazie, který si chci uchovat ve vzpomínkách na své dospívání. Na ty ostatní „nové“ příběhy z dnešní doby jsem již „starý“. A proto když se objevily Húrinovy děti, nezaváhal jsem a koupil. Věděl jsem, že se zase budu prokousávat v genealogiích, motat se ve jménech, plést spoustu postav, ale „srdci neporučíš“. Naštěstí na to autor myslel ve skvělých „Dodatcích, rodokmenech a seznamech“ na konci knihy, takže už jen z tohoto důvodu palec nahoru. Přesto je začátek příběhu trochu obtížnější k „pobrání“ (kdo, kdy, kde, co a jak) a dělalo mi problém se začíst, ale postupně vše začíná do sebe zapadat, děj je živější, zajímavě se rozvíjí a větví, takže pak už jsem ani nedutal a jen „hltal“. Zajímavý je původ a osud Morgotha (Melkora), „prvního a nejsilnějšího z Valar, který byl dřív než svět“ (str. 12), který byl díky své zpupné touze po moci „odstraněn“. Připomíná mi to svržení biblického Lucifera (Světlonoše). Byl „po Bohu nejvyšší“, i zde bylo na počátku vše dobré a dokonalé, ale pak se to nějak „zvrtlo“. Podobnost nejspíše čistě jen náhodná. Moc mi při čtení pomáhala mapka, ke které jsem se neustále vracel. Příběh nádherný a silný, ale temný, přesto s paprsky naděje. Dokud jej mám v čerstvé paměti, vrhám se na „Pád Gondolinu“.

Nejtemnější a zároveň nejsmutnější příběh z Prvního věku Středozemě. Čtenář nesleduje vývoj událostí, válka je pouze v pozadí, ale zabývá se především jednotlivcem a to Túrinem Turambarem, synem Húrina Stálého, vládce Dor-Lóminu. Skvěle vystavěný tragický příběh o lásce, zradě a kletbě Temného pána Melkora, která provází hlavního hrdinu k jeho hořkému konci. Chybující lidé, vznešení elfové, houževnatí trpaslíci, nenávidění skřeti, věčný nepřítel Morgoth, osudové souboje, bolest, zoufalství, utrpení a v neposlední řadě strašlivý drak Glaurung. To vše umě zabalené do temného hávu. Kniha je navíc doplněná nádhernými ilustracemi od Alana Lee, který ilustroval většinu Tolkienových knih.

"Člověk, který utíká před tím, čeho se bojí, někdy shledá, že si k tomu jen zkrátil cestu"

Tolkien byl Pan vypravěč a je jen škoda, že po sobě nezanechal mnohem víc děl. na druhou stranu, je tady patrná kvalita nad kvantitou a u Húrinových dětí tomu není jinak. Příběh je temný, ale strhující! Nádherné ilustrace jsou další příjemný bonus.

Húrinovy děti mají vše co by měl mít pořádný epos. Je to epické čtení o lásce, prokletí a rodinné tragédii zasazené do krásných kulis Středozemě. Ty, kteří Tolkiena blahořečí, kudy chodí, mají jedinečnou možnost doplnit si vzdělání a poznat příběh jednoho z největších hrdinů lidského pokolení. Na rozdíl od Silmarillionu se zde tolik nevysvětlují jednotlivé rodokmeny a jejich provázanost, takže po úvodní smršti se text přetaví ve svižně odsýpající jednohubku o chlapci, jenž vyrazil za štěstím, leč kam vstoupil, tam sto let tráva nerostla. Je to dobré čtení, za které můžeme poděkovat především Tolkienovu synovi, jež nám s odstupem let nabídl ještě jeden výlet do nejslavnějšího fantastického světa.

Pozdě, ale přece, konečně došlo na mé první literární setkání s Tolkienem. Zpočátku mě docela vyděsila smršť jmen a názvů, v níž jsem se totálně ztrácela, ale již od nějaké třetí kapitoly se rozbouřené vody uklidnily a já si mohla užívat výborně napsaného fantastického příběhu, místy nabývajícího rozměrů antické tragédie. Rozhodně stojí za přečtení.

Húrinovy děti jsem někdy dávno četl ve slovenštině, několik krát i v Silmarillionu, tato rozpracovaná verze je určitě nejlepší.
Tím, že ten příběh je obsáhlejší než třeba Pád Gondolinu, tady schází takové to klasické lingvistické, historické, etymologické a geografické pojednání ve formě dodatků. Ty jsou na těchhle knihách pro mne to nejzajímavější, jelikož příběhy jako Tolkienův fanda dobře znám.
Túrin se počas čtení jeví jako postava, která jako jedna z mála v Tolkienově tvorbě, není černobílá. Jeho přesvědčení by i dle pravidel D&D fluktuovalo na všech hranicích a právě to dělá Húrinovy děti jeden z nejzajímavějších příběhů. V třetím věku a v Pánovi Prstenů je přesvědčení postav docela učesané, čest výjimkám, ale ve věku prvním bylo nejspíš opravdu těžší rozeznat dobro od zla. A to se mi hodně líbí.

Obsahuje spoiler J.R.R. Tolkien v Húrinových dětech ukazuje svou mistrovskou schopnost tvořit tragické příběhy, které rezonují čtenářem hluboko po dočtení. Tato temná kapitola ze světa Středozemě vypráví o osudu Túrina Turambara a jeho sestry Níniel Niënor, kteří se snaží vzepřít krutému prokletí, jež na jejich rodinu uvalil Morgoth.

Příběh je drsný, bez příkras, a připomíná staré severské ságy, kde osudu nelze uniknout. Túrinova snaha o hrdinství se často obrací proti němu samotnému a tragédie se vrší jedna za druhou, což dodává příběhu epickou hloubku. Přesto je v textu cítit i naděje, odvaha a touha po svobodě.

Tolkienova poetika je nádherně přítomná v každém popisu krajiny, v mýtech a v dialozích postav. Díky úpravám Christophera Tolkiena je text přístupnější, aniž by ztratil autentičnost. Húrinovy děti jsou náročným, ale neuvěřitelně bohatým čtením, které doporučuji každému, kdo se chce ponořit do Středozemě hlouběji a objevit její méně idealizovanou stránku. Je to příběh, který vás nenechá lhostejnými.

Obsahuje spoiler Samotný příběh jsem již znala z předchozích vydání. Ovšem díky této rozšířené verzi jsem přestala Túrinem opovrhovat, ale spíše ho litovat. Není to vskutku hrdina, kterého je možno mít rád/a. Je to pyšný, sebestředný člověk, který nedbá dobrých rad starších - jak příznačné pro každou dobu! A tento můj posun ve smýšlení považuji za dobrý. Co ovšem příběhu nemohu odpustit je několik faktických nedostatků, tím největším je: Když je Beleg poražen skřety a vydán na milost Mîmovi, jaktože mu nebyly odebrány zbraně?

Druhou knihou v rámci výzvy S Tolkienem rokem 2025, kterou jsem přečetla, byly právě Húrinovy děti. Kniha vychází z několika kapitol v Silmarillionu, jež pojednávají o Túrinovi a jeho osudu. Určité pasáže jsou shodné, ale většina textu je pro čtenáře novinkou. Tolkienův jazyk je opět barvitý, čtivý a vybroušený. Četba jeho textů je pohlazením po duši. Příběh je doplněn několika ilustracemi, o něž se postaral Alan Lee. Najdete je na začátku a na konci každé kapitoly a jsou vyvedeny černobíle. Bonusem jsou pak barevné ilustrace, jež jsou vloženy na křídovém papíru a dokreslují vyprávění. Přečtení knihy doporučuji všem milovníkům fantasy žánru a příznivcům Johna Ronalda Reuela Tolkiena.

Kdo má rád Tolkiena a středozem a chce vědět co bylo před Hobitem a Pánem prstenu,tak si to určitě přečte.Stojí to za to.

Húrinovy děti jsou skvělým literárním dílem.Napsal je syn slavného Tolkiena,Christopher.Stojí za zmínku i za přečtení.

Bylo skvělé se opět vrátit do Středozemě, i když to nebylo zrovna veselé čtení. No, ale pro toho, kdo má Tolkiena v lásce je to povinnost. Húrinovy děti jsou eposem o lásce a rodinném prokletí a o tom, že Sauron rozhodně nebyl nejmocnějším padouchem ve Středozemi....jo a taky tu je velikej drak. :)))

Příběh, jehož zkrácenou verzi jsem četl už v rámci Silmarillionu. K Silmarillionu tuhle knihu váže i samotný styl vyprávění, který je velice podobný. Příběh je vyprávěn jakoby s velkým odstupem. Obrovskou pozornost autor věnuje jménům postav, kde spousta z nich má jmen hned několik. Stejně tak se staví k zeměpisným lokacím, kterých je pojmenováno zbytečně mnoho. Co mi asi vadilo asi úplně nejvíc je, že právě jménům a rodinným vztahům kdejaké zcela nedůležité postavy je věnován větší prostor, než popisu, jak daná postava vypadá nebo působí. Tenhle fakt mi jako čtenáři vepmi brání si v mysli jednotlivé scény vizualizovat. Např. drak Glaurung má ohromný potenciál, který zůstává dost nevyužit.

Samotný příběh je fantastický. Nádherně temný a tragický a za něj má pan Tolkien jednoznačně můj obdiv. Bohužel ale vzhledem k formě vyprávění a lingvistickým orgiím (ač ne tak strašných jako v Silmarillionu) nemohu hodnotit lépe. Bohužel Tolkienovy příběhy z Prvního věku mi moc nesedí.

Epické dílo kultovního spisovatele. Fanoušci mají možnost se vrátit do Středozemě, ale jiné, než jak ji znají ze stěžejních děl J. R. R. Tolkiena. Ponurý a temný příběh Húrinových dětí i dalších postav z období Prvního věku, kdy se rozlézalo zlo a temnota po krajině.

Jeden z nejtemnějších příběhů Silmarillionu rozvinutý do plnohodnotné knihy. Kdysi jsem dokonce sepisoval scénář k filmové verzi, ale myslím, že tak depresivní film by nikdo nechtěl vidět znovu.

Umně vystavěný a dobře podaný příběh pro náročné čtenáře. Autor byl nejenom vynikající vědec, ale i skvělý vypravěč. Příběh se může směle postavit vedle velkých antických tragédií. Je zde vše - láska, zrada, hrdinové - a navíc i draci (hlavně jeden, který stojí za to!).

Temný a tragický příběh ze světa Středozemě vypráví o proklení a osudech Húrinových dětí. Kniha je doplněna o krásné ilustrace.

Obsahuje spoiler Po náročném a ne tak záživném (alespoň na 1. pokus) Silmarillionu jsem se pustil do Húrinových dětí. Ačkoliv jsem děj četl v Silmarillionu, nepamatoval jsem si nic :-D Respektive, vzpomínal jsem, až jak jsem na děj narážel. Zde je příběh samozřejmě rozsáhlejší a košatější než v Silmarillionu, ale hlavně je i přístupnější! Je psán s láskou a jeho romantické a tragické linky jsou zde vykresleny s citem! Oproti Quenta Silmarillion je to čtivé, záživné a vynikne perfektní osudový příběh týkající se převážně Túrina! Incestní linka je na poměry doby opravdu odvážná, nicméně zde funguje skvěle a nevzbuzuje nechutenství, spíše podkresluje celý tragický osud postav. Brilantní kniha, určitě by fungovala i sama o sobě, ale i v rámci celého Tolkienversa je to parádní! Skládám poklonu Christopheru Tolkienovi, který měl opravdu nelehký úkol, editovat něco takového! Bravo

Ze začátku jsem s tím trochu bojovala kvůli spoustě jmen a názvů. Ale celkově se mi příběh líbil, přece jenom Tolkien byl vždy dobrý vypravěč. Navíc knihu doplňují krásné ilustrace.

Velice temný příběh z prvního věku středozemě. Sice zde nenarazíte na hobity, prsteny ani přízraky, zato je to věk draků a skřetů. Příběh zde nesleduje vývoj událostí, válka je jen v pozadí a zabývá se hlavně jednotlivcem, totiž Húrinovým synem. Hlavní hrdina mi bohužel k srdci nepřirostl, každopádně příběh určitě stojí za přečtení, hlavně když vás stihne jeden z podzimních deštných večerů.

Beru to jako takový doplněk stravy. V této knize je zcela patrný vypravěčský rukopis J. R. R. Tolkiena, opět budete ve Středozemi, opět budete prožívat nejrůznější dobrodružství. Pro fanoušky ideální.

Ty ilustrace jsou vynikající. Jinak k této knize by měl člověk přistupovat jako ke studnici věděni Středozemě. Tolkien nám zanechal nádherné příběhy a kniha doplněná o ilustrace Alana Lee je opravdu úžasná.

Existují lidé, kteří tvrdí, že Tolkien psal pohádky. Takovým lidem bych doporučila přečíst si Húrinovy děti, nejspíš by změnili názor. Příběh byl fascinující a tak smutný! Přečetla jsem to během jednoho dne a večer, po zaklapnutí knihy, jsem měla hodně pochmurnou náladu. Opravdu hodně silná knížka.

Kdo si od Tolkiena oblibil pouze Hobita, toto dilo neoceni. Je mnohem hlubsi a rozkryva Tolkienuv svet v krase i krutosti.