Carter Reed - Vražedné pouto

Na knížku jsem se pochopitelně těšila, jelikož anotace zněla hodně dobře a už v předchozí knize jsem se přesvědčila, že autorka není vůbec marná, takže tu nebylo co řešit. Četlo se to vlastně samo, stáhlo mě to k sobě okamžitě, styl, co mi seděl a byl příjemný. Mělo to dobré tempo a musím říct, že se akcemi tedy nešetřilo, tím pádem se nedalo dělat nic jiného než otáčet stránku za stránkou.
Hlavní hrdinka Emma se mi většinou líbila. Neměla jsem s ní žádný výrazný problém. Byla to celkem chudák holka, který člověk musí držet palce, protože přeci jenom je v dost nezáviděníhodný situaci, alespoň ze začátku. Jasně, neměla to úplně jednoduchý, ale myslím si, že si pak řádně přilepšila. Svým způsobem si to zasloužila, takže jo, přála jsem jí to. Jenže jsem u ní našla i mouchy, který byly zbytečný, fakt akorát na škodu. Chápu to, že se nacházela v sakra pitomý a stresující situaci, co dá psychice pořádně zabrat, ale... To, že tam na každém kroku vybrečela litr vody, to bylo v některých situacích fakt moc. Někdy mi přišlo, že vyvolává vzpomínky na špatný věci zbytečně, nevhodně k ději, a pak prolije další kbelík slz. Mimo bylo i to, že v podobných momentech, aby toho nebylo málo, jí přecvaklo a myslela na totálně nevhodný věci? Nejsem si jistá, zda, když by mi šlo o kejhák, tak bych přemýšlela o tom, jak bych si to chtěla rozdat s nějakým týpkem. Ale proti gustu... Ojediněle, především na konci se objevil moment, kdy jsem měla i pocit, že jí ta "ochrana" stoupla do hlavy. Brala to jako samozřejmost, předváděla se, chlubila. Byly to takové chybky, kterých si člověk všimne, pozastaví se, ale není to zas nic, co by to ten příběh zhyzdilo, díky bohu. Z těch jejích kamarádek, které se tak nějak na pozicích střídaly, jsem si nejvíc oblíbila asi Theresu, protože se nezdála, ale přitom byla dost střelená a uměla se odvázat. Navíc, se mi líbila linka, kterou měla s Noahem. Líbilo by se mi víc, kdyby to tam bylo trochu víc rozepsané, ale třeba se ještě dočkám v další knize. Alespoň doufám, protože tahle dvojice mě sakra bavila!
Druhý hlavní hrdina Carter Reed, mafián, po kterém se jmenuje celá kniha byl prostě postava, která si vás získá. Netrvalo mi to vůbec dlouho. Z nikoho se vypracoval v něco. Jeho cesta nebyla lehká ani růžemi vystlaná. Carter byl neskutečně milující, ochranitelská, nebezpečná, mocná, krásná a bohatá osoba, především se srdcem na pravém místě a s mozkem v hlavě - co si víc přát, že. Bavil mě, líbil se mi, oblíbila jsem si ho. Proti němu nemám absolutně nic.
Spolu? Upřímně začátek, především z Emminy strany to přiznání, že ho miluje mi přišlo hrozně rychlý. Brala jsem v potaz, jejich minulost/dětství, ale i tak - roky se neviděli, ona o něm ani nevěděla a pak to hned přizná? Jinak bylo hrozně znát, že jsou pro sebe jako dělaný. Fakt k sobě seděli. Líbilo se mi to z Carterovi strany, že se jí dal celý, hned.
Děj byl zasazený do světa mafie, která mě baví. Ono se to možná zdá jako klišé, ale není, rozhodně to není tak profláknuté, takže to rozhodně vítám. To, co si pro nás autorka vymyslela se mi líbilo - drsné scény, nebezpečí, vraždy zasazené do toho romantického příběhu. Takové věci se mi líbí. Napsané to bylo dobře, probudilo to i některé emoce, takže z tohohle hlediska je to jen dobře. Přiznám se, že jsem několikrát narazila i na přechody, které ve výsledku nebyly šťastné. Četla jsem o něčem a v dalším řádku už jsem byla zase jinde, náhle jsem byla totálně zmatená, co se tam vlastně děje, o čem je řeč. Nevím, kde byl problém. Tohle byla jednoznačně škoda.
Jinak krom několika přešlapů, které nejvíc spadaly bohužel pod charakter a vlastnosti hlavní hrdinky můžu říct, že se kniha povedla. Jsem relativně spokojená, dobře se to četlo, drsný svět protkaný romantikou, fajn postavy, akce, vlastně dobře vymyšleno, dá se říct, že originální. Možná několik informací chtělo doplnit anebo vyladit, ale pořád je prostor to napravit v druhé knize, na kterou se mimo jiné dost těším, i když by vzhledem ke konci, který měli hlavní hrdinové, být vlastně ani nemusela. No uvidíme. Tohle určitě za sebe můžu doporučit a hodnotím 4,5*. :)

Mne osobne sa kniha veľmi páčila.
Áno, Emma mi liezla občas na nervy a uvítala by som viac Carterových pohľadov. No každopádne som sa nevedela od knihy odtrhnúť.
Kniha sa čítala sama :-) už som sa pustila do čítania do druhého dielu

3* za Cartera, který je zlatíčko a milouš ... jinak to bylo slabé ... což mě neskutečně mrzí... Emma mě neskutečně vytáčela a sotva začala nějaká akce, cca 10 vět a konec ... čekala jsem neco úplně jiného a dost mě kniha zklamala ... zkusím druhý díl a uvidíme zda to bude mít větší grady a Emma se vzpamatuje

No dočetla jsem, ale žádné velké nadšení, některé pasáže dost neuvěřitelné, některé moc rozvláčnělé,