Země zaslíbená
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
O čom je kniha Země zaslíbená?
Strhující, hluboce osobní svědectví o vytváření dějin od prezidenta, jenž v nás probudil víru v moc demokracie.V napínavém, dlouho očekávaném prvním dílu prezidentských pamětí Barack Obama vypráví příběh své nepravděpodobné cesty od mladíka hledajícího vlastní identitu až na pozici vůdce svobodného světa. Se strhujícími osobními podrobnostmi popisuje své politické vzdělávání a přelomové okamžiky prvního funkčního období v prezidentském úřadu, jehož získáním vešel do historie – doby plné dramatických změn a převratných událostí. Prezident Obama provází čtenáře od svých nejranějších politických ambicí přes zlomové vítězství v prezidentských primárkách v Iowě, jež prokázalo sílu aktivismu prostých lidí, až po historickou noc 4. listopadu 2008, kdy byl zvolen 44. prezidentem Spojených států amerických a stal se prvním Afroameričanem zastávajícím nejvyšší pozici ve státě.
Ve vzpomínkách na své působení v prezidentském úřadu nabízí Barack Obama jedinečné zamyšlení nad úžasným dosahem, ale zároveň i limity prezidentské moci, ale také pozoruhodný náhled na fungování americké stranické politiky a mezinárodní diplomacie. Nechává čtenáře nahlédnout do Oválné pracovny i Krizového centra Bílého domu a bere je s sebou na cesty do Moskvy, Káhiry, Pekingu a dalších destinací. Mohou sledovat jeho úvahy při sestavování vlády, v boji se světovou finanční krizí, při hodnocení Vladimira Putina, překonávání zdánlivě nepřekonatelných překážek na cestě k prosazení zákona o dostupné zdravotní péči, sporech s generály o americkou strategii v Afghánistánu, práci na reformě pravidel pro Wall Street, reakci na zničující havárii ropné plošiny Deepwater Horizon nebo autorizaci operace Neptunovo kopí, jež vedla k smrti Usámy bin Ládina.
Země zaslíbená je kniha výsostně intimní a niterná – je to příběh muže, jenž se úspěšně pokusil o nemožné, příběh o zkoušce víry komunitního koordinátora na světové scéně. Prezident Obama upřímně líčí, jak se vyrovnával s tím, že se jako první Afroameričan ucházel o prezidentský úřad, nesl na sobě očekávání celé generace povzbuzené poselstvím „naděje a změny“, ale současně zápolil s morálními dilematy rozhodování na nejvyšší úrovni. Otevřeně píše o silách, jimž musel vzdorovat doma i v zahraničí, i o tom, jak život v Bílém domě poznamenal jeho manželku a dcery, nebojí se ukázat vlastní pochybnosti či zklamání. Přesto si zachovává neochvějné přesvědčení, že v tom ohromném, nekonečném experimentu, jímž jsou USA, je pokrok vždy možný. Tato skvěle napsaná, závažná kniha zachycuje Obamovo přesvědčení, že demokracie není darem z nebes, ale musíme ji, založenou na empatii a společném porozumění, budovat den za dnem společně. (Založil/a: Brendon)
(Zobraziť viac
)
)
Štatistiky
Vydanie
Skryť vydanie
Skryť vydanie
Skryť vydanie
Všetky vydania
Všetky vydania
Komentáre
Kniha je opravdu rozsáhlá a podrobná, ale čtivě napsaná a hlavně zajímavá. Už se těším na pokračování. 5hvězdiček.
Čtení Obamovy autobiografie náročností odpovídá čtení Bídníků ve francouzštině při jazykové úrovni B2.
Země zaslíbená je jednou z vůbec nejlépe napsaných knih, které jsem kdy četla. Tímto smekám nejen před autorem, ale i před panem Svobodou za výborný překlad (a vůbec odvahu se jej ujmout). Kniha splňuje veškerá kritéria, která bych pro nejvyšší možné hodnocení mohla mít, a má dokonce něco navíc – zhruba 200 stran. Se vší úctou vůči bývalému panu prezidentovi; i pokud máte co říci, je fajn vědět, kdy ubrat (netřeba vědět, jakému sportu se na střední škole věnoval kolega, s nímž přišel Obama při práci jen letmo do styku).
Jakkoli je kniha čtivá, spíše než pro laického českého čtenáře je psána na míru americkému studentovi politologie či dychtivému zájemci o americké dějiny v kontextu světového dění. Je skutečně rozsáhlá a velmi podrobná, což není na škodu, ale vyplatí se s tím předem počítat.
Uff, tohle mě stálo hodně šálků kávy. Můj obdiv vůči bývalému panu prezidentovi (a s tím i znepokojení nad aktuální politickou situací) to ovšem jen prohloubilo.
Země zaslíbená je jednou z vůbec nejlépe napsaných knih, které jsem kdy četla. Tímto smekám nejen před autorem, ale i před panem Svobodou za výborný překlad (a vůbec odvahu se jej ujmout). Kniha splňuje veškerá kritéria, která bych pro nejvyšší možné hodnocení mohla mít, a má dokonce něco navíc – zhruba 200 stran. Se vší úctou vůči bývalému panu prezidentovi; i pokud máte co říci, je fajn vědět, kdy ubrat (netřeba vědět, jakému sportu se na střední škole věnoval kolega, s nímž přišel Obama při práci jen letmo do styku).
Jakkoli je kniha čtivá, spíše než pro laického českého čtenáře je psána na míru americkému studentovi politologie či dychtivému zájemci o americké dějiny v kontextu světového dění. Je skutečně rozsáhlá a velmi podrobná, což není na škodu, ale vyplatí se s tím předem počítat.
Uff, tohle mě stálo hodně šálků kávy. Můj obdiv vůči bývalému panu prezidentovi (a s tím i znepokojení nad aktuální politickou situací) to ovšem jen prohloubilo.
Knihu Země zaslíbená, paměti Baracka Obamy na zejména jeho první prezidentské období, jsem četla dlouho. Několik týdnů určitě, protože je to opravdu bichle, kterou jsem si nemohla či spíše nechtěla kvůli její váze a praktičnosti vozit s sebou, a tak jsem ji prokládala beletriemi. Nicméně to neznamená, že bych z ní neměla, s ohledem na druh literatury, skvělý čtenářský zážitek.
První část knihy jsem ale četla s přehledem nejpomaleji, protože o amerických primárkách, jejich úskalích a negativních dopadů na jedné straně, jakož i vítězství a pozitivních emocí na straně druhé, jsem už párkrát četla, a dojmy popisují současní i minulí politikové celkem stejně (i když z republikánského prostředí jsem je nepoznala, přestože si myslím, že by to bylo víceméně totéž). Tuto část tak nijak nehodnotím, protože jde o můj subjektivní vhled a trochu už spíše nezájem o stejné téma. Jakmile se však Obama stal prezidentem, kapitoly svižně navazovaly. A jelikož se s většinou názorů a vnímání s Obamou ztotožňuji, bylo to pro mne obohacující čtení.
V knize se Obama zabývá novým způsobem života v Bílém domě, seznamováním a učením spousty nových informací, situací, lidmi, ústředními problémy za jeho vlády, tažením za jeden provaz i řevnivostí v Kongresu. Dozvíme se jeho pohledem více o politických problémech v zemích celého světa, změně klimatu a globálním oteplování, ekonomické krizi, dopadení bin Ládina, arabském jaru, legislativním procesu plného obstrukcí a lobbismu a spoustě dalších společenských událostech za jeho vlády.
Za mě mohu určitě doporučit, zejména těm, co se zajímají o světové dění. A i když nepochybuji, že spousta informací je zabarvených subjektivním dojmem (na druhou stranu jde přece o biografii), Obama má bezpochyby literární talent, jakož i talent předat složité informace běžnému neznalému čtenáři. A patří se říct, že zásluhu na čtenářském dojmu má i skvělý překlad Martina Svobody.
"Nejsou žádné černé státy, nebo bílé státy, nebo hispánské státy, nebo asiatské státy. Jsou jen Spojené státy americké."
"Poprosil jsem Američany o náročnou věc - aby svou důvěru vložili v mladého a nevyzkoušeného nováčka, nejen černocha, ale někoho, jehož samotné jméno naznačovalo poměrně neobvyklý životní příběh. Opakovaně jsem jim zavdával důvod k tomu, aby mě nepodpořili. Předváděl jsem nevyrovnané výkony v debatách, zastával nekonvenční postoje, dopouštěl se neobratných přebreptů, znal jsem se s pastorem, který proklel Spojené státy americké. A čelil jsem sokyni, která prokázala jak připravenost, tak výdrž."
"Během mé zastávky v Praze vyjadřovali představitelé Evropské unie obavy ze vzestupu ultrapravicových stran po celé Evropě a popisovali, jak ekonomická krize způsobuje nárůst nacionalismu, protiimigračních postojů a skepse vůči integraci. Tehdejší český prezident Václav Klaus, za nímž jsem zavítal na krátkou zdvořilostní návštěvu, některé tyto trendy ztělesňoval. Jako halasný euroskeptik byl v úřadu od roku 2003, vášnivě horoval pro volný trh, ale zároveň obdivoval Vladimira Putina. Snažili jsme se sice vést hovor v lehkém tónu, ale kvůli tomu, co jsem věděl o jeho minulosti - podporoval snahy cenzurovat Českou televizi, pohrdavě se vyjadřoval o právěch gayů a leseb a byl také nechvalně proslulý popíráním změny klimatu - jsem si stran politického vývoje ve střední Evropě příliš velké naděje nedělal."
"Lidi se od zvířat až tolik neliší, Barry," říkala mi. "Bojíme se toho, co neznáme. Když se bojíme druhých lidí a cítíme se ohrožení, je jednodušší vést války a dělat jiné takové blbosti. V OSN se můžou země sejít, aby se o sobě něco dozvěděly a pak se tolik nebály."
První část knihy jsem ale četla s přehledem nejpomaleji, protože o amerických primárkách, jejich úskalích a negativních dopadů na jedné straně, jakož i vítězství a pozitivních emocí na straně druhé, jsem už párkrát četla, a dojmy popisují současní i minulí politikové celkem stejně (i když z republikánského prostředí jsem je nepoznala, přestože si myslím, že by to bylo víceméně totéž). Tuto část tak nijak nehodnotím, protože jde o můj subjektivní vhled a trochu už spíše nezájem o stejné téma. Jakmile se však Obama stal prezidentem, kapitoly svižně navazovaly. A jelikož se s většinou názorů a vnímání s Obamou ztotožňuji, bylo to pro mne obohacující čtení.
V knize se Obama zabývá novým způsobem života v Bílém domě, seznamováním a učením spousty nových informací, situací, lidmi, ústředními problémy za jeho vlády, tažením za jeden provaz i řevnivostí v Kongresu. Dozvíme se jeho pohledem více o politických problémech v zemích celého světa, změně klimatu a globálním oteplování, ekonomické krizi, dopadení bin Ládina, arabském jaru, legislativním procesu plného obstrukcí a lobbismu a spoustě dalších společenských událostech za jeho vlády.
Za mě mohu určitě doporučit, zejména těm, co se zajímají o světové dění. A i když nepochybuji, že spousta informací je zabarvených subjektivním dojmem (na druhou stranu jde přece o biografii), Obama má bezpochyby literární talent, jakož i talent předat složité informace běžnému neznalému čtenáři. A patří se říct, že zásluhu na čtenářském dojmu má i skvělý překlad Martina Svobody.
"Nejsou žádné černé státy, nebo bílé státy, nebo hispánské státy, nebo asiatské státy. Jsou jen Spojené státy americké."
"Poprosil jsem Američany o náročnou věc - aby svou důvěru vložili v mladého a nevyzkoušeného nováčka, nejen černocha, ale někoho, jehož samotné jméno naznačovalo poměrně neobvyklý životní příběh. Opakovaně jsem jim zavdával důvod k tomu, aby mě nepodpořili. Předváděl jsem nevyrovnané výkony v debatách, zastával nekonvenční postoje, dopouštěl se neobratných přebreptů, znal jsem se s pastorem, který proklel Spojené státy americké. A čelil jsem sokyni, která prokázala jak připravenost, tak výdrž."
"Během mé zastávky v Praze vyjadřovali představitelé Evropské unie obavy ze vzestupu ultrapravicových stran po celé Evropě a popisovali, jak ekonomická krize způsobuje nárůst nacionalismu, protiimigračních postojů a skepse vůči integraci. Tehdejší český prezident Václav Klaus, za nímž jsem zavítal na krátkou zdvořilostní návštěvu, některé tyto trendy ztělesňoval. Jako halasný euroskeptik byl v úřadu od roku 2003, vášnivě horoval pro volný trh, ale zároveň obdivoval Vladimira Putina. Snažili jsme se sice vést hovor v lehkém tónu, ale kvůli tomu, co jsem věděl o jeho minulosti - podporoval snahy cenzurovat Českou televizi, pohrdavě se vyjadřoval o právěch gayů a leseb a byl také nechvalně proslulý popíráním změny klimatu - jsem si stran politického vývoje ve střední Evropě příliš velké naděje nedělal."
"Lidi se od zvířat až tolik neliší, Barry," říkala mi. "Bojíme se toho, co neznáme. Když se bojíme druhých lidí a cítíme se ohrožení, je jednodušší vést války a dělat jiné takové blbosti. V OSN se můžou země sejít, aby se o sobě něco dozvěděly a pak se tolik nebály."
Musím se přiznat, ze jsem tuhle knihu nějakou chvíli odkládala. Přeci jenom rozsahem budí respekt. Ještě větší vzbudí po tom, co si v úvodu přečtete, ze všechno, co chtěl napsat, se do jedné knihy nevejde. Ty kokso.
Navzdory tomu, o jak neoddychové téma se jedná, to bylo opravdu milé čtení. U některých pasáží jsem zjistila, že je kniha poměrně nadčasová (Trump, Izrael ad.) a hlavně oceňuji, jak Obama přistoupil k uvedení všech těch geopolitických a ekonomických témat hrozně lidsky. Ze všech jeho pamětí je cítit, že je psal člověk, který věří v dobro, demokracii a spravedlnost. To bylo hrozně příjemné.
Těším se na pokračování, i když teď si ráda chvíli počtu něco, u čeho nebudu muset moc přemýšlet. ?
Navzdory tomu, o jak neoddychové téma se jedná, to bylo opravdu milé čtení. U některých pasáží jsem zjistila, že je kniha poměrně nadčasová (Trump, Izrael ad.) a hlavně oceňuji, jak Obama přistoupil k uvedení všech těch geopolitických a ekonomických témat hrozně lidsky. Ze všech jeho pamětí je cítit, že je psal člověk, který věří v dobro, demokracii a spravedlnost. To bylo hrozně příjemné.
Těším se na pokračování, i když teď si ráda chvíli počtu něco, u čeho nebudu muset moc přemýšlet. ?





)

