Nebudu hýřit superlativy, protože když mi kniha připomene hromadu situací a lidí z minulosti, který připomínat nechci, nemůžu hýkat "bravo" a "ještě".
Proč teda dávám plný počet? Je to tísnivé čtení, intenzivní a obnažující, autentické, provokující, syrové. A taky vyvážené, úsporné a neukecané. Co jiného by měl chtít čtenář od literatury?
Proč teda dávám plný počet? Je to tísnivé čtení, intenzivní a obnažující, autentické, provokující, syrové. A taky vyvážené, úsporné a neukecané. Co jiného by měl chtít čtenář od literatury?