Co je ti do toho
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
O čom je kniha Co je ti do toho?
Toto je proměna, nádherná a drsná Verwandlung. Co je ti do toho není příběh jakéhosi erotikou nabitého heterosexuálního vztahu či milostného trojúhelníku. Je to obsese. Obsedantní touha porozumět tomu druhému a sobě, a to za každou, možná i nejvyšší cenu. Tabu lásky mezi třináctiletým teenagerem a ženou v Kristových letech ukazuje nejenom na střet osobních hodnot, ale také na střet jazyka, řeči a kultur v rámci jedné pokrytectvím poznamenané společnosti.S každou kapitolou se k sobě dvě bytosti dostávají stále blíž a blíž. Až se setkají na místě, kam za nimi nikdo nemůže a které jim nikdo nedokáže vzít. Možná tam směřujeme všichni, jenom se toho ještě bojíme. Co kdybychom se jednou proměnili v to, co skutečně jsme?! (Založil/a: trbuch)
(Zobraziť viac
)
)
Štatistiky
Vydanie
Skryť vydanie
Skryť vydanie
Skryť vydanie
Všetky vydania
Všetky vydania
Komentáre
Proste jsem se nemohla donutit docist. Styl psani mi nesedl, prislo mi to jako hrani si na pubertacku. Pribeh jinak vypadal zajimave. Skoda..
Knížka mě zaujala svojí anotací, na jejímž základě jsem se ji rozhodla pořídit. Samotné čtení mě pak už ale moc neoslovilo a spíš jsem se do něj musela nutit. Dost mi nesedl autorčin styl psaní. Na jednu stranu oceňuju tu originalitu, nikdy jsem nic podobně psaného nečetla. Na druhou stranu mě to ale absolutně nic neříkalo. Co tím myslím? Z mého pohledu knížka není příliš založená na ději. Ten tam sice jakýsi je, ale spíš plyne na pozadí myšlenek hlavní postavy. Myšlenky jsou dost roztěkané, ne vždy jasné ani nijak konkrétní. Přijde mi to jako náhled do něčího bordelu v hlavě, což by snad mohlo být zajímavé, ale v tomto případě pro mě nebylo.






Nehodlám se ponořovat do nějakých hlubokých rozborů, jsem spíš povrchní čtenář a jakmile v textu spatřím výrazy jako "doživotní vaginismus" a "důležitá píča", tak zbystřím. A taky se často obdivně rozchechtám, protože páni, teda vlastně paní, to je bordel v puse, exkluzivní chlív. Ale o něco výš jsem psal cosi o lásce. Ta tady nějaká je, ale není zatuchlá patosem a přehnanou snahou narvat do textu na sílu vyšší smysl. On si ten vyšší smysl přijde sám, když bude chtít a necháte mu v láhvi na dojetí pár kapek vodky. Nemám moc, co vytknout. Autorka to tam pěkně nasekala jak cibuli na chleba se sádlem a já to všechno spokojeně sežral. Kde mám pivo na zapití?