...a poslední kouř

Padlý anděl – příběh anděla, který chodí po světě a škodí. Dva mladí lidé se rozejdou, on je neustále opijí, až jim začne vyhrožovat, že se ho nezbaví dokud se jeden z nich nezabije, aby se mohl vrátit zpátky do nebe. Když se tak stane, jde k další dvojici… Průměrné.
Poslední kouř – Existuje liga nekuřáků, je normální chodit bez dovolení do cizího bytu, každý vajgl, či tajné kouření je odměněno léčebnou nebo prácemi v dolech. Vynikající, připomíná mi to útok na nacismus/komu­nismus.
Vesmír navždy – poslední povídka, vyprávějící o výletu do kosmu, který se nakonec zvrhne v alkoholový dýchánek a kouření marihuany.
Celkově hodnotím knihu jako průměrnou, jediná povídka, která mě opravdu zaujala, byla druhá, ostatní byly průměrné. Celkově se to dobře četlo, použitý jazyk byl velice jednoduchý.

Pelc napsal stoprocentně mnohem lepší povídky než jsou tyhle tři. Nejlépe napsaná je asi Poslední kouř, ačkoliv s autorem nemůžu v jeho boji za zakouřené hospody souhlasit. Padlý anděl je u mě na druhém místě, trochu schematické, ale vlastně docela sranda, řekl bych, že se u psaní bavil. V Nekonečném vesmíru Pelc vykrádá sám sebe, je to jedna z jeho nejslabších povídek vůbec.