Delegátka cestovní kanceláře
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
#O čom je kniha Delegátka cestovní kanceláře?
Démonizovaná práce, zaměňovaná s pohádkovou dovolenou, sněná, kritizovaná, záviděná i zatracovaná, dozajista málo probádaná. Jsou delegáti, zástupci cestovních kanceláří, skutečně ti, kteří získali práci snů, anebo je to pod pokličkou stále jen lopota a stereotyp, jako jiné profese?Začtěte se do reálné zpovědi dlouholeté delegátky, která více než deset let žije většinu roku v exotických zemích pod záštitou cestovních kanceláří. V knize zcela bez příkras odhaluje, co vše takový životní styl obnáší, co vám dá a vezme. (Založil/a: Zdenka Fortova)
(Zobraziť viac 
)
)
Štatistiky
Vydanie
Kniha (1)
Komentáre
Skvělá kniha. Řekla bych, že je hodně cílená na lidi, kteří uvažují o práci delegáta (autorka několikrát zmiňuje kursy pro delegáty, které pořádá), ale i člověk, kterého tato profese prostě jenom zajímá a těší se ze čtení knih o nejrůznějších končinách, si rozhodně přijde na své. Bavilo mě to, ať už líčení činností, radostí i nástrah samotné delegatury, tak i čtení o nejrůznějších zajímavostech z končin, kam se autorka při své práci dostala. Přijde mi jako člověk na svém místě. Profesionální, s dobře nastavenými hranicemi, i normálně lidská. Super.
Jajks, něco se nepovedlo. Namlsaná po knihách o pilotovi a letuškách jsem se vrhla na delegátku. A knížku jsem si protrpěla jako Ema dotazy klientů u snídaně. Témata v kapitolách se prapodivně střídají (typy klientů, životopis Che Guevary, nemoc, reálie Keni, pochvaly a reklamace..). Na jednu zajímavou připadá pět nezáživných. Čekala jsem zajímavosti ze života delegátů, perličky a zábavné nebo odstrašující historky, které by zodpověděly otázku nastíněnou v podtitulu knížky - povolání snů nebo noční můra? A já si z knížky pamatuju to, že Ema pořádá kurzy pro budoucí delegáty, má ráda lodičky, že se nemám delegátů ptát, jestli v dané zemi žijí a podrobnosti stavby Panamského průplavu. Ty mi paradoxně přišly na celé knížce asi nejzajímavější. Věděli jste, že během výstavby v letech 1881 - 1889 zemřelo dvaadvacet tisíc dělníků? Padesátiprocentní ztráty. Mazec. No nic. Rozinkou ve štrúdlu (opak třešinky na dortu) bylo nemálo překlepů a to, že Ema použila tečku za slovem viz. Což bych od někoho, kdo se dvacet let živil studováním textů a psaním informačních letáků, nečekala.
Na tuhle knížku jsem se moc těšila, ale bohužel se dostavilo zklamání. Delegát bylo kdysi i moje vysněné povolání, ale nějak jsem ai neuměla představit být dlouho bez rodiny a přátel, takže na to nakonec nedošlo. Proto jsem od knihy očekávala vhled do této práce, zážitky, zkušenosti, plusy i mínusy ale dozvěděla jsem se jen minimum. Jak už se tu vyjádřila yarghoul - opravdu je v knize jedna zajímavá kapitola na iks nudných a naprosto nezáživných. Škoda....
Krásně napsaná kniha o "práci snů", hezky popsáno, co která destinace přináší z pohledu delegáta, moc hezky se to četlo a moc hezky se u toho snilo, možná už ne o té práci snů, ale o některých destinacích
