Co je odtud vidět
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
#láska
#magický realismus
#německá literatura
#přátelství
#překážky
#rozhlasové zpracování
#smrt
#vesnice
O čom je kniha Co je odtud vidět?
Když Selma řekla, že se jí v noci zjevila okapi, věděli jsme, že někdo z nás brzy zemře,“ zahajuje své vyprávění Selmina desetiletá vnučka Luisa. Selmě se dosud zdálo o africké antilopě třikrát a pokaždé potom někdo z vesnice zemřel, proto jsou její obyvatelé rázem ve střehu. Někteří cítí, že nyní je nejvyšší čas vyrukovat se zamlčovanou pravdou. A když smrt konečně přijde, její okolnosti jsou mimo očekávání všech.Prostřednictvím Luisy odhalujeme život malé poklidné vesnice s magickou atmosférou. V Selmině domě, v němž děvčátko vyrůstá, nalézají útočiště leckdy podivínští sousedé, které navzdory neurózám, vrtochům a rozdílnosti povah spojuje přátelství, tolerance vůči jinakosti a snaha pomáhat si. Žijí tu také Luisini rodiče, zaměstnaní krizí středního věku natolik, že jim sotva zbývá čas na dceru, a její výchovu ochotně přenechávají jiným. A důležité místo patří obrovskému psu Aljaškovi s aurou nesmrtelnosti.
Román sestává ze tří částí odehrávajících se v osmdesátých a devadesátých letech minulého století a následně na začátku nového tisíciletí. Vyprávění, v nichž je Luisa konfrontována se smrtí blízké osoby, se volně propojují. Tématem příběhu je však především láska a lidé, kteří mají odvahu o ni usilovat a překonávat překážky v podobě vnitřních bariér, předsudků i tisíců kilometrů.
Autorka dovedně žongluje s metaforami a prokládá je jemným, laskavým humorem, čerpajícím z dobře odpozorovaných všedních situací. Její dojemný příběh je promyšlenou meditací o tom, jak ztráta a láska utvářejí člověka i komunitu. O hledání našeho místa ve světě, i když to místo je právě tam, kde se nalézáme.
Román získal výrazný mezinárodní ohlas a dosud byl přeložen do 20 jazyků. (Založil/a: Ariko)
(Zobraziť viac 
)
)
Štatistiky
Vydanie
Kniha (2)
Skryť vydanie 
Skryť vydanie
Skryť vydanie
Všetky vydania 
Všetky vydania
Všetky vydania
Komentáre
To se tak krásně četlo. Příběh, který pohladí a zároveň má hluboký přesah a ještě je opravdu dobře napsaný. Buďte si jisti, že mimo pohlazení dostanete i pěknou nálož smutných emocí, ale i ty tam mají své nepopiratelné místo.
Nejmilejší člověčí laskavo... tahle parta božanů mi učarovala a vystlala moji duši láskou... přesně to jsem potřebovala... obalit se tou všedně nevšední lidskostí... každý jeden z nich mi bez pardonu zahučel do srdeční komory a bylo mi vždy velkým potěšením trávit s nimi ukradené volné chvilky... být součástí jejich světa... NAVÍC... spočinutí v této krásné společnosti znovu nakoplo mojí záložku k návratu do, na pár chvil mnou ostudně opomíjené, písmenkové galaxie ;)
Co napsat k této úžasné knize za komentář, abych jen sprostě nekopíroval skvělé a vystihující komentáře pode mnou? To bylo tak nádherné a úžasné čtení, že to ani neumím slovy popsat. K srdci mi přirostly všechny postavy bez výjimky a moc jsem chtěl být v té vesnici s nimi. Při čtení jsem si často uvědomoval, že se usmívám a posledních padesát stran jsem nemohl přestat číst, i když už byla velmi pokročilá noční hodina. A navíc, Luisa měla stejné povolání, takže o to ještě větší radost. No, a Selma? Takovou babičku by možná chtěl každý :). A optik byl kouzelný :o)).
Já úplně nevím, kniha měla fakt skvělou atmosféru. Příběh se odehrává během delšího časového horizontu a je rozčleněn do tří částí. Mně se nejvíc líbila ta první - Luisa jako desetiletá dívka. Tahle řekněme třetina byla skvělá, další dvě (Luisa jako 22 letá a 32 letá) mě moc neoslovily. Přitom postavy byly skvělé (prostě správná sbírka pošuků), jen mi ale přišlo, že na rozdíl od první části (která měla dramatické vyvrcholení) to nikam nesměřuje a úplný závěr (Luisino rozhodnutí) jsem fakt nepobírala.
3,5*
3,5*
