Opuštěný dům

Obsahuje spoiler "Rozhlédnu se kolem sebe a mimoděk se oklepu. Sychravé počasí doplněné mlhou dává lesu tajemnou atmosféru. Stromy bez listí strašidelně kroutí své větve, les za nimi je tmavý a hluboký. Na dohled ani živáčka."

Knihu jsem dočetla v noci a i teď po několika hodinách váhám co vlastně napsat. Dojemný příběh, kde dobro je na vyváženou proložené zlem. 

Úspěšná realitní makléřka se začne scházet s mužem, kterého ničí jeho vlastní démoni. Ona má za sebou nešťastné manželství, ztrátu postižené dcery, ne úplně pěkné vztahy ve vlastní rodině, sexu chtivého šéfa... Kromě toho všeho se snaží pomáhat všem okolo. Vše je citlivě popsané, autorka si poctivě pohrála s charaktery postav.

" Přátelství je ten nejcennější dar, který může člověk od života dostat. Jeho cena se zvyšuje ve chvíli, kdy upadneme a nemáme sílu se sami zvednout."

Knihu bych zařadila mezi psycholgický román, moc prvoplánované romantiky v něm opravdu není...Anička "páchá" dobré skutky, je altruistka - nesobecká a nezištná bytost. Část svých provizí dává potřebným, má, jak se říká, srdce na pravém místě. Bude mít i ona více štěstí v životě?

155 / 2023

Od paní autorky jsem již četla knihu Violka, která se mi moc líbila, a tak jsem chtěla vyzkoušet i další její knihu. A tak jsem se pustila do Opuštěného domu.
Co mne u Mirky Skočílkové baví, je její styl psaní, který je velmi čtivý, srozumitelný a přímočarý. Umí hezky popsat postavy a prostředí - jako byste na tom místě byli a měli ty lidi hned vedle sebe. Bůh ví proč jsem ale měla pocit, že půjde o duchařinu nebo o něco tajemného. Aspoň tak na mne působila ta anotace - opuštěný dům, divné historky okolo, ještě divnější majitel. A i ten začátek knihy tomu jakoby odpovídal. Nakonec se z toho vyklubala kniha hlavně o vztazích a o vyrovnání se s psychickými obtížemi a problémy, s nimiž se člověk setkává v životě a ve vztazích. To určitě není nutně špatně, to vůbec ne. Jen jsem asi měla jiná očekávání a asi byla chybka u mne, že jsem něco někde špatně pochopila.
Každopádně autorka tu naťukává řadu závažných témat, o kterých je určitě třeba mluvit - hlavně psychické problémy jedince a také problémy ve vztazích. Pravda, v něčem kniha úplně nejde do hloubky a v některých místech je příběh možná trochu předvídatelný, ale určitě je dobré si o některých věcech číst a přemýšlet. Přiznávám však, že některá témata mne možná trochu míjela - hlavně tedy téma mateřství, které tu je nastíněno z určitých důvodů (nebudu spoilerovat). Děti sama nemám, a tak se mne to asi nedotýkalo tolik, jak by se to mohlo dotýkat jiných čtenářů, resp. čtenářek.
Ve výsledku dávám 3 hvězdy. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, četlo se to dobře, jen jsem se z výše popsaných důvodů asi úplně nepotkala s tím žánrem a některými pasážemi.
P.S. Strašně mne bavila postava Marty - je to taková správňácká ženská, která je dost od rány, ale není zlá či zákeřná. Takoví lidé jsou mi dost blízcí. :)
P.P.S. Jak tak pročítám ostatní komentáře, koukám, že se názorově dost shoduji s komentářem od aran. :)

Hodnocení: 3,5/5 ✩
Kniha, se skutečně nádhernou obálkou a s neskutečně zavádějící anotací.
Možná je to jen můj omyl, ale já si tak nějak vydedukovala, že se jedná o duchařský, nebo strašidelný příběh, o to však větší bylo moje rozčarování. Ono to nejspíš bude tím, že milá anotace je plná frází jako: opuštěná vila, záhadné historky a majitel, s těžkými psychickými problémy. No, nenechme se zmást, tato kniha je spíše společenský román, ve kterém ona vila vystupuje, jen velice, velice okrajově. A pravdou je, že kdyby nedošlo z mé strany k této záměně, o jejím přečtení bych pravděpodobně ani neuvažovala, není to žánr, který bych vyhledávala.
Jaká tedy tato kniha vlastně je?
Je to román, čtivě a poměrně citlivě napsaný a i když pojednává o několika nelehkých tématech, pracuje s nimi cíleně a dobře. Hlavní hrdinka, Anna, na mě působila tak trochu nevyváženě. V jistých situacích jednala, z mého hlediska, docela nepochopitelně a nelogicky, jindy působila mile a sympaticky. Stejné je to i s příběhem. Začátek i konec se četl skoro sám a příběh plynul přirozeně. Některé středové pasáže však působily nezáživně, zdlouhavě a vyloženě jako výplň. Stejně tak i jisté dějové zvraty, které mi přišly až zbytečné a pro celkový děj nebyly nijak významné. V tomto směru, si myslím, naprosto stačila hlavní dějová linie. Knize by vůbec neuškodilo, kdyby o tyto pasáže byla kratší.

Obsahuje spoiler Tak tohle se mi líbilo mnohem víc než Vesničanka. Anička mi byla hned sympatická, Oliver byl pro mě záhadný jako pro ni a ten konec jsem vůbec nečekala. Počítala jsem, že Anička skončí s Vojtou a budou spolu vychovávat Tamarku. Ale to co udělal Oliver bylo super. V této knize se objevuje mnoho charakterů, tak jako v životě. Některé postavy si hned oblíbíte, jiné se vám budou protivit. I tak mě knížka pohladila po duši. Je o neztrácení naděje, o vůli k životu, o mateřské lásce i pravém přátelství. Musím říct, že jsem si i pobrečela, (jakožto matka skoro dvouleté TAMARKY) se mě některé pasáže obzvláště dotýkaly.