Trieste Centrale
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
2. kniha v sérii Winterbergova poslední cesta.
"Winterberga nedokážu opustit," říká Jaroslav Rudiš.
"Zas a znova se k němu vracím, slyším ho vyprávět, ztrácet se v historkách a historii. Myslím, že by s ním bylo možné vlakem projet znovu celou střední Evropu. Co stanice, to příběh, který by šel vyprávět. Terst je magické místo, kam se i já osobně vracím. Kus monarchie v Itálii a asi jediné italské město, kde si dáte české buchty." (Založil/a: Mayaku)
O čom je kniha Trieste Centrale?
Trieste Centrale je malou odbočkou velkého románu Winterbergova poslední cesta. Pan Winterberg cestuje ze Západního Berlína do italského Terstu. Chce, aby jeho žena byla šťastná. Železná opona mezi evropskými zeměmi stále pevně stojí, ale něco takového jej nemůže rozhodit. Jede samozřejmě vlakem, protože železnice překolejí všechno: Alpy, hranice, jenom ne smrt."Winterberga nedokážu opustit," říká Jaroslav Rudiš.
"Zas a znova se k němu vracím, slyším ho vyprávět, ztrácet se v historkách a historii. Myslím, že by s ním bylo možné vlakem projet znovu celou střední Evropu. Co stanice, to příběh, který by šel vyprávět. Terst je magické místo, kam se i já osobně vracím. Kus monarchie v Itálii a asi jediné italské město, kde si dáte české buchty." (Založil/a: Mayaku)
(Zobraziť viac
)
)
Štatistiky
Vydanie
Komentáre
Jsem tak rád, že se Winterberg vrátil, i když jenom na chvilku... Někomu možná jeho záchvaty historie lezou na nervy, já si je vychutnávám. A kromě toho, jak už píše lucias2106, je Trieste Centrale i graficky moc pěkná knížka.
4,5*
4,5*
Je to malá útlá knížka s úžasnými ilustracemi. Přečtení je rychlé a svižné. Pokud však neznáte hlavní knihu Winterbergovu poslední cestu, ne pochopíte, proč to autor napsal. Pokud knihu znáte, je to milé, zase číst "Milý pane Krausi".
Milé a krátké setkání s panem Krausem a panem Winterbergem, po přečtení knihy Winterbergova poslední cesta nešlo tuto knihu vynechat.








Pokud se vám líbila Winterbergova poslední cesta, bude se vám zaručeně líbit i tohle. Jestli předchozí knihu neznáte, asi vám bude unikat smysl tohoto textu a úplně to neoceníte. Určitě v tomto případě platí číst popořadě.
Za mne naprostá spokojenost a mám chuť se do Poslední Winterbergovy cesty brzy pustit. Je to teda náročnější čtení, melancholické... smutné, smutné, milý pane Krausi... ale vlastně hrozně krásné.