Kandidát

Před pár lety jsem si řekl, že bych měl číst více českých autorů. Měl jsem totiž velice hloupý názor, že česká literatura za moc nestojí. Naštěstí jsem dospěl, zmoudřel, a když už jsem se stal prakticky dokonalým, vím, že je tomu právě naopak. Čeští autoři jsou skvělí a v mnoha případech se vyrovnají i těm největším světovým hvězdám.
Ale dost planého plkání, pojďme hodit rychlé oko na Kandidáta.
Prezidentské volby jsme měli docela nedávno. Nebudu říkat, koho jsem volil a koho ne, ale tato kniha mi připomněla, proč jsem některé kusy nevolil, i když by se to asi ode mě očekávalo.
A totiž, že kandidát na prezidenta byl stvořen dobrým PR a někdo jiný tahá za nitky. Není to děsivé?
Autorka velmi dobře zúročila nabyté zkušenosti v televizní branži jako reportérka, moderátorka a pak i tisková mluvčí jednoho z kandidátů na prezidenta. Už jen popisování (asi) reality pracovního života televizní reportérky, mě trochu zvedalo ze židle. Tvrdý bossing, špína, hnus. Na rovinu, nic pro mě. Ale hlavní postava knihy, Dominika, se s tím popasuje docela dobře. Sekne s tím.
A hned dostane jinou práci. Tiskovou mluvčí kandidáta na prezidenta. Zní to jako docela fajn práce, ne? Jenže to by za tím nesmělo být něco temnějšího, děsivějšího.
Musím říct, že mě hlavní postavy dost štvaly a úplně tak nechápu, proč je autorka dohnala to takového extrému. Dominika se chová až příliš nelogicky, zavírá oči před jasnou pravdou, ne, prostě jsem ji nemohl její motivace uvěřit (jen teď doufám, že to není autobiografie ). Kandidát je naopak v mých očích obyčejný debil. Jo, až tak.
Ale to nic nemění na faktu, že se jedná o dobrou knihu, kterou by si měla před každými volbami přečíst většina populace.

Fikce nebo realita? Tato otázka mě provázela celou knihu. Při čtení jsem se sama sebe ptala, co je pravda, co jen autorka přibarvila a co se opravdu stalo. Některé situace totiž byly absurdní až komické (většina schůzí) a já doufám, že zrovna ty si autorka vymyslela, protože takhle to přece nemůže fungovat?!

Je vidět, že autorka má v této oblasti mnoho zkušeností a znalostí a její popis je velmi věrohodný. Nemusíte se bát, že by tu byly nějaké politické řeči či pravidla, ale kniha se spíše opírá o lidskou stránku věci.

Autorka má výrazný styl psaní, nejsou zde zbytečné pasáže a vše je napsáno svižně a rázně. Nejvíce se mi líbily dialogy, které jsou propracované a trefné a mezi nimi objevující se teorie, připomínky a poznámky, které pronáší hlavní hrdinka sama k sobě.

Příběh se nejprve odehrává v prostředí televize a s ním je spojená novinářská a zpravodajská činnost a potom v prostředí kampaně. Vše je detailně popsáno, narazíte tu na různé problémy a závažná témata, na která se autorka snaží upozornit.

Líbil se mi rozpor mezi soukromým a pracovním životem. Pasáže ze soukromého života na mě působily až terapeuticky a při jejich čtení jsem měla příjemný pocit, avšak dlouho netrvaly a přišla studená sprcha ve formě pracovního prostředí - drsné, ukřičení a svazující.

Hlavní hrdinka Dominika je přímá, morální a velmi hrdá. Ze začátku se snaží nastavovat mantinely, které jsou ale velmi brzo překročeny a postupně se všechen její život točí jen okolo kampaně. Zažívá pocity napětí, strachu a nervozita ji provází každým krokem. Konec se mi líbil, protože autorka dala najevo, že jsou i důležitější věci než budování kariéry.

Knihu doporučuji úplně všem! Rozhodně se u ní nebudete nudit, protože příběh je napínavý a plný intrik. Teď v souvislosti s volbami je tato kniha velmi aktuální, i přestože se jedná o fikci nebo ne?

Mockrát děkuji, že jsem si tuto knihu mohla přečíst a v nejbližší době se pustím i do autorčiny prvotiny Žárlivka. #spoluprace

- Kdo chce hrát vysokou hru, musí počítat s tím, že bude padat z výšky. -

Prvně bych chtěla zdůraznit, že pro mě příběh nebyl tak šokující a to zejména proto, že jsem markeťačka a přítel politolog. Na druhou stranu si ale myslím, že by si knihu měl přečíst každý. Protože ono opravdu není vše tak hezké, jak to vypadá.
Autorka nám prostřednictvím hlavní hrdinky ukazuje jak práci reportérky, tak poté tiskové mluvčí kandidáta na prezidenta. Autorka se samozřejmě mohla a taky nemusela inspirovat vlastními zkušenostmi.
Moc se mi líbila témata, které se autorka snažila podsunout v rámci příběhu, napříkla to, že opravdu nemůžeme čekat, že ve volbách najdeme 100% shodu, že každý různým tématům staví jinou váhu a nebo také, že občas se ve svých názorech i můžeme mýlit.
Bohužel, dojem ze čtení mi dost zkazila právě hlavní postava... Pochopila bych, kdyby se jednalo o naprosto nezkušenou a napolíbenou holčinu, ale tohle měla být velmi zkušená a inteligentní žena a v průběhu čtení z ní zbyla jen naprosto naivní blbka, která byla úplně hluchá a slepá ke všemu. Některé popsané situace mi navíc přicházeli až absurdní a zbytečně přitažené za vlasy.
Naopak, musím vyzdvihnout postavu Adama, dokonalost sama, opravdu, chlap a partner jak má být.
Knížka by mohla být i malinko kratší, některé pasáže mi přišly zbytečné a pro pohodlnější čtení bych i rozdělila do kapitol - první část byla 300 stran a to se mi zdá i dost.

Kandidát je příběh jak probíhá kampaň na prezidenta. To, že o prezidenta zas až tak nejde a stojí za kampaní spousta lidí, kteří jsou různě najatý, podplacený, zmanipulovaný. A to nejen samotný aktéři kampaně okolo kandidáta, ale i média, novináři apod. 

Jsou tam samozřejmě i slušní lidé, kteří si přejí změnu v politice jako je Dominika, ale těch je pomálu. Pro takové lidi tam není místo. Politika je semele. Musí tam být neurvalý buldok,který dokáže jít za svým přes mrtvoly. Proto Dominika přichází o své kolegy, které dostávají výpověď od hlavního manažera Šimona. Jsou ale opravdu tak neschopní nebo jen poznávají pravdu a tak musí jít z kola ven?

Dominika si od začátku není ničím jistá. Ani tím, že by měl být primář Viktor Vránský prezidentem. Jako operatér je skvělý, jako člověk cholerik, v jádru dobrý člověk, ale stačí to?

Co všechno si Dominika, bývalá modrátorka v televizi jako mluvčí kandidáta na prezidenta prožije už si musíte přečíst sami. Ale že to není lehká práce vám prozradit mohu. Naruší jí to celý život. Vztah s partnerem, s rodinou, stres, podlomené zdraví. Dokáže se z toho kolotoče se ctí vymotat? Už nikdy se nebudu na volby po přečtení této knihy koukat stejně. 

Dominika je hlavní postavou v knize Kandidát. Pracuje jako reportérka, která má neskutečně drsnýho šéfa. Pro sprosté slovo nejde daleko. Po svých podřízených požaduje až nelidské výkony a neustálou přítomnost na telefonu. Ve dne i v noci. Mezi novináři panuje rivalita a nejsou zde pravé přátelské vztahy. Nikdy nevíte, kdo vám bodne nůž do zad. Dominika je z této práce už psychicky vyčerpaná, protože její soukromý život se naprosto hroutí. Když dostane možnost stát se tiskovou mluvčí kandidáta na prezidenta, jde do toho, ač nemá žádné zkušenosti, ale věří, že se celou agendu naučí a určitě to nebude takový stres jako práce reportérky. To, že se mýlila je asi jasné. Tým kolem kandidáta na prezidenta je obsáhlý. Navíc i zde panují velice vyhrocené vztahy a nikdo si nemůže být nikým jistý. Místo, aby všichni táhli za jeden provaz, tak se tvoří skupinky, které mezi sebou bojují. Přesto se Dominika snaží odvádět bezchybné výkony. Pan kandidát je vynikající lékař, opravdu kapacita ve svém oboru, ale po lidech v týmu požaduje až nemožné. Navíc má hodně zvláštní požadavky, které tým musí zajistit. Dominika opět zažívá obrovský stres a neví, jestli dokáže dotáhnout celou kampaň až do konce...


Autorka má bohaté zkušenosti v této oblasti a její líčení celé problematiky a vztahů na pracovišti jsou dokonale popsané. Možná někdy vykreslené až lehce přehnaně, ale já jí věřila každé slovo. Nečekejte žádné nudné politické řeči nebo poučky. Kdepak. Dostanete až psychologickou sondu do světa vysoké politiky a nejspíš se budete na celý prezidentský boj, který právě teď probíhá v médiích, dívat asi trochu jinak. Kandidát je figurka. Figurka, která je vidět, ale největší práci odvádí jeho tým. A ten tým musí šlapat jako dokonale zapadající ozubená kolečka. Kdo chybuje, letí...


Knížku doporučuji přečíst všem. Mně se opravdu neskutečně líbila. V některých pasážích jsem dokonce poznala i skutečné reportáže, které byly v TV odvysílány a ano, je to jedna z těch asi nejvíc absurdnějších, ale nebudu vám prozrazovat, která to byla. Akorát vím, že jsem si říkala, že reportéři dělají z lidí hlupáky...teď jsem však poznala díky knize, že tyto reportáže rozhodně nejsou za odměnu...