Neviditelné kořeny

Spletitá kronika jednoho rodu, kde se nakonec propletou dvě zdánlivě nespojité rodové linie. Přes všechny krutosti osudu je to kniha plná naděje, že když se člověk nevzdá, může být jednou lépe...

Jedná se o románovou kroniku. Kniha má 3 části a má 2 dějové linie, které se střídají. Jedná se o autorův druhý román.

První dějová linie vypravuje o vysokoškolákovi PAVLOVI, který prožívá revoluci 1989 v Československu. Jeho táta je příslušník StB a spáchá sebevraždu..

Druhá dějová linie vypravuje o TOMÁŠOVI A ANEŽCE, kteří jsou zaměstnanci firmy Baťa a kteří se snaží uprchnout z Československa..

Autor píše velmi dobře. Je detailně popsaný revoluční rok 1989 v Československu. Zajímavé byly také informace o Tomášovi Baťovi, jeho firmě a zaměstnancích. Líbilo se mi, že Tomáš Baťa vytvořil prosperující firmu, měl výborné myšlenky, které promítnul do praxe a měl rovněž skvělý vztah ke svým zaměstnancům. Myslel jsem si, že jeho firma vyráběla jenom boty, ale jeho portfolio výrobků bylo rozmanité (pneumatiky, hračky aj.).

V knize jsou také popsány města Zlín (Gottwaldov), Uherské Hradiště a Luhačovice.

Celkově se kniha četla dobře.

Tato kniha se mi hodně líbila. Zpočátku jsem se sice nemohla nějak začíst, vadilo mi to neustálé přeskakování v letopočtech a dost mě otravovaly nezáživné kapitoly s rozvláčnými popisy událostí ze 17.11.1989, ty jsem potom už přeskakovala. Ale od chvíle kdy se začaly odvíjet předemigrační osudy Tomáše a Anežky, Tomášovy začátky u podnikatele Bati ve Zlíně a kdy o čtyřicet let později začal Pavel pátrat po svých pravých rodičích a prarodičích, nabrala kniha zajímavý, až dramatický spád a závěr byl úplně dojemný. Za ty historické nepřesnosti (které zde už někdo zmiňuje) a za roztahané popisky listopadu 1989 srážím jednu hvězdu dolů. Chápu, že kvůli dějové posloupnosti v knize být musely, ale daly se shrnout do jedné kapitoly. Jinak mám ke knize i takový malý osobní vztah, vyrostla jsem totiž v jednom z baťovských domečků ve městě na Sázavě, kde měla firma Baťa jednu ze svých továren. Ta měla tuším osm výrobních hal a tehdy už samozřejmě patřila pod n.p. Svit Gottwaldov. V této továrně drtivá část obyvatel města včetně mých rodičů pracovala téměř celý život. I já jsem v ní začínala, ovšem velmi krátce, neboť pár let po slavné listopadové ji potkal stejný osud jako mnohé další české podniky s tradicí - výroba dětských botiček zde skončila, stroje a výrobní linky byly rozkradeny a odvezeny bůhvíkam. Dnes se v baťově továrně z červených neomítnutých cihel v jedné z hal vyrábějí opět boty, ovšem už nikoli dětské a ve velmi omezeném množství, v další části haly snad jakési plastové součástky, ostatní prostory jsou prázdné. A obyvatelé městečka této čtvrti dodnes říkají Baťov.

Kniha se četla dobře, ale děj byl vcelku předvídatelný. Určitě neuškodilo si připomenout nedávnou historii naší republiky. Do příběhu byly hezky zapracované reálie o Baťovi.

Líbilo se mi to, i když rozvláčné, přesto čtivé a shrnující na životech hlavních hrdinů, vylíčen čas válečný, poválečný až po sametovou revoluci. Kniha se mi líbila i proto, že místa, o kterých se píše, jsou mi blízká.

Ačkoliv mám takovéto románové kroniky ráda a autor opravdu dobře a poutavě střídal linky, kniha na mě nezapůsobila tak ohromujícím dojmem jako na většinu čtenářů. A to i přesto, že se mi všechny příběhy líbily, od emigrace, přes rozvoj Baťova podnikání, asi nejméně mě paradoxně zaujala linka kolem sametové revoluce. Zato Pavlovo pátrání bylo velmi zajímavé.
Tak nevím, proč mě kniha tak nezasáhla. Tentokrát jí prostě něco chybělo. Nicméně k přečtení doporučuji, je to výborná sonda do velké části minulého století, s dobrými, ale především špatnými událostmi, na které bychom neměli zapomínat.

Obsahuje spoiler Celý příběh jsem naprosto hltala, bavilo mě to moc! A jsem moc ráda, že všechno dobře dopadlo, i když to byl možná pro někoho až moc sladký konec. Občas je potřeba vědět, že na každou svini se vaří voda, i když to může trvat déle. Audiokniha byla také skvělá, moc doporučuji.

Nádherné čtení. V knize se prolínají tři linie - jedna v třicátých letech o Tomášovi a Anežce, druhá pak v roce 1949 a třetí začíná v roce 1989 revolucí a poznáváme tady studenta Pavla. Tomu se po revoluci zastřelí otec, komunista a estébák. Pavel se od maminky dozví, že je adoptovaný, začne pátrat po svých kořenech. I když člověk tuší to, co se propojí až později, i když je ten příběh místy sladkobolný a i když je ten konec trošku moc happy, vůbec mi to nevadilo. Naopak, užila jsem si každou stránku. Navíc to prostředí - Zlín, Baťa...mně se ta baťovská filosofie moc líbí, takže to že byly ústřední postavy knihy baťovci mě moc potěšilo.

Tuto knihu jsem četla díky výběru ve společném čtení #ctemeceskeautory .

Mám ráda tento tip knih. V knize se prolínalo několik dějů a postav. Máme tak období před druhou světovou válkou, ve válce, okupaci po válce, revoluce 1989 a po revoluci. Dozvíme se tak hlavní body české historie v jedné knize. 

Minulost a přítomnost se přirozeně střídá a my se tak dozvídáme osudy Anežky a Tomáše, kteří prožívají těžkosti té doby. Kniha vypráví také o Zlíně a zlínském kraji a o největší firmě té doby. Baťův podnik. Velmi zajímavé vyprávění. 

Osud dožene Anežku a Tomáše daleko od domova. Místy se to opravdu těžko čte, válka byla zlá, ale co dokázali komunisti fakt zůstává rozum stát. Nádherně napsaný. V přítomnosti čteme o Pavlovi a Lence, kteří prožívají revoluci v Praze jako studenti a Pavel pátrá v minulosti, aby napsal diplomovou práci. Při tom se dozvídá věci i ze svého života a okolí. 

Kniha se čte rychle, je dojemná, čtivá. Celou dobu jsem ji měla na 5*, jenže přišel konec a ne. Ano mám ráda šťastné konce, ale tady to bylo až moc pohádkové. Nesedlo mi to. Ale jako studnici informací o české historii vřele doporučuji!!!

Skvěle vedená dějová linka mi ukázala mnohé skutečnosti o firmě Baťa, které mi dosud nebyly známy. Je opravdu poznat, že autor má zjištěny mnohé informace. Představeni jsou velmi uvěřitelní hrdinové, jejich charaktery plně v souladu s prožívanou dobou. K tomu spousty citů a prožívaných pocitů. Ty vrcholí v poslední kapitole, i když ta byla podle mého názoru v celém románu nejslabší. V souladu s americkým dobrým koncem. V každém případě jsem si při čtení hodně užil autorův parádní námět i několik dějových zvratů.

Obsahuje spoiler Výborně napsaný příběh. Střídající se dvě dějové linie se skvěle prolínají a propojují a provedou čtenáře 2. polovinou 20. století. Až na drobný detail je kniha perfektně vystavěná, jednotlivé události do sebe přesně zapadají. První republika, nacisti, komunisti, sametová revoluce, život po ní, Praha, Zlín a Morava, Rakousko a Toronto, to je perfektní mix, na jehož pozadí autor ukazuje statečnost obyčejných lidí i zvrhlost těch nemocných mocí. Konec je sice poněkud předvídatelný, ale i tak stojí za to.

Je to příběh o lásce, odvaze, trpělivosti, hledání, nacházení, rodině, nadějích, pádech až na samé dno a znovu vstávání. To vše servírováno na kronice naší země od první republiky až do současnosti. Čtivé, dojemné, skvělé... kniha přesně pro mě...

Kniha je románovou kronikou o rodině, kterou rozdělily československé dějiny. Poznáváme Pavla, který ma radost a dobrý pocit z dění v listopadu 1989. Jeho otec, člen StB však tento vývoj nezvládne a spáchá sebevraždu. Nejen tato tragédie, ale ještě jedna Pavlem otřese a jeho život se během pár okamžiků naprosto zhroutí. Pavel je totiž adoptovaný. Rozhodne se, že se dozví vše o svých biologických rodičích. To, co vypátrá jím však otřese až do morku kostí. 

V druhé lince se přenášíme do konce druhé světové války a poznáváme Anežku a Tomáše. Dva mladé a zamilované lidi, kterým život háže klacky pod nohy. Rozhodnou se, že společně utečou přes hranice někam, kde se jim bude žít lépe, než v této kruté době. Ač je po válce, tak násilí a zlo ještě neskončilo. 

Neviditelné kořeny jsou naprosto bravurně napsané. Líčení osob a situací je tak autentické, že máte pocit, jako kdybyste se do příběhu přenesli a jste tichými pozorovateli. Na historii nesmíme zapomenout a autor vám tento příběh podá tak, že budete mít touhu si vyhledávat další a další informace. Mě osobně zaujal Tomáš Baťa a jeho podnikání. Anežka a Tomáš u něj totiž byli zaměstnaní. 

Tuhle knihu doporučuji všem, kteří mají rádi srdcervoucí příběhy, které čerpají ze skutečnosti. 

Obsahuje spoiler Dala bych 3-4 hvězdy. Zajímavý děj je především pro Zlíňáky, neb se velká část odehrává právě zde. Asi jsem četla již mnoho knih, které jsou napsány podobně. Střídají se zde dvě dějové linie (z dob meziválečných a poválečných) a z doby po 89. Přišlo mi zde všechno lehce přitažené za vlasy, včetně šíleného a sluncem zalité o happy endu.

Snad nikdy jsem nečetla něco tak laskavého, milého, srdečného a dojemného.
U pár kapitol mi běhal mráz po zádech, u některých mi padaly slzy a epilog jsem probrečela naprosto celý.
Uff, tahle kniha je něco, na co budu vzpomínat hodně hodně dlouho a rozhodně mě nakopla i k tomu, abych se víc zajímala o historii a nebrala vše jako samozřejmost. Pro dítě, které v listopadu 89 bylo pár měsíců v kočárku, to bylo neuvěřitelně zajímavé a poutavé vyprávění - jak Tomáše a Anežky, tak Pavla.
Obrovské díky za tenhle zážitek, bylo to naprosto dokonalé a hvězd bych dala nespočet.

Jedna z nejlepších knih, co jsem letos četla.
Někteří lidé knize vyčítají románové pojetí, kde se stane opravdu hodně neskutečných náhod a příběh je velice silné love story, ale já to knize rozhodně nevyčítám.
Představa, že bych četla pouze o hrůzách, které probíhaly na lidech po 2. světové válce + by místo příběhu mladého revolucionáře Pavla byl vyprávěn pouze příběh o jeho Stbáckém otci? Ne, díky! Myslím, že bych v tu chvíli byla po lobotomii.
Takto, jak to je napsané se jednalo opravdu o velmi poutavý a čtivý příběh, kde si můžete dát do kontextu spousty zajímavých historických událostí. Tak jak jsem to dělala já. Kdybych si totiž nehledala různé informace - o Tomáši Baťovi, o revoluci, o Zlínu, apod., tak bych knihu měla přečtenou za den a to i přesto, že má 440 stránek.

Tak tohle byla fakt naprostá pecka. Nádherný, ale i smutný příběh o znovunalezení a shledání rodiny. Musím říct, že příběh Tomáše a Anežky mě úplně pohltil, až mě někdy trochu vadilo, že mezi nimi se odvíjí dějová linka Pavla. Znovu si člověk připomněl, o kolik toho za minulého režimu přišli, ať už o rodinu nebo lidi co mají odvahu.

Na zacatku mi trvalo, nez jsem se zacetla. Spousty informaci, pro me v tu chvili zbytecnych, cekala jsem uz nejaky zvrat. I pres vysoke hodnoceni, jsem byla skepticka, ale pozdeji to zacalo byt super a na konci i slzicka ukapla.

Velmi silný příběh odehrávající se na ploše třicátých až devadesátých let. Kniha je psána velmi poutavě, obzvlášť dějová linka Anežky a Tomáše. Drobnou výtku bych měl k délce kapitol - v některých částech byly dost krátké a časové linie se proto střídaly příliš rychle.

Tato kniha si už stačila uděla velmi dobré jméno, ale dostala jsem se k ní až teď. A jsem moc ráda, že jsem si ji nenechala ujít.
Je to strhující četba - velkolepý příběh jednoho vztahu pronásledovaný mnoha ranami osudu, na pozadí řady historických událostí, od kariéry ve firmě Baťa za první republiky, přes válečné běsnění, divoké znárodňování, věznění komunisty, emigraci, až po listopad 1989 a dál až do současnosti.
Děj je úchvatný a nepustí vás, postavy působí autenticky, jako živé, i popis dobových reálií a atmosféra celkově. A dozvěděla jsem se spoustu věcí z naší historie.
Vřele doporučuji všem, je to opravdu parádní jízda a čtenářský zážitek!

Že je námět zajímavý, o tom není pochyb. Ale podle mě je celý příběh příliš přímočarý a plochý, sladkobolně dojemný - každá postava je buď absolutně dokonalá, nebo je to padouch. Chvílemi jsem měl pocit, že čtu červenou knihovnu nebo mayovku (nic ani proti jednomu, ale měl jsem za to, že kniha měla ambici zpracovat závažná témata). Někdy se zdálo, že hlavní hrdina je Tomáš Baťa. Když si pan továrník při náhodné procházce továrnou vystřihl dvě ukázkově přicvakané podešve a navíc obratně stroj seřídil, pak už musel běžet za houfem svých pracovníků, které "zlobil" nový stroj a oni ho neuměli opravit... to už bylo na mě moc. Proboha co to všechno má znamenat - Rudá záře nad Kladnem naruby?! Ale může to být otázka vkusu. Co ale nemohu autorovi odpustit jsou faktické nesrovnalosti: obec Střešice neexistuje (možná záměr, ale proč proboha?), v Břeclavi není a nebylo krematorium, popisován německý útok na Zlín v roce 1944 (o pár stran dříve to byla zbloudilá americká bomba) a babička Anežky umírá v roce 1930 v osmdesáti letech, přičemž ovdověla v roce 1923 (pětiletá Anežka -> 1918+5), kdy jejího ještě ne padesátiletého (?!) muže zasypaly na pile klády. Podtrženo sečteno - pro mě velké zklamání.

Obsahuje spoiler Příběh je zajímavý a rozdělení dějových linií se čte dobře, ale poměrně brzy je jasné jak to celé dopadne a co se týče poslední části knihy, myslím, že nebylo až tak nutné servírovat čtenáři všechno úplně na podnose. Veškeré dobré skutky jsou nakonec odměněny a křivdy potrestány. Čtenář nemá možnost si jakoukoli část domyslet a použít přitom svoji vlastní fantazii. Přestože mám ráda obsáhlé knihy, tak se mi konec zdál poněkud moc rozvláčný. V závěru knihy jde také spousta věcí ráz na ráz a přišlo mi, že to bylo poněkud uspěchané, jako by se autor už těšil až bude konec. Jedna věc se, ale v knize nevysvětlila vůbec přestože se nejednalo o zanedbatelný detail - rozvod Tomáše a Anežky. Také mi trochu vadilo, že se autor některým obdobím v příbězích hrdinů věnoval velmi detailně, zatímco jiné (např. 2. světová válka) téměř pominul.

kniha se velmi dobře čte.Vypráví přiběh rodiny, která prožívá lásku v době před válkou na Zlínsku u firmy Baťa, během války a v poválečném období normalizace, emigrace a setkání z vnukem po revoluci, období se navzájem prolínají, ale vyprávění je poutavé

Lidé jsou schopni neskutečných krutostí a zvěrstev. V příběhu knihy se zaplétáme do utrpení několika generací jedné rodiny, které se vine celým dvacátým stoletím. Kulisy všichni známe. Československo, od meziválečného období až do sametové revoluce a obnovené demokracie. A tady jde o příběh, který se opravdu stal. Miluju Zlín a do toho města se rád vydávám, proto jsem knihu nejspíš dostal k Vánocům. A některé části textu jsem si opravdu užíval, obohatily mě, vzdělal jsem se. Celkově jsem ale stránky přelétával, příběh byl plný nadbytečných slov, nepřirozených dialogů, opakujících se shrnutí už jednou řečeného. Nechci tím jakkoli znevážit historickou křivdu a utrpení jednotlivých lidí, zpracování knihy ve mně však nezanechalo hlubší stopu a bylo pro mne těžké se s jednotlivými postavami sblížit, něco k nim cítit. Přesto je důležité, aby tyto knihy vznikaly a nezapomínalo se na to, čeho je člověk schopný.

No… tak nez jsem se zacetla, tak to trosku trvalo, ale pak jsem se chytla a uz jsem jela na vlne. Libilo se mi ve finale moc.