Skutečné zločiny na Plzeňsku

Obsahuje spoiler Knihu jsem popadla jako takovou třetí v pořadí jisté série „skutečných zločinů“, která mě dost zajímá. Čekala jsem stejné provedení jako u předchozích dvou knih, a to převážně: text prokládaný fotografiemi a také nenahuštěný text na každé stránce. Trochu jsem se toho pak zalekla, to musím přiznat. Leč je text nahuštěný, má jistou formu chytlavého vyprávění, proto mi stránky velmi rychle ubíhaly. O fotografie jsem také nepřišla, na každém konci dané kapitoly jich pár bylo k náhledu. Ve výsledku to nebylo špatné, ale nejspíš bych se přikláněla k předchozí formě, už jenom kvůli tomu vizuálu, který je pak chytlavější.
To, že to vypráví skutečný člověk, kriminalista, který to má opravdu z první ruky je pomyslný bonus. Předchozí knihy byly sepsány spíše takovými novináři. Forma sdělení není úplně odlehčená ve smyslu výrazů, formulací či přímo stylu, který se používá v takové státní službě jako je Policie – je dost na vysoké úrovni, odborná, přesto mi přišla nečekaně sympatická.
Myslela jsem si, že v knize najdu rozhodně více než pouhé 4 příběhy. Přeci jenom počet stran by tomu tak odpovídal, ale pan Müller (autor) se jim náležitě a podrobně věnoval, což bylo překvapivé. Žádný hrubý popis situace, ale pěkně detailní postupy, výslechy/výpovědi, prostě skládání celé té skládačky. To mi ten chabý počet vlastně kompenzoval. Taková práce není lehká, někdy ani záviděníhodná, však obdiv k takovým lidem musí být.
Z těch 4 příběhů jsem vlastně znala 3, takže bohužel nic nového. Každopádně to, jak to bylo popsané a vykreslené, čtivé, tak mi to vůbec nevadilo. Bylo to vskutku zajímavé, dobře napsané. Bavilo mě to, nemůžu říct, že by existovala nějaká část, která by mě snad nudila.
Zmiňuji to téměř u každé knihy podobného rázu, ale to, co se opravdu děje, pod těmi písmeny a stránkami - tedy činy vrahů, nepobírám. Vše je bohužel o lidech, jak se chovají, co činí i čím trpí. Mnohé se ovlivnit nedá a pak je na světě obrovské neštěstí. Většinou pro nevinné lidi. Děje se to dnes a denně. Velmi smutné, co člověku nejde na rozum.
Je to u takové literatury paradox, ale líbilo se mi to. Již nějakou dobu mě tohle téma drží a baví, proto věřím, že u toho ještě chvíli zůstanu. Proto se také těším na další, nové pravdivé krimi příběhy.

Takto má true crime kniha vypadat, kompletní balíček informací, výborně zpracováno. Těším se na druhý díl.

tahle kniha mě velmi zaujala ,líbí se mi že můžu nahlédnout do toho jak to funguje když se řeší vraždy a velmi se mi líbí že jsou použity i fotografie ohledně daného případu

Knihu jsem si ulovila hned po návštěvě besedy Františka Müllera kde se debatovalo i třeba o tom ,jestli by bylo reálné a hlavně správné obnovit trest smrti. Upřímně ,já tyhle specifické příběhy nevyhledávám,protože mi to nedělá dobře ,jsou pak situace ,kdy se bojím a myslím si,že i tak je toho na světě dost zlého a jít tomu naproti takto knihou ,ještě když víte a je to i přímo v názvu ,že to co se dočtete se opravdu stalo,prostě není moje hobby.Ale pak je tam ta druhá stránka ,kdy jsem si říkala ,že vlastně mě to tak trochu láká zjistit ,jak to chodí když pátráte po člověku ,který se jednoho dne vzbudí a prostě někomu ublíží.
Tak jsem se do toho zkrátka pustila a víte co? Nelituji.
Hned první příběh mě pohltil a doslova jsem to zhltla a nad koncem jsem dlouho přemýšlela co se tam vlastně odehrálo a bylo mi to líto ,protože to byla opravdu zbytečná smrt. Ale tak je to snad vždycky ….
Jinak stylizace psaní mi vyhovovala,bylo to odborné ,ale i lehce k pochopení a čtivé. Forma super ,ale musím říct ,že obsah pro mě náročný.U posledního příběhu už jsem cítila ,že mám dost ,že pachatelé mě štvou svoji tupostí a jednoduchostí ,že žádný trest není dostatečný aby mě osobně uspokojil,co teprve ty nejbližší oběti?!
Obdivuji všechny vyšetřovatele a tým lidí,kteří pracují v takto tvrdé realitě a myslím si že je i za vhodno o tom sepisovat knihy pro nás “obyčejné” lidi,jenže už vím ,že tohle prostě číst dál nemůžu a taky nebudu.