Příběh mateřídoušky

Anna Bauerová stojí před krachem manželství. Zjistila, že ji milovaný Mirek podvedl, a tak ji nenapadne nic jiného, než se uchýlit ke své matce do Horní Lomné. Sbalí syna Filipa a čeká, že si trochu pročistí hlavu. Jenže ve staré chaloupce najde pytlíček se sušenou mateřídouškou, díky které nahlédne do rodinné minulosti. Co když zjistí, že za opravdovou lásku se vždy muselo bojovat? Změní názor na jednoznačnou situaci?

Dvacet čtyři číslovaných kapitol s řadou drobnějších podkapitol oddělují ilustrace květu. Možná mateřídoušky? Kouzelná rostlina působí jako pojítko mezi časovými rovinami. Příběh ze současnosti doplňují skoky do minulosti, vzpomínající na prababičku Věru a její životní strasti. Začínáme v červnu 1916, končíme dubnem 1945. Historie se neodvíjí kontinuálně rok po roku, spíše se dotýká významných či emotivních událostí.

Krásně učesaná čeština bez gramatických, pravopisných a stylistických chyb vás pohladí po duši při osamělých večerech. Trochu k zamyšlení slouží zmínka o možné toxicitě maminkovských diskuzí, které vedou k přílišnému upnutí na dítě a odvedení pozornosti od ostatních členů domácnosti. Silné ženské hrdinky i zmínky postavené na reálných základech. Národnostní otázka, první bohoslužba v českém jazyce, položení pamětního kamene a řada dalších historických milníků mísí reálie i fiktivní postavy.

Pro někoho může být román až moc teatrální a naivní s předvídatelným vyústěním. Pokud hledáte něco odpočinkového, primárně orientovaného na ženy, Příběh mateřídoušky je správnou volbou. Dílo je koncipováno tak, abyste si užili daný okamžik, zbytečně nezatížili hlavu, a pak šli dál. Obávám se, že nepatří do skupiny, na něž budete vzpomínat i po letech od dočtení. V případě, že chcete větší podíl historie a menší romantiky, doporučuji knihy Markéty Práškové (Balada o snech, Rozbité světy, Ester).

78 %

Tohle je kniha co proste pohladi. Autorky styl je ctivy a je to jeden z tech pribehu, kteremu propadnete od prvni stranky.

Nádherný příběh silné ženy, kterou okolí neustále podceňuje a když jí život naděli těžké rozhodnutí, tak se k ní všichni otočí zády.
Dostaneme se k příběhu Věry přes její pravnucku Aničku která řeší své manželství, které má zdánlivě těžké období. Jen pohled na jiný život v těžší době dokáže Aničce otevřít oči a pochopit smysl života.
Miri umí člověka chytnout za srdce a duši. Její vyprávění zní podobně jako když vám babička popisuje svůj život. Je to tak blízké, srdečné, roztomilé a důležité.

Příběh Anny a v jiné časové lince i Věry, mě moc bavil. Líbilo se mi prolínání jejich životů díky sušené mateřídoušce. Autorka má moc příjemný styl psaní, který mi sednul a byl poutavý. Závěr knížky byl dojemný. Určitě si od Miriam Blahové přečtu další knížky.