Letnice
Rozpomínání na konec světa
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
#andělé
#andělé strážní
#audioknihy
#beletrie
#belle époque
#česká literatura
#dobré srdce
#historizující
#láska
#laskavý humor
#magický realismus
(Zobraziť viac 
)
#magie
#magnesia litera
#maloměsto
#nadpřirozené schopnosti
#nadpřirozeno
#vesnice
#vesnický život
#zázraky
(Skryť viac 
)
O čom je kniha Letnice?
Přejít po vodě suchou nohou, lámat kámen hvízdáním, rozmlouvat s anděly a se sochami svatých - to všechno jsou pro obyvatele zapadlého městečka Svatý Jiří naprosto běžné věci. Na začátku 20. století žijí úplně odtrženě od světa, ale začínají pomalu tušit, že se přiblížila doba velkých technických zázraků, které nahradí ty jejich tradiční. Do městečka se vrací místní rodák Odysseus, považovaný dosud za mrtvého. Jako zkušený světoběžník pomáhá sousedům připravit se na nastávající převratné změny. Současně soupeří s mladším bratrem Tomášem o přízeň krásné a dočasně němé Julie, kterou Tomáš našel před pár lety polomrtvou v lese. Nebývalé vzrušení přinese také správní kontrola z hlavního města, před níž je třeba některé věci, včetně dosud fungujících zázraků, utajit. Všichni se v roce 1904 těší na skvělé nové století, v němž bude všechno krásné a šťastné i bez kouzel. Vše tak, jak to má být.Román s nápaditě využitými prvky magického realismu odkazuje na velká vyprávění minulosti od Odyssea přes Dona Quijota po Tristrama Shandyho. (Založil/a: icekafe)
)
(Zobraziť ukážku )
Štatistiky
Vydanie
Kniha (1)
Komentáre
Tato kniha mne velice mile překvapila. Zaujala mne tou anotací, ale vlastně jsem moc nevěděla, co přesně mohu očekávat. A on se z toho nakonec vyklubal velice milý příběh.
Líbila se mi určitá mysterióznost, která knihu provází napříč příběhem. Víme, že se to odehrává někde u nás, ale přesnou lokaci vlastně nevíme. Postavy dělají věci, které nám mohou připadat zázračné. Ale autor to podává tím způsobem, že čtenář má pocit, jako by naše obec byla jediná, "kde je svět ještě v pořádku". Jako by autor dával čtenářům naději, že zázraky se ještě dějí. Tou určitou mysteriózností mi to připomínalo Sto roků samoty od Garcíi Marqueze - jako by se autor inspiroval. Takový magický realismus po našem. A velice povedený!
Celé to je zabalené do hávu lyrického jazyka, který hladí po duši. Milé, laskavé čtení, které umí být místy i zábavné. Toto bylo velice příjemné a panu autorovi děkuji. Vlastně nevím, co mi tu chybělo, že nedávám plný počet hvězd. Mám nad čím přemýšlet...
Líbila se mi určitá mysterióznost, která knihu provází napříč příběhem. Víme, že se to odehrává někde u nás, ale přesnou lokaci vlastně nevíme. Postavy dělají věci, které nám mohou připadat zázračné. Ale autor to podává tím způsobem, že čtenář má pocit, jako by naše obec byla jediná, "kde je svět ještě v pořádku". Jako by autor dával čtenářům naději, že zázraky se ještě dějí. Tou určitou mysteriózností mi to připomínalo Sto roků samoty od Garcíi Marqueze - jako by se autor inspiroval. Takový magický realismus po našem. A velice povedený!
Celé to je zabalené do hávu lyrického jazyka, který hladí po duši. Milé, laskavé čtení, které umí být místy i zábavné. Toto bylo velice příjemné a panu autorovi děkuji. Vlastně nevím, co mi tu chybělo, že nedávám plný počet hvězd. Mám nad čím přemýšlet...
Jedinečná. Tohle slovo podle mě vystihuje knihu nejvíc. Nikdy jsem nečetla nic, co by se Letnicím podobalo, přestože vyhledávám magický realismus. Jenže tady byl navíc i humor a zároveň se to celé odehrávalo v důvěrně známém českém prostředí. Příběh mě celkem vtáhnul, i když jedna část byla pro mě trochu nezáživná a musela jsem se jí tak trochu prokousat. I tak ale knihu doporučuji. Chápu, že za ni autor dostal ocenění. Přála bych si, aby existovalo víc českých knih jako je tahle. Obsah spousty knížek, přestože se mi hodně líbily, mi postupem času mizí z paměti, ale u téhle se to (myslím) nestane. :)
Poslechnuto jako audiokniha, načtená velice uklidňujícím způsobem.
Poslechnuto jako audiokniha, načtená velice uklidňujícím způsobem.
Na okouzlující a svižný začátek navazuje zdlouhavá a repetitivní nuda s několika trefnými postřehy o lidském chování a vnímaní, a několika nepovedenými vtipy – ty se začnou dařit až ke konci, stejně jako se ke konci konečně probírá k životu nějaký děj. Ovšem žádné překvapení se nekoná, jak bylo předpovězeno, tak se i stalo.
Hlaučův styl mi často připadal jaksi strohý, odosobněný, byť je zde patrná snaha o plná a bohatá souvětí, stejně jako stálá potřeba dávat na odiv všelijaké vědomosti. Nejsem ani v nejmenším odborník, ale někde v hloubi mezi řádky jsou pro mě Letnice nepřesvědčivé. Jak textem, tak obsahem.
Hlaučův styl mi často připadal jaksi strohý, odosobněný, byť je zde patrná snaha o plná a bohatá souvětí, stejně jako stálá potřeba dávat na odiv všelijaké vědomosti. Nejsem ani v nejmenším odborník, ale někde v hloubi mezi řádky jsou pro mě Letnice nepřesvědčivé. Jak textem, tak obsahem.
Poetický příběh mě zpočátku vůbec nebavil. Přišlo mi, že na můj vkus je rozjezd opravdu pomalý. Postavy byly zajímavé, městečko také, ale vlastně dějově se v knize nic moc zásadního nedělo. Příběh pro mě začal být zajímavý až s příjezdem komisaře a notáře, takže tak v poslední čtvrtině knihy, což je škoda.
Ač to zatím zní celkem kriticky, kniha se mi nakonec celkem líbila, ale většinu jsem přemýšlela, jestli ji vlastně někdy dočtu. Pořád jsem byla taková rozpolcená. Baví mě to vůbec? Mám to číst? Chci to vůbec číst? Zajímal mě konec, a tak jsem se hecla, ale já vám nevím, tři hvězdy z pěti, víc nedám.