Šikmý kostel 3

Šikmý kostel mě opravdu chytil za srdce, ač pocházím z úplně jiného kraje, kde se však taky těžilo uhlí. Autorka dokáže vše popisovat tak skutečně a poutavě, že máte pocit, že na daném místě vážně jste.
Musím ale říct, že tento díl mě bavil nejméně. Ne, že by byl špatný, to vůbec ne. Ale musela jsem se přemáhat, abych dále četla o všech možných příkořích která se lidem i a městu děla po nástupu komunistů k moci. Bylo zajímavé sledovat, jak byli někteří pro socialismus opravdu zapálení a vlastně to ve výsledku "mysleli dobře". A nakonec prozřeli, protože zjistili, že soudruzi nebudou ve skutečnosti takoví kabrňáci, jak si tehdy o nich mysleli.
Zpočátku mi žádná z postav nepřišla moc sympatická, ale pak jsem si oblíbila Ženku s Julkou. Možná je škoda, že autorka nepokračuje ve vyprávění dále, ale i tak nám tady zanechala opravdový skvost.

Šikmý kostel je pro mě srdcovka. Celou sérii považuju za jednu z nejlepších, co kdy od českých autorů vznikla. Třetí díl mě bavil stejně jako předchozí, ale nakonec jsem cítila trochu zklamání – konec byl na mě moc rychlý a některé osudy, které jsem si chtěla dožít s postavami, zůstaly nedopovězené. I tak smekám před tím, jak krásně se podařilo propojit příběhy obyčejných lidí s velkými dějinami. Člověku to otevře oči, jak těžký život tehdy byl a jak moc každá velká změna zasáhla do lidských osudů. Po dočtení jsem si ještě víc uvědomila, jaké mám štěstí, že žiju v jiné době, kde si spoustu věcí můžeme brát jako samozřejmost.

Nejočekávanější kniha roku 2024 – ŠIKMÝ KOSTEL 3, na který jsme čekali 3 roky. Třetí díl se odehrává v letech 1945 – 1961. Autorka tuto knihu věnuje lidem, které nacionalismus, nacismus a komunismus připravily o život, domov, kořeny a důstojnost.

V třetím díle budeme sledovat další osudy našich hrdinů (LUDWIK, BARKA, WOJTEK, ŽENKA, ANUŠKA aj.) a budeme se navracet také do minulosti. Kapitoly jsou vyprávěny z různých úhlů pohledů hlavních postav. V tomto díle je více zobrazena práce havířů, prostředí šachet, plnění plánů pro těžbu uhlí apod. Do tohoto období spadá nástup KSČ k moci a budování socialismu, a především na Karvinsku těžba uhlí, při kterých se překračovaly plány za cenu nebezpečí lidských životů.

V románu nalezneme česko-polské vztahy, vykonstruované procesy KSČ, měnovou reformu, program Lebensborn, Lidickou tragédii apod.

V románu se nachází hodně smutných událostí, o kterých se dočtete. Vystupují zde nové postavy a já jsem si například oblíbil petrovického kněze LUDVÍKA SOBKA nebo lékaře KARLA ROTIGELA. O Ludvíku Sobkovi jsem již věděl před vydáním této knihy, poněvadž jeho příběh mi vyprávěl kamarád, který bydlí v Petrovicích u Karviné a příběh tohoto petrovického faráře znal.

V románu se nachází také Intermezzo.

Bydlím přímo v Karviné, takže znám dobře toto město včetně různých zvyků a mluvy. Táta pracoval na dole ČSA, vyučil se jako důlní elektromontér. Další členové rodiny pracovali také na dole (strýc Janko, strýc Pepa, děda Lubomír aj.). Znám spoustu dalších lidí, kteří pracovali na šachtě buď na pozici dělníků, mistrů, štajgrů apod. Dalo by se říci, že důl je živý spletitý organismus. Znám hodně příběhů z vyprávění, které se na šachtě odehrály a také pochopitelně různé tragédie, ke kterým došlo, ať už byly zveřejněny oficiálně či byly zamlčeny. Vzpomínám si z vyprávění, jak se pořádaly nábory lidí do šachet v 60., 70. a 80. letech 20. století na Karvinsku. Bylo málo lidí a potřebovalo se co nejvíce těžit uhlí. Lidé jezdili z různých koutů Československa a také z Polska do Karviné za prací, aby si vydělali pěkné peníze. Práce na šachtě je velká dřina, která obnáší různá rizika nebezpečí jako např. výbuch methanu apod. Někteří muži si zvykli na tuto práci a pracovali několik desetiletí na šachtě, jiní to vzdali po pár sfárání. Určitě to není práce pro každého. Každopádně Československo bylo soběstačné v těžbě černého uhlí a výrobě oceli. Když se podíváme na dnešní situaci, tak většina dolů v Karviné se zavřela a doly, které ještě fungují, se za pár let zavřou úplně. Černé uhlí budeme dovážet ze zahraničí, anebo přejít na jiné zdroje energie (např. jadernou). Je to neuvěřitelné, že těžba černého uhlí na Karvinsku budu pomalými krůčky končit.

Myslel jsem si, že tuto knihu budu číst velice dlouho, protože je to bichle, nejobsáhlejší díl ze všech třech dílů. Nicméně kniha se četla dobře a stránky utíkaly jedna za druhou. Text a dialogy působily přirozeně, tak jak se u nás mluví na Karvinsku a samozřejmě i život a práce havířů je tomu přizpůsobena.

Jsem si vědom, že autorka uvedla, že se jedná o poslední a závěrečný díl z této trilogie, ale stejně si myslím, že autorka by klidně mohla pokračovat ve čtvrtém dílu, protože je co vyprávět. Třetí díl končí rokem 1961 a další zajímavé roky následují. Buď by mohla autorka pokračovat s dosavadními hrdiny, anebo vytvořit nové a v novém dílu popsat budování nové Karviné a další události, které se odehrály v těchto letech. Já bych byl pro určitě všemi deseti, pokud by autorka napsala volné pokračování Šikmého kostela, ale záleží pochopitelně na samotné autorce, jak se rozhodne a jak naloží s touto románovou kronikou.

V Závěru knihy se nachází Příloha: LIDÉ, ve které jsou zobrazeny osobnosti a jejich medailonky včetně fotografií, kteří vystupovali v tomto románu. V úplném závěru se nachází Příloha: MĚSTO, ve které se nacházejí fotografie Karviné.

Oceňuji, že na přední předsádce se nachází RODOKMEN. Za rodokmen jsem v minulosti orodoval a jsem rád, že jej autorka umístila do knihy. Na zadní předsádce se nachází Mapa Karviné a Karviné 2 – Doly. Slouží jako ilustrace k ději této knihy a zachycuje stav v letech 1945 – 1961.

Je neuvěřitelné, že stará Karviná zanikla, dvacetitisícové město, v důsledku těžby černého uhlí. Následně vznikaly na domech praskliny a lidé se museli vystěhovat. Po tomto městě zůstal jen Šikmý kostel a hřbitov. Ve staré Karviné se nacházelo všechno, nač si člověk vzpomene – školy, obchody, zámek, lázně, koupaliště, pivovar, lihovar aj. V současné době Šikmý kostel v Karviné navštěvují lidé z různých koutů Česka, ale také Slovenska, Polska a jiných států (např. Japonska). Osobně jsem Šikmý kostel navštívil několikrát. Pořádají se v něm prohlídky pro veřejnost a zároveň se vedle kostela nachází stánek, kde lze zakoupit upomínkové předměty (pohlednice, mapa aj.).

Jsem rád, že Karin Lednická napsala trilogii Šikmý kostel, pozvedla naše město a ukázala, jaký byl život v této oblasti, ve které se těží černé uhlí. Život zde nebyl jednoduchý a není ani v současnosti a za to ji patří velké díky. Desítky hodin rozhovorů, studování odborných materiálů a stovky hodin práce na přípravě knih, které mnohým čtenářům mohou otevřít oči, pokud o našem městě ještě neslyšeli, anebo měli zkreslené představy a třeba po přečtení knih budou pohlížet na Karvinou a její obyvatele jinýma očima.

Obsahuje spoiler Nevím jestli byla výhoda, že jsem četla všechny tři díly v jednom týdnu či ne. Fajn to bylo v tom, že jsem měla v hlavě čerstvé životní osudy všech postav. Po zklamání z druhého dílu jsem se bez větších očekávání pustila do závěrečné části (dějiny 20.st. mě prostě nebaví). Přiznám se, že jsem byla velmi zvědavá na to, jak město zanikne. Překvapivě mě zaujala politická linka. Komunistické názory nesdílím, ale líbilo se mi jak autorka ukázala, že na začátku to ti lidé mysleli dobře a věřili tomu (čemuž věřím, ony takovéto věci mají vždycky hezkou myšlenku v prvopočátku), ale jak se tam postupně přidávali prospěcháři a jiné svině a celé se to překroutilo. Následná rezignace... Za mě bylo těžké si k nějaké postavě najít moc cestu, do žádné se mi nešlo vžít a prožít s ní to drama. V podstatě jsem jen otáčela stránky s tím, že jsem si říkala, co jim autorka provede teď... Největší zklamani za mě je ten zánik města. Už jen podle popisu na knize jsem čekala, že se tomu autorka bude hodně věnovat. Ale tohle byla mizérie, zmínila se o pár budovách, pak větička. že se o to starat nebudou, pak je svatba, skoro všichni "vesele" stále žijí ve staré Karwinné a pak najednou Střih! poslední kapitola - z města zůstal jen starý kostel.

Celkově jsem za tuto trilogii velice ráda, mistrně sepsáno. Nicméně v tomto dílu je ta politika při četbě dost ubíjející. Zlaté časy hlavním hrdinům nenastaly, jak čekali a celá kniha je tedy opět velice smutná.

Poslední díl této trilogie jsem četla skoro tři týdny, první dva jsem přečetla za čtyři dni. Je to tím, že mi zprvu připadal velice rozvláčný a popisný, navíc ty ideologické žvásty mě vůbec nebavily. Ale po první třetině nabral děj spád a dílo se mi líbilo stejně jako ty předešlé. Autorka na svých postavách (zčásti skutečných, zčásti fiktivních) vykreslila v románu starou Karvinou od r. 1945 do roku 1961. Popsala v něm nástup komunistů v ČSSR a jak to ovlivnilo Karvinsko, dále vykonstruované politické procesy, které neušetřily ani havíře, měnovou reformu z r. 1953, která mnohé lidi připravila o celoživotní úspory, pomocné technické prapory, nařízené nesmyslné překračování plánu těžby uhlí a z toho vyplývající důlní neštěstí a mnoho dalšího. Končí zánikem veskrze poddolované staré Karviné. Knize opět připisuji plný počet a docela by mě potěšil ještě jeden díl, např. do roku 1968. V knize jsou stručně popsány skutečné historické postavy a přidány dobové fotografie.
"...narubejte nám dostatek uhlí a my vás odměníme iluzí, že jste nejpriviligovanější vrstvou celé společnosti, Jednou na to zřejmě doplatíte, ti přemýšlivější z vás ten podvod prohlédnou dřív než ostatní. Nepodlehnou natrvalo opojení z příslibů zářných zítřků a výhod dneška, ale začnou varovně mluvit o podlomeném zdraví, vykořeněných lidech, zničené krajině, znečištěném ovzduší, vyhlazených městech. O porušování bezpečnostních pravidel, které stojí mnoho životů. O pošramocené pověsti tohoto uhelného kraje i jeho lidí, kteří dost možná jednou spadnou ze společenského piedestalu a pak už jejich tvrdou a životu nebezpečnou práci nikdo neocení. Právě naopak - mnozí vyčtou horníkům nynější privilegia a přetaví nuceně skrývanou nevraživost v otevřenou zášť. Z uhelného revíru se stane revír frustrace a křivdy.
Ale tak daleko my teď hledět nechceme, soudruzi.
Účtování necháme těm, co přijdou dlouho po nás. Oni ať stanoví konečnou cenu, kterou tento kraj za těžbu uhlí zaplatil a zaplatí. Bude ohromná, to si uvědomujeme i my dnes. Ovšem komu by prospělo, kdyby se to říkalo nahlas? Jen našim nepřátelům..."

Musím říct, že mě docela překvapilo vyšší hodnocení než předešlých dílů. Pro mne šlo o díl nejslabší. Nemám nic proti otevřeným koncům, ale tady mi konec připadal spíše useknutý, jakoby autorka nevěděla, jak dej uzavřít, tak prostě psala a psala a najednou psát přestala. trochu jsem očekávala, že bude končit neštěstím na Dukle v 61.

Jako každý, kdo četl předešlé dva díly jsem se moc těšila - a narazila. Málokdy se mi stane, že knihu nedočtu, ale stalo se. Autorka si dala opravdu velikou práci s hledáním historických postav a souvislostí, klobouk dolů. Ale pro mě až do nějaké třetiny knihy byla četba poměrně utrpením. Nešla mi tak, jak v předešlých dílech a protože jsem knihu měla půjčenou, rozhodla jsem se, že s ní prostě měsíc strávit nemůžu. Je mi sice líto, že se nedozvím "nakousnuté" věci ze začátku, ale mě tento díl přišel neuvěřitelně zdlouhavý a příliš "se pitvající" v přemýšlení jednotlivých postav. Nejspíš se ke knize nevrátím, ale předešlé dva díly mě opravdu nadchly.

Šikmý kostel 3 je tretím dielom rozsiahlej historickej ságy, ktorá sleduje osudy obyvateľov Karvinej a okolitých oblastí v priebehu 20. storočia. Autorka v tomto diele pokračuje v rozprávaní príbehov rodín, ktoré čelia nielen osobným výzv0am, ale aj širším spoločenským a politickým zmenám, ktoré ovplyvňujú ich životy. Táto časť série sa sústreďuje na obdobie od druhej svetovej vojny až po obdobie komunistického režimu, pričom detailne mapuje, ako tieto udalosti formovali životy jednotlivcov a celej komunity.
Karin Lednická je známa svojím dôkladným výskumom a schopnosťou verne zachytiť atmosféru doby. Jej písanie je charakteristické živými opismi a hlbokým ponorom do psychológie postáv. V *Šikmém kostele 3* autorka pokračuje v tomto štýle, pričom dôkladne mapuje historické udalosti a ich dopad na každodenný život obyčajných ľudí. Jej rozprávačský talent umožňuje čitateľovi cítiť sa súčasťou príbehu a prežívať udalosti spolu s postavami.
Pre čitateľov zaujímajúcich sa o históriu a ľudské príbehy je táto kniha neoceniteľným dielom.

Autorka dokázala dovršit třetím dilem konec trilogie úžasně. Její jazykové prostředky, cit pro příběh jako takový, to se čte celkem objemná kniha velmi dobře.
Z čeho jsem byla lehce zklamaná, že se tam už neprotínalo tolik osudů jako to bylo v minulých dílech. Takže jsme měli pohled pouze ze strany Ženky a Wojtka. I tak to bylo velmi poutavé a oči otevírající.

„Cokoli ti dá osud, to snášej, a zvítězíš nad ním.“

Dlouho očekávaný závěrečný díl trilogie Šikmý kostel a spolu s ním obrovská nálož emocí. Nejobsáhlejší z knih vtáhne čtenáře do poválečné doby, kdy nastupuje k moci totalitarismus a spolu s ním spoustu smutku, lží a ukřivděných srdcí. Autorka do knihy vnesla hodně politiky, popsala dobu opravdu detailně a proto mi třetí díl připadal jiný, než díly předchozí. Víc politický a místy nezáživný. Nicméně ten děj si to žádal. Když se pročtete celou trilogií od roku 1894 do roku 1961 a poznáte osudy zaniklého města a jeho obyvatel, kteří vám přirostli tak nějak k srdci, usedne na vás tíseň a říkáte si: Vážně jsme schopní takhle masivně ničit? Nebýt nikdy dostatečně spokojení a mít potřebu vzít tomu druhému všechno, co je mu drahé? Ano jsme. A právě proto všechno ztratíme. Pak zbyde jenom hořká pachuť v ústech a vzpomínka, kterou v tomto příběhu ztvárňuje onen Šikmý kostel.

Karin Ledecká se hluboce zapsala rodinnou ságou ve třech dílech. Tato třetí část popisuje poválečná léta spojená s budovatelským způsobem obnovy válkou zničené země. K moci se dostala jedna politická orienntace, která zasahovala do osobních práv člověka. Vidíme to na postavách tohoto rodu i celé společnosti. A vnímáme, jak autorka se snaží vykreslit tuto dobu na jednotlivých osobách, jak se k této době postavili a jak ji prožívali. Díky paní spisovatelce jsme poznaly problematiku, která byla vlastní lidem z Karviné, jejich těžkou práci v dolech, kde vládnoucí třída vyžadoval stále větší výnos z těžby, což zničilo památky i jejich byty. Poznali jsme horníky, kteří těžce pracovali a nasazovali svůj život do nebezpečí. To vedlo k opoře, kterou hledli u Boha, což nebylo vládnoucí třídě milé. Ani jsme neměli tušení, jak nelehké bylo sžívání se s jejich polskými sousedy.
Kniha se mi v některých pasážích zdála rozvláčná, ale přinesla mnohá poučení z prostého života lidí.

Pani Lednicka dokázala napsat velmi poutavě i o politice. Nádherná trilogie a nádherný příběh protknuty ne zrovna nádhernou historii.

Oceňuji skutečné osoby, vecer jsem po cteni ještě dohledavala na mobilu v posteli informace k těmto osobám.

Kez by bylo pokračování!

Obsahuje spoiler Poslední díl pro mě na čtení nejtěžší. Rozčilovali mě tam komunistické propagandy a proslovy. Udivovalo mě, co vše dokáže člověk během života snést a přesto jít dál. Dovedlo mě to k uvědomění, že se máme v dnešní době opravdu dobře. Byla jsem velmi ráda za opětovné shledání Ženky a Štěpána a Ludwikův přístup na konci života. Kniha ve mně zanechala hluboký dojem a určitě jí budu doporučovat na potkání.

Čtivé zakončení této série, akorát se mi místy zdálo, že děj hodně přeskakoval, naštěstí Vám pomůže rodokmen, ve kterém se snadno zorientujete. Jinak skvělé napsané dílo, ponuré, kdy životní útrapy hlavních hrdinů na sebe nenechají dlouho čekat.

Knihu jsem četla s velkým zaujetím. Autorka opět dokázala napsat nesmírně čtivý příběh. Postavy mi, podobně jako v předchozím dílu, nebyly příliš blízké, ale síla a autenticita vyprávění to bohatě vynahradily. Místy jsem cítila až hmatatelnou frustraci – opravdu silná kniha.

Jako předchozí díly, i toto pokračování bylo zajímavé, přinášelo nádherný obraz tehdejší doby a pořádků. Bohužel němůžu říct, že mě čtení úplně bavilo, spíš jsem chtěla vědět, jak to s postavami skončí. Těšila jsem se vždycky jenom na části s mojí oblíbenkyní Ženkou, zato části o Wojtkovi jsem vždycky spíš překlepala. Ten komunistický slang, který autorka používala, mi přišel místy takový až umělý a spousta historických faktů, jmen a stranických schůzí se mi slívala v jedno.

Kniha se mi stejně jako předchozí dva díly moc líbila. Obdivuji paní spisovatelku, že dokázala něco takového napsat a celou sérii považuji za nesmírně hodnotnou a přínosnou. Mě osobně nadchla tak, že jsem si Karvinsko zařadila na svůj cestovatelský wishlist a doufám, že se tam podívám co nejdříve. Ze začátku jsem teda měla problém orientovat se v postavách a příbězích, protože od přečtení druhého dílu uplynula už dlouhá doba, ale naštěstí je tam hned na začátku rodokmen a i v textu se skoro vše připomíná. Kniha je čtivá, zajímavá a rozhodně doporučuji k přečtení.

Šikmý kostel 3 je důstojným zakončením trilogie, která nádherně zachycuje osudy lidí z těžce zkoušeného hornického kraje. Série je plná historie, lidské houževnatosti a boje s nepřízní osudu. Každý díl dává hlas těm, kteří žili v tvrdých podmínkách, a třetí kniha uzavírá jejich příběhy s citlivostí a respektem. Po přečtení cítím ještě větší úctu k minulosti a k lidem, kteří tvořili tento kraj, a mám chuť se do série pustit znovu od začátku.

Na zakončení trilogie jsem čekala dlouho, ale stálo za to. Velmi dobrá a pečlivá práce paní Lednické dala vzniknout knize, která ač románem, tak je i skutečnou kronikou ztraceného města. Velmi opět cením jazykovou stránku knihy, stejně jako reálné, historické postavy. Všichni mi budou velmi chybět, byla bych ráda četla i dál...

Na třetí díl jsem se opravdu těšila. A bohužel, nedotkl se mě, jako předchozí dva díly. Některé věci na mě byly zbytečně zdlouhavé a té deprese možná až moc. Jsem ráda, že jsem si přečetla, jak to celé dopadlo, ale za mě bohužel nejslabší díl ze série. Nicméně rozhodně velmi silné 4*.

Když už jsem přečetl první a druhý díl této trilogie, bylo mi jasné i s ohledem na vynikající způsob psaní autorky, že přečtu i tento třetí díl. Bylo zajímavé, jak autorka dokázala mistrně postupně navazovat na jednotlivé postavy, přeskakovat v čase i v místech. Opravdu poutavé čtení o osudech lidí z havířské oblasti, od počátků těžby uhlý na Karvinsku až po 60 léta 20. století.

Vůbec se mi do té bichle nechtělo, ale chtěla jsem to taky dočíst, že jo. Blbé je, že jsem si zaboha nemohla vybavit, co se komu dělo ve druhém díle. Strom pomohl ze začátku připomenout, kdo je čí příbuzný, ale děj se mi nevybavil. Určitě oceňuji, kolik práce si autorka s knihou musela dát, ale ta délka je opravdu, ale opravdu zbytečná. Já to celkem rychle přečetla jen díky tomu, že už jsem pak sáhodlouhé vzpomínky, myšlenky a politické debaty sprostě přeskakovala. Jinak bych umřela nudou a nebo to nedočetla. A jo, ta depka prýštící z každé strany byla hrozná. Ale je mi jasné, že to je tou hroznou dobou a faktem, že kvůli těžbě zmizelo celé město z povrchu zemského. Příběh je vážně tak nějak úseklý, ale zkoumání fotek na konci knihy mě dohnalo k slzám, protože až z nich jsem si vlastně naplno uvědomila, že se ta historie opravdu stala. Celkově je trilogie skvělý počin, ale kdo má taky problém s pamětí, doporučuju číst díly chvilku po sobě. A připravit si taky svaly, neboť mě teda faaakt bolí z té bichle ruce.

Mistrné završení celé trilogie. Obdivuji autorčinu schopnost vytvořit naprosto přirozeně znějící dialogy postav. Celý Šikmý kostel považuji za jedno z nejlepších děl současné české tvorby.

Těžké období, čtivé ale moc smutné, ale je to naše historie, kterou by měl znát každý, velmi oceňuji závěr knihy, kde jsou životopisy postav, které opravdu reálně žily