Poslední dům v ulici


Všetky obaly
O čom je kniha Poslední dům v ulici?
Manžel architektky Kayly Carterové zahynul po tragické nehodě při stavbě vysněného rodinného domu. Zdrcená žena však musí zůstat silná kvůli jejich čtyřleté dcerce. Do novostavby se zdráhá nastěhovat, a když ji od toho zrazuje i podivná žena v červené paruce, která za ní přijde až do kanceláře, málem ji poslechne. Je jasné, že tajemná neznámá má k místu nějaký vztah… Jenže Kayla touží zůstat manželovi nablízku. Nakonec se tedy do domu nastěhuje a spřátelí se s novou sousedkou, starší paní Ellie Hockleyovou. Ta má tajemství, která se táhnou už téměř padesát let. Je Ellie na cestě za nápravou křivd minulosti? A skrývá k nim poslední dům v ulici klíč? (Založil/a: icekafe)
(Zobraziť viac
)

Štatistiky
Vydanie
Komentáre






Autorka sáhla po tématu, které je pro čtenáře přitažlivé, ale nedokázala dát knize náboj. To něco, co vás nutí zběsile otáčet stránky, napětím téměř nedychate, chcete vědět víc a současně se bojíte, co to "víc" bude znamenat pro osudy hrdinů. Většina čtenářů nemusí nutně absolvovat každou jízdu v rozhrkané káře po jednotlivých farmách, aby pochopil, v jaké situaci se hrdinka ocitla. Stačí jedna, dvě jízdy a máte jasno. Těch zdlouhavých, stále se opakujících popisů je v knize víc, než abych mohla dát plný počet - i přes zajímavé téma jsem byla místy znuděná a obracela stránky ne napětím, ale abych to měla za sebou.
Od Diany Chamberlain jsem četla jen NUTNÉ LŽI a byla jsem naprosto fascinována. Tento román jsem měla i v nejlepších knihách a kudy jsem chodila tudy jsem doporučovala. Chtěla jsem si od autorky přečíst něco dalšího, napsala totiž už více jak 50 dalších knih. Ale potom jsem na ni nějak zapomněla a teď když jsem objevila novinku POSLEDNÍ DŮM V ULICI – věděla jsem, že ji chci číst.
A pání! Tohle bylo zase skvělé! U čtení jsem měla stejné pocity jako u Nutných lží. Nepotřebovala jsem ani jíst, jak jsem byla chycená a jen četla, dokonce i v autě, kdy normálně nečtu, protože se mi dělá špatně. Ale tentokrát jsem prostě musela!
Dvě dějové linky, zajímavé téma rovnoprávnosti a možnosti voleb a registrace barevných a plno dalších tajemství okolo jednoho pozemku.
Úžasně zpracované téma, hodně jsem se dozvěděla a o programu SCOPE jsem slyšela poprvé. Dokonce jsem si i něco navíc vygooglila. Všechny informace o programu jsou založené na pravdě. Bylo skličující číst o tom, že politika hraje tak zásadní roli v něčem tak zásadním, co by mělo být základní americké právo a nejen v Americe.
Skvělé, dechberoucí, určitě doporučuji a snad se brzo k nějaké další knize od autorky dostanu. Co byste mi doporučili, co bych neměla z tvorby Diany minout?
A pání! Tohle bylo zase skvělé! U čtení jsem měla stejné pocity jako u Nutných lží. Nepotřebovala jsem ani jíst, jak jsem byla chycená a jen četla, dokonce i v autě, kdy normálně nečtu, protože se mi dělá špatně. Ale tentokrát jsem prostě musela!
Dvě dějové linky, zajímavé téma rovnoprávnosti a možnosti voleb a registrace barevných a plno dalších tajemství okolo jednoho pozemku.
Úžasně zpracované téma, hodně jsem se dozvěděla a o programu SCOPE jsem slyšela poprvé. Dokonce jsem si i něco navíc vygooglila. Všechny informace o programu jsou založené na pravdě. Bylo skličující číst o tom, že politika hraje tak zásadní roli v něčem tak zásadním, co by mělo být základní americké právo a nejen v Americe.
Skvělé, dechberoucí, určitě doporučuji a snad se brzo k nějaké další knize od autorky dostanu. Co byste mi doporučili, co bych neměla z tvorby Diany minout?
Velké napětí od začátku do konce v obou dějových linkách hrdinek. Jedna se stěhuje do nového domova v lese na samotě. Druhá vypráví milostný a politický příběh boje za právo volit černochů. Samozřejmě se v jednu chvíli spojí a vše vysvětlí.