Romantici ze záhrobí

Kniha, která není pro každého, protože číst o smrti není jednoduché.
Není to žádná puberťácká romance.
Za mně je to skvělá, trošku smutná fantasy s krásným, pro někoho naivním koncem,
která stojí za přečtení. A nezapomeňte na krásný doslov autorky.

Poděkování autorky
A konečně děkuju komusi, kdo v opilosti v baru prohlásil, že láska je mrtvá – byla jsem tam a věřte mi, láska není mrtvá. Jenom vyspává úpornou kocovinu. Dejte jí dva paraleny a řekněte jí, ať ráno zavolá.

Tak tuhle knihu jsem si fakt užila!
Kniha na první pohled zrovna neupoutá, obálka je vlastně dost nevýrazná a nezajímavá, ale za to ten obsah!
Dle anotace jsem usoudila, že to bude pořádný bizár, ale pro zasmání a odpočinek by to mohlo být fajn. To jsem se ale spletla, o žádný bizár nakonec vůbec nešlo, tedy alespoň na mě to tak nepůsobilo.
Od knihy jsem velká očekávání neměla, ale velice mile mě překvapila. Příběh je romantický, milý, smutný i veselý s nějakým tím tajemstvím i traumatem, ale především se jedná o příběh neotřelý a nápaditý, což už se mi docela dlouho nepoštěstilo takový příběh si přečíst. Při čtení jsem se několikrát i zasmála. Sice mi bylo jasné, jak to skončí, ale to mi vůbec nevadilo, strašně jsem doufala, že se má prognóza vyplní, a povedlo se!
Moc děkuji za milé, vtipné a nápadité čtení.

Já myslím, že to byla obstojná miloučká duchařinka. Aneb jak se vyrovnat se smrtí. Vymyšleno to bylo fakt hezky, úžasná atmosféra, rodinné vztahy, duch. Přišlo mi to i celkem originální a ani to nebylo ujeté. Jen se tam na mě toho dělo moc málo, takže mě to nenutilo do čtení. Je to fakt takové hodně klidné.

Kniha ve stylu A co když je to pravda? Žena, která po zklamání nevěří v lásku a duch, který má změnit její názor. Příjemný, svižný příběh.

Romantici ze záhrobí jsou překvapením letošního roku! Nečekejte žádné extra drama – je to příjemná kniha plná černého humoru, silných emocí a originální romantické zápletky.

Děj se odehrává sice v dubnu, ale svou atmosférou krásně zapadá do podzimního čtení. Trošku jsem se bála toho, jak se autorka popasuje s tím, že hlavní hrdinka - stínová spisovatelka Florence - vidí duchy a do jednoho z nich se zamiluje. Ale mé obavy byly zbytečné – příběh je fakt kouzelný. Mrzí mě jen, že se v překladu ztratila hra se slovy, že Florence je „ghost-writer who sees ghosts“. Benji je slaďouš a jeho dynamika s Florence mě moc bavila.

Co musím vyzdvihnout, je pohled na smrt, který kniha přináší – donutila mě se na ní dívat trochu jinýma očima. Potěšily mě taky odkazy na jiné autorky romantik, což musí ocenit každý knihomol. A já vlastně nemám nic, co bych knize vyčetla. Možná jen, že bych se v téhle knize obešla bez spicy scény. ?

Pokud hledáte příjemnou, nenucenou knihu, která vás zahřeje u srdce, ale zároveň není jen povrchní a dokáže nabídnut i hlubší myšlenky, Romantiky ze záhrobí vám rozhodně doporučuji!