Neviditelný muž

Román NEVIDITELNÝ MUŽ je první autorčinou knihou, kterou jsem přečetl. O autorce jsem sice v minulosti slyšel, ale nikdy předtím jsem se nepustil do žádné její knihy.

Kniha má 4 částí. Střídají se části ze současnosti a z minulosti. Líbily se mi obě dvě časové linky. Časové linky jsou odděleny jiným fontem písma.

Hlavní postavou je EMILIA, která pracuje jako redaktorka v rozhlase. Dojde k určité události a Emilia se navrací do městečka Serafiny, kde se narodila. Město je patrně vymyšlené, ale nachází se někde na východě, kde eskaluje válečný konflikt. Po příjezdu se setkává se svými spolužáky a dětmi, se kterými si v minulosti hrála a s dalšími obyvateli města.

Emilia se rozešla s manželem MARCEM. Navštěvuje útulek se psy a nakonec se rozhodla, že si k sobě vezme psa DZAKA. Její mamka BEA se nachází na psychiatrickém oddělení a pravidelně ji navštěvuje. Oblíbil jsem si její babičku ADINU, kterou ráda navštěvovala. Zajímavý byl také její dědeček MAJOR PEPÉ, který nikdy ve válce nebojoval. Milovala také jejich zahradu.

Zpočátku jsem si myslel, že tato kniha nebude pro mě, ale nakonec se mi kniha líbila. Autorka má svůj styl psaní. Knihu lze přečíst za jedno odpoledne. Autorka na malém prostoru dokázala všechno popsat.

Autorka píše svižně a tato kniha byla pro mě osvěžení. Autorka píše o závažných tématech, ale dokáže psát také s humorem.

Román v sobě obsahuje tajemství, rodinná dramata a exotické prostředí.

V knize se nachází také báseň, která se mi líbila a dopisy.

Závěr knihy byl pro mě překvapením.

Kniha má pěknou obálku včetně předsádky.

Autorka mě přesvědčila o tom, že píše dobře, a tak si časem přečtu její další knihy.

Bianca Bellová mě nezklamala ani tentokrát. Další skvělá kniha, depresivní, posmutnělá, přesto, nebo právě proto se čte jedním dechem. Bellová totiž patří mezi těch pár autorů, co si vás dokáží omotat kolem prstu už po pár stránkách. Přesto Neviditelný muž, tak jako další knihy autorky, není pro každého.

Neviditelném muži sledujeme rozhlasovou moderátorku Emu. Manžel Marco ji opustil s její bohatou kámoškou a protože jí bylo smutno, pořídila si stejně smutného psa z útulku a vrátila se domu, do rodné Serafiny, na východ, odkud muži směrují do války(podobnost s válkou na Ukrajině).

Matka Emy Bea už desítky let nekomunikuje, proč, to se postupne rozplete, ale mezitím si v ústavu kreslí kočičky jedním tahem.

Babička, s tou zase nemluvi Ema. Děda dostal mrtvici, mluví legračně, jako robot a věta, kterou stále opakuje je: “A já teď vůbec nevím, jestli to celý stálo za to, Hortenzie.”

Její táta zůstal neviditelný a tajemný a neví o něm skoro nic. Jen to, že svedl její zasnoubenou matku a byl ze znepřáteleneho etnika Amalů a měl tak tmavou barvou kůže, že nebyl vidět ve tmě.

Přiběh je zase trochu jiný, než ostatni Bianciny knížky, což je prima. V této knize se pohybujeme ve městě Serafina, které ve skutečnosti neexistuje a ocitáme se ve smyšleném časoprostoru, ale odkazuje se tu hravě a v náznacích na současné problémy.

Zajímavé je tu zavěrečné odhaleni rodinné historie, jiné v tom, že je v tak pestrých kulisach mimo realitu. Fiktivni prvky mě občas trochu rušily, ale jinak celkově povedené.

Mé první setkání s autorkou přes tuto knihu. Neviditelný muž si mě získal svým psaním. Emilia se rozchází se svým manželem, mamku má v psychiatrické léčebně, dlouhodobě nemluví, na světě má pak už jen babičku, která bydlí v Serafině,  ale moc se nestýkají.

Osud tomu chce,  že z domova z hlavního města pojede do vesnice Serafina. Dozvídá se tam další věci o své minulosti a o minulosti její rodiny. 

Bolí to, ale možná jen tak dokáže vše překonat a začít nový život v současnosti. Příběh se prolíná minulost a současnost. Jednotlivé vyprávění má autorka rozlišené trochu jiným stylem písma, které ale na první pohled neruší, později pomůže v lepší orientaci. 

Kniha je o rasové nenávisti, o předsudkách,  staré křivdy,  bolesti v umírání. Silný příběh, který mi absolutně sedl a já jen hltala písmenka. Malinko jsem se na začátku prala s tím, že jsem nepochopila, kde se to odehrává a v jaké době. Mluvilo se tam i o válce. 

Když jsem pochopila, že jsou místa vymyšlená a nejde o to, kde to je,  ale CO se v rodině děje, byla jsem nad míru spokojená. Bravurně napsaný, rozebraný postavy, pomalé odkrývání pravdy. Doporučuji.