Zakázaný deník
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
#O čom je kniha Zakázaný deník?
Komorní rodinné drama z pera spisovatelky, která se stala mezinárodní bestselleristkou už před druhou světovou válkou a musela bojovat proti předsudkům spojeným s „ženským psaním“ dávno před Elenou Ferrante. Hlavním tématem deníkového románu je psaní. Psaní jako akt osvobození, sebepoznání, kontemplace i revolty. Románová protagonistka a vypravěčka Valeria pracuje jako úřednice, má spolehlivého manžela a dvě děti, které se chystají opustit rodné hnízdo. Ocitáme se v Římě roku 1950: čas psaní deníku odpovídá době, kdy text vycházel časopisecky. Zdánlivě banální úvod, v němž jde Valeria manželovi pro cigarety do trafiky, kde si z náhlého popudu koupí „zakázaný“ sešit v černých deskách (zakázaný, protože v neděli se směly prodávat jen tabákové výrobky), odstartuje hrdinčinu cestu k sobě samotné, k reflexi každodenní rutiny a její konfrontaci s vlastními touhami a sny. Valeria nejen že nemá „vlastní pokoj“, řečeno s Virginií Woolf, ale nemá ani kam ukrýt svůj deník a v zaběhnutém rodinném provozu musí složitě krást čas pro sebe a svoje psaní, na němž postupně začne být závislá. Konfrontuje se s tradicionalistickou matkou i pokrokovou dcerou a uvědomuje si, že v životě, k němuž ji vychovali a předurčili, je nešťastná. Není přitom z rodu bovaryovských hrdinek, nechce být obětí literatury, nýbrž – byť si to plně neuvědomuje – autorkou.Zakázaný deník nejprve vycházel od prosince 1950 do června 1951 v týdeníku La Settimana Incom illustrata, což ho možná neprávem zaškatulkovalo mezi fejetonové romány. Knižně ho pak vydalo nakladatelství Mondadori roku 1952. (Založil/a: Jan HalaBala)
(Zobraziť viac 
)
)
Štatistiky
Vydanie
Kniha (1)
Vydavateľstvo (rok): Meridione
- 2024
ISBN: 978-80-909080-7-9
Strán: 304
Poznámka: Autor obálky: Nikola Janíčková Klímová; Překlad: Pavla Přívozníková
Komentáre
Nádherný román vypovídající o době svého vzniku - tedy o poválečných letech Itálie, kdy se role italské ženy postupně vymaňovala ze silně okleštěných podmínek, kde tempo doby určovali muži, až po svobodomyslnou mladou generaci, které není svaté nic z toho, na čem stavěli jejich rodiče. Vskutku vynikající a moderní román, v perfektním českém překladu, je jakýmsi neorealismem v literatuře a hlubokými myšlenkovými přesahy.
Deník na mě působil velmi smutně. Zavede nás do Itálie 50. let krátce po válce, kdy ve vzduchu stále visí obava z minulosti i nejistota z budoucnosti a ve společnosti stále panuje strach. Přesto je vyvíjen tlak na návrat k tradičním hodnotám. Hlavní hrdinka si deník píše tajně, protože ani doma si nemůže dovolit být sama sebou. Je sevřená mezi povinnostmi a očekáváními, mezi touhou po lásce a realitou každodennosti.
Silně na mě dolehla i propast mezi generacemi – hrdinka si nerozumí s vlastními dětmi, cítí se nepochopená, odcizená. Odráží se v tom bolest ztracené generace – lidí, kteří přežili válku, ale ztratili vlastní hlas. Je to kniha o vnitřním zápase, o samotě ve vztazích a o ženě, která hledá samu sebe v době, kdy na to nikdo nebyl zvědavý.
Nejvíc mě zasáhla její potřeba být slyšena, aniž by měla možnost opravdu mluvit. To, že jediným místem, kde mohla být upřímná, byl právě deník. Připomnělo mi to, jak snadno může člověk ve svém životě zmizet – i když žije obklopený rodinou. Ten pocit neviditelnosti, který se mezi řádky neustále vrací, ve mně zůstal i dlouho po dočtení.
Zakázaný deník od italské spisovatelky Alby de Céspedes je hluboce osobní a zároveň společensky výmluvné čtení.
Autorka, která sama pocházela z vlivné kubánsko-italské rodiny, byla známá svým zájmem o ženská témata a postavení žen ve společnosti. Kniha, vydaná v roce 1952, byla na svou dobu odvážná – odhalovala vnitřní svět ženy, která žije na oko spořádaný život manželky a matky, ale uvnitř je plná pochyb, touhy i vzdoru