Mor

Od autorky jsem četla Rapsodii, která se mi líbila docela dost. Věděla jsem tak lehce, co můžu čekat, alespoň co do stylu a čtivosti. Navic téma jezdců Apokalypsy? Znělo to skvěle… a svým způsobem jsem si čtení užívala. Thalasa umí psát sakra čtivě, i když příběhu je v knize pomálu a díky tomu překlenete celkem bezbolestně i slabší pasáže. U Moru ale vidím problém někde jinde. Objevil se jezdec, lidi umírají, on si cválá světem… oukej, ale jako… proč? Jak? Já chápu, že jde o konec světa a nějaké základní informace o tom člověk má, ale… když ani jezdec samotný neví, proč vlastně přišel, tak je to… prostě jen hmmm. Námět je skvělý… ale ani sebelepší námět nebude fungovat bez nějaké logiky a vysvětlení. Takže jestli jste ochotni přistoupit na tuhle polohu příběhu, jděte do něj. Jakmile ale zapojíte jen špetku logiky, celý dojem se rozpadne. Stejně tak mi přišlo dost málo postavit celou knihu na: jeli, jeli, přijeli do města, umíral on, nebo ona, uzdravili se, jeli, jeli, přijeli do města, opět je napadli a jednoho zranili. A takhle pořád dokola. Nepřeháním. O tom, jak ujeté je, zamilovat se do někoho, kdo chce vyhladit lidstvo, se už ani zmiňovat nebudu. Na druhou stranu… musím knížce uznat body za některé myšlenky, které naopak nutily k většímu zamyšlení a za část s pohostinnými staroušky. Ta byla skvělá. V globálu je Mor podle mě strašně nevytěžený a šlo z něj napsat vážně pecku, protože téma je po dlouhé době originální a je obrovská škoda, že autorka nešla víc do hloubky. Do druhého dílu půjdu, jsem zvědavá, jestli třeba nějaké odpovědi nedostaneme tady a vyloženě zklamaná nejsem, ale… Rapsodie byla prozatím rozhodně lepší.

Upřímně? Nechala jsem se zlákat pěknou obálkou a zajímavou anotací. Autorka ale za mě nevytěžila plný potenciál, navíc si to strašně ulehčovala a řadu věcí radši nevysvětlila. Do druhého dílu ale půjdu.
3,5*

Do příběhu jsem vstupovala s lehkou skepsí a obavou, že půjde spíš o efektní, ale povrchní čtení postavené na výrazném tématu. O to větším a milejším překvapením pro mě bylo, jak rychle si mě dokázal získat. Autorka pracuje s motivem apokalypsy překvapivě citlivě a dokáže ho propojit s emocemi, které nepůsobí uměle ani přehnaně. Atmosféra je temná, místy tíživá, ale zároveň silně vtahující.

Hlavní postavy nejsou jen nositeli děje, ale mají hloubku, vnitřní konflikt a vývoj, který dává jejich rozhodnutím smysl. Právě emoční rovina je podle mě jednou z nejsilnějších stránek knihy – vztahy, bolest, strach i naděje tu mají své místo a fungují přirozeně. Příběh si drží tempo, nestagnuje a i ve chvílích, kdy by mohl sklouznout k jednoduchým řešením, si zachovává určitou vážnost.

Celkově na mě kniha zapůsobila mnohem silněji, než jsem čekala, a nabídla víc než jen temnou romantiku na pozadí zkázy světa. Zanechala ve mně dojem, který jen tak nevyprchá, a rozhodně ve mně vzbudila chuť pokračovat dál v celé sérii. Pokud další díly navážou stejným způsobem, mám se rozhodně na co těšit.

Příjemná změna, že hlavní postavou není nějaký mega boháč v drahé káře, ale šiřitel smrtelné nemoci na bujném oři :)) Sice mi to přišlo zbytečně dlouhé a ke konci to přestávalo bavit, ale má to hezkou obálku a ořízku, tak to s tím hodnocením asi přeženu :-)