Nightcore
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
O čom je kniha Nightcore?
Někdy stačí jediná chyba, aby člověk ztratil všechno. A někdy právě ta chyba ukáže, co je láska.Daniel je na výchovu svého malého syna Dannyho sám – a často má pocit, že selhává. Když do jejich života vstoupí Matyas, asistent ve školce, Daniel dlouho odmítá přiznat, že by mu mohl být oporou. Přesto mezi nimi postupně vzniká pouto silnější, než si dokážou připustit. Jenže skutečná blízkost vždy přináší i riziko ztráty. Stačí jediné selhání – a všechno, co budovali, se zhroutí. Nightcore je příběh o vině, zodpovědnosti, odpuštění a především o lásce, která začíná ve chvíli, kdy je nejtěžší ji dát. (Založil/a: Catwoman)
)
(Zobraziť ukážku
)
Štatistiky
Vydanie
Komentáre
Kniha se mi líbila. Neříkám, že byla na úrovni nobelovky, ale stojí za přečtení. Jasně, některé stránky příběhu mohly být doladěny více, nebo spíše více rozpracovány. Líbilo se mi ale, že kniha neukazuje jen to růžové, ale i to, co s člověkem udělá krize. Ještě se tu formují obě postavy a pomalu dospívají. Některým to holt trvá déle...
3,75
Kniha se mi četla dobře a celkově mě bavila. Líbilo se mi, že se v příběhu objevovaly i věci, které se dějí v reálném světě, včetně vážnějších témat.
Konec na mě působil trochu otevřeně, což se mi úplně nelíbilo, ale zároveň mám pocit, že to možná skončilo přesně tak, jak mělo.
Postavy mi byly sympatické, i když mi někdy jejich chování přišlo až přehnané, hlavně u Dana.
Jinak ale musím říct, že se mi kniha líbila.
Kniha se mi četla dobře a celkově mě bavila. Líbilo se mi, že se v příběhu objevovaly i věci, které se dějí v reálném světě, včetně vážnějších témat.
Konec na mě působil trochu otevřeně, což se mi úplně nelíbilo, ale zároveň mám pocit, že to možná skončilo přesně tak, jak mělo.
Postavy mi byly sympatické, i když mi někdy jejich chování přišlo až přehnané, hlavně u Dana.
Jinak ale musím říct, že se mi kniha líbila.
Přečtená za šest hodin. Úžasná kniha. Chvilkami jsem i brečela dojetím. Moc se mi líbil celý příběh i jeho podání. Prostě nádhera.
Napad se mi velmi libil, barvy obalky jsou nadherne a uplne roztomile bylo oznaceni hadatka. To se mi strasne moc libilo. Co bylo pro me hodne matouci byl cas. Prislo mi, ze se to snad cele odehrava behem mesice, max dvou. A najednou zjistuju, ze mame za sebou cely jeden rok? Jako jak?
Vztah na me pusobil strasne nevyrovnane, Maty se mohl pretrhnout a ta jeho hadatka ho zdatne vyuzivala (casove, financne, dokonce i pres domacnost), vubec se nedivim, ze to na nej zacalo padat. Jako nerikam, ze Daniel mel toho na svych bedrech malo, ale...
Co se mi moc nelibilo, ze tam bylo zakomponovane sebeposkozovani. A jeste takovym nejakym podivnym zpusobem, jak kdyby skoro o nic neslo a nebylo to zavazne tema.
A uplne me rozsekala (a ne v dobrem) ta fatalni chyba. Jako vazne? Nevim, jestli ma autorka deti. Ja jo, ctyri, sice ne hadatkovy (takze nevim, jestli i ve vnimani zvyseneho hlasu reaguji jinak), ale ze by se mely hroutit a extremne vyplasit ze zvyseneho hlasu? Ta situace byla extremne vyhrocena. Jako fatalni mi prijde spis to pokousani. Ale to proste nemohl ovlivnit. Naopak bych Matyho pochvalila, ze se sel uklidnit a pak chtel vsechno dat do poradku uz s klidnou hlavou. To je jak kdyby si Daniel myslel, ze maleho bude mit na stopkach 24/7. To neni realne.
Obcas se proste neco stane, obcas nervy ujedou.
Co bylo jeste pro me matouci stridani "vypravejicich" osob. Strasne rychle preklikavaly, do toho jeste jejich myslenky. Obcas mi trvalo nez jsem se zorientovala. Takove rychle preskakovani bylo pro me rusive, nesedelo mi.
Takze hodnoceni asi takove, ze velmi prijemny a netradicni namet, jen pro me to zpracovani trochu pokulhavalo a snizovalo dobry pocit ze cteni.
Vztah na me pusobil strasne nevyrovnane, Maty se mohl pretrhnout a ta jeho hadatka ho zdatne vyuzivala (casove, financne, dokonce i pres domacnost), vubec se nedivim, ze to na nej zacalo padat. Jako nerikam, ze Daniel mel toho na svych bedrech malo, ale...
Co se mi moc nelibilo, ze tam bylo zakomponovane sebeposkozovani. A jeste takovym nejakym podivnym zpusobem, jak kdyby skoro o nic neslo a nebylo to zavazne tema.
A uplne me rozsekala (a ne v dobrem) ta fatalni chyba. Jako vazne? Nevim, jestli ma autorka deti. Ja jo, ctyri, sice ne hadatkovy (takze nevim, jestli i ve vnimani zvyseneho hlasu reaguji jinak), ale ze by se mely hroutit a extremne vyplasit ze zvyseneho hlasu? Ta situace byla extremne vyhrocena. Jako fatalni mi prijde spis to pokousani. Ale to proste nemohl ovlivnit. Naopak bych Matyho pochvalila, ze se sel uklidnit a pak chtel vsechno dat do poradku uz s klidnou hlavou. To je jak kdyby si Daniel myslel, ze maleho bude mit na stopkach 24/7. To neni realne.
Obcas se proste neco stane, obcas nervy ujedou.
Co bylo jeste pro me matouci stridani "vypravejicich" osob. Strasne rychle preklikavaly, do toho jeste jejich myslenky. Obcas mi trvalo nez jsem se zorientovala. Takove rychle preskakovani bylo pro me rusive, nesedelo mi.
Takze hodnoceni asi takove, ze velmi prijemny a netradicni namet, jen pro me to zpracovani trochu pokulhavalo a snizovalo dobry pocit ze cteni.





