Drby z Olympu - Kniha druhá

Obsahuje spoiler Na druhou knihu drbů z Olympu jsem byla zvědavá, proto, jak byla možnost, vrhla jsem se na to.
Mám dojem, že tenhle díl byl o chlup lepší než předchozí, což je samozřejmě jen a jen dobře.
Persefona je stále velmi naivní slečna, která se spíše podřizuje druhým. Neprotestuje, nediskutuje, prostře udělá to, co ji ostatní řeknou nebo připraví. Našla se ale i jedna či dvě situace, kdy uměla říct dost a také účelově zaintrikařit. Věřím, že brzy ten jejich svět pochopí s dokáže se mu plně přizpůsobit.
Hádes má viditelně více tváří, ale každá z nich je fajn. Je zlomený, nespokojený sám se sebou, zároveň dobrosrdečný, přátelský a také přísný až krutý vládce podsvětí.
Ve vzájemném střetu je evidentní, že ona je rozpačitá, neznalá, pomalu se učí a prostě zkouší, co jde. On je trochu ťulpas, přesto ochranářský a navíc zamilovaný, což si ale začal vyčítat kvůli věku i dalším okolnostem a postavám. Docela mě zajímá, s tím, jak to bylo ke konci, kam až to povede.
Bylo to lepší, užila jsem si to více. Líbí se mi moderní pojetí, humor, ironie i ostatní postavy, které se nebojí arogance, sebevědomí, ostrého jazyka ani toho, jak se možné božské postavičky ukazují v tom horším světle. Je to prostě více než pohádka, protože to na jednu stranu není hezké (podvody, nevěry, vydržování, manipulace, ...). Málo textu, rychle přelistované, na kresby si zvykám. Hodnotím 4* a těším se, co bude dál.

Už se v příběhu více chytám, i bez znalosti Řeckých bájí. Vývoj postav je velmi zajímavý. Je vidět že charaktery mají hloubku a proč co dělají, I přesto si ponechávají svou myaterióznost. Prostředí opětovně top. Stejně jako grafika, kterou úplně miluju.