Mathilda
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
O čom je kniha Mathilda?
Mathilda, napsaná v roce 1819, ale poprvé vydaná až o sto čtyřicet let později, je intimním a zneklidňujícím ponorem do nitra dívky, jejíž život je poznamenán ztrátou matky a odloučením od světa. S protagonistkou, která kvůli narušenému vztahu s otcem čelí v této temné novele zničujícímu citovému poutu, prozkoumává Mary Shelley, autorka slavného Frankensteina, nejzazší hranice samoty a tíhu vyřčených tajemství.Text nese gotické rysy, ovšem i feministický podtón: Mathilda se sice ocitá v pasti tragických okolností, jakkoli se však cítí ztracená a bezradná, nalézá v sobě sílu svůj příběh pravdivě odvyprávět. V novele přitom jako by zaznívaly ozvěny autorčina života, jejích vlastních vnitřních zápasů, bolestných ztrát i složitých vztahů.
Vydání doprovází studie historičky Marie Michlové. (Založil/a: Yunnan)
)
(Zobraziť ukážku
)
Štatistiky
Vydanie
Vydavateľstvo (rok): Nezjištěno / Jiné
- 2025
ISBN: 978-80-909687-0-7
Strán: 248
Prekladateľ: Richard Podaný
Komentáre
Tohle bylo hodně těžké čtení, tolik neštěstí a bezútěšnosti v příběhu jediného člověka.
Nejtěžší zrada, která přijde jako blesk z čistého nebe, od člověka nejmilovanějšího a nejbližšího.
Alegorické ztvárnění samotného zoufalství a beznaděje, které postihlo autorku po ztrátě jejích dětí.
Na knize je opět vidět péče a láska, kterou Medusa věnuje každému svému počinu. Sametová obálka barvy, která čtenáře unese do krajiny představ, kde najde skvělý příběh a úžasné zpracování materiální části knihy.
Až pomine prvotní šok a budu v dostatečně melancholické náladě, pustím se do čtení znovu a ještě hlouběji.
Nejtěžší zrada, která přijde jako blesk z čistého nebe, od člověka nejmilovanějšího a nejbližšího.
Alegorické ztvárnění samotného zoufalství a beznaděje, které postihlo autorku po ztrátě jejích dětí.
Na knize je opět vidět péče a láska, kterou Medusa věnuje každému svému počinu. Sametová obálka barvy, která čtenáře unese do krajiny představ, kde najde skvělý příběh a úžasné zpracování materiální části knihy.
Až pomine prvotní šok a budu v dostatečně melancholické náladě, pustím se do čtení znovu a ještě hlouběji.
Autorka, která v pouhých osmnácti letech vystřihla dnes již kultovního Frankensteina, obohacuje čtenáře i sto čtyřicet let po své smrti. Temnou a znepokojivou novelu o dívce, usilující o lásku (ne nutně tu fyzickou), o trýznivé samotě, o ztrátě a znepokojivém vztahu s otcem jsem četla dlouho, byť se jedná o svazeček vcelku útlý.
Nebylo to kvůli těžkému osudu hlavní hrdinky, jež v okamžik svého zrození přišla o matku, aby poté ztratila i otce a postupně všechny, jež jí měli poskytovat lásku a oporu. Nořila jsem se do jejího příběhu s něhou a pokorou a užívala si každé slovo. Tahle útlá knížka překonává spoustu tabu, a není divu, že ač napsána v roce 1819, vyšla až nyní.
Je to v podstatě taková studie citové deprivace a samoty protkaná aluzemi na Bibli a Dantovo Peklo a i přes všeobjímající smutek je to nádherné, smutné a dojemné čtení.
Doporučuji všem bibliofilům a nadšeným temnočtenářům, kteří mají rádi košaté popisy a goticky laděné příběhy.
Nebylo to kvůli těžkému osudu hlavní hrdinky, jež v okamžik svého zrození přišla o matku, aby poté ztratila i otce a postupně všechny, jež jí měli poskytovat lásku a oporu. Nořila jsem se do jejího příběhu s něhou a pokorou a užívala si každé slovo. Tahle útlá knížka překonává spoustu tabu, a není divu, že ač napsána v roce 1819, vyšla až nyní.
Je to v podstatě taková studie citové deprivace a samoty protkaná aluzemi na Bibli a Dantovo Peklo a i přes všeobjímající smutek je to nádherné, smutné a dojemné čtení.
Doporučuji všem bibliofilům a nadšeným temnočtenářům, kteří mají rádi košaté popisy a goticky laděné příběhy.






Protože Mathilda opravdu stojí za to.
Shelley z téhle knize ukazuje, že gotika (ano, je to gotika) nemusí být jen načančaná a to i v tom temném, zatuchlém slova smyslu, ale drsná, syrová a intimní.
Stejně, jako je téma knihy, které je stále stejně výbušné jako v době, kdy Shelley psala Frankensteina. I když je Mathilda mnohem komornější, prakticky intimní zpověď o pár osobách, chvílemi působí mnohem děsivěji, že Frankenstein.
Nejedná se o horor v klasickém stylu, ale spíše o vnitřní horor, o to, co se stane, když se člověk ocitne tváří v tvář něčemu, co by vůbec nemělo být.
Musím říct, že kniha se mnou docela zamávala. Ne formou, ta je dobře čitelná, i když dost náročná a zde musím pochválit, že se překladateli podařilo zůstat věrný době vzniku. žádné uhlazovaní, žádné moderní zkratky, ale kvůli samotnému tématu. Shelley ani na chvíli, ani o kousek neuhne a drtí vás od začátku do konce.
Pokud hledáte jednoduché, laskavé čtení, Mathilda nebude ta nejlepší volba. Pokud vám nevadí psychologická temnota ani tabuizované téma, tahle kniha je přesně pro vás.