Údolí Sedmi trav

Neobyčejná kniha kterou doma v knihovně chráním jako oko v hlavě. V Moskevském muzeu se najde stará březová kůra a na ní několik značek, volání o pomoc které přichází z poloostrova Tajmyr. Rozjíždí se napínavé pátrání které nedovolí knihu odložit.

Autorův vymyšlený příběh má jen málo vědecky podložených a i rozumově přijatelných podkladů (viz doslov). Při čtení člověka napadá spousta "proč", "jak". Mnoho technických postupů "Robinzona" jsou, v arktických pustinách, nemožná. Bylo by jistě zajímavé, kdyby se něco takového událo. Protože prostředí je opravdu neobvyklé a v protikladu k poušti či džungli zcela neobvyklé. Vyprávění je rozděleno do třech dílů a vždy do 12ti kapitol, které se ještě člení, podle průběhu děje na úseky. Děj je rozvláčný, líčení schematické, psané pro nenáročné čtenáře.

Kniha je čtivá. Netuším, zda byla vydána nově, ale v knihovně vlastním její první vydání, kde se všichni soudruhují a pan Lenin je osvoboditel. Ovšem tato politika se děje na pozadí, důležitý je samotný příběh a ten je místama až mystický. Tajemství značek na vyplavených stromech, prapodivné společenství kdesi v tundře. Zajímavé pojetí psychologie chování lidí uvnitř sekty. Knihu právě pro to vše nezavrhuji. Napínavé čtení i v dnešní době.