Harry Potter a Kámen mudrců

S Harrym jsem se poprvé seznámila na pajdáku, když jsem znuděně poslouchala referát na "nový fenomén literatury pro děti". Přiznávám, že jsem si u toho cosi čmárala a doufala, že už brzo zazvoní.
Ale když jsem pak viděla, že šílenství pokračuje, ba se dokonce stupňuje, když vyšel druhý díl, rozhodla jsem se to taky zkusit.
Od té doby mě Harry chytil a nepustil, dokud nevyšla poslední kniha. Popravdě, může za to částečně i skvělý překlad.

Hodnotím tuto knihu z odstupem několika let od přečtení, po přečtení všech dalších dílů a shlédnutí všech filmů a musím na tomto prvním dílu ocenit tu dětskost a naivitu Harryho v pozitivním smyslu. Právě další díly už hrdinu o tu čistou dětskost připravují a vrhají jej do opravdového a nelítostného skutečného světa. Mé děti také byly v 11 letech tak dětsky naivní a čekaly na přihlášku z Bradavic, a proto když tuto knihu opakovaně pročítám, vidím v ní i své děti neúnavně čekající na kouzla z jejich fantazií.

"Vrták! Brekot! Veteš! Cuk!" - takhle nějak má vypadat projev nebo přednáška - stručný, jasný, výstižný - a jídlo na stole (lahodný hodokvas) kvůli němu nikdy nevystydne. To ovšem umí jen Albus Brumbál, ředitel školy v Bradavicích (celým jménem Albus Percival Wulfric Brian Brumbál, nositel Merlinova řádu první třídy, předseda Starostolce, Nejhlavnější hlavoun... atd.). Hodně to o něm vypovídá, je to jedna z nejzajímavějších literárních postav, vyznačující se neobyčejnou moudrostí, laskavostí, humorem a zálibou v citrónové zmrzlině (to nechápu, já ji vůbec nerada...).

Vzpomínám si,že jsem se ke čtení musela doslova přemlouvat a nutit. V době, kdy jsem totiž knihu dostala do ruky, byl ten největší boom HP a já nechtěla jít s davem. Teď jsem ale pochopitelně ráda, že jsem se do čtení pustila, protože těch 10 s HP bylo vážně úžasných a já si každou knihu neuvěřitelně užívala a příběhy mi daly strašně moc krásných chvil.
Na tomto prvním díle je znát, že ač JKR tvrdí, že měla celý příběh dopředu promyšlený, není to tak docela pravda. Začátky HP jsou typickou pohádkou, naivní, dětskou a neškodnou. Až v průběhu dalších dílů se ze ságy stalo to, čím je dnes.

Edit po více než 15 letech od prvního čtení: I když je člověk už podstatně starší, Harry má pořád svoje kouzlo. O to větší, když máte v ruce ilustrované vydání, které se opravdu povedlo a vdechlo knize další rovinu. V hlavě se tak krásně míchá vaše vlastní fantazie, s obrazy z filmu a ilustracemi. Ano, velká část dojmů patří nostalgii, ale stejně - tenhle příběh je tak nadčasový, že bude bavit pořád.