Miluju Ngaio (promiň, Agatho). To jsou tak skvostné vraždy, až to bere dech. A protože máme rok 1939, okusíme nádavkem trochu nálady britské společnosti, především té mladé, která překvapivě tíhla ke komunismu. Připadal jim logický. Jako tohle číst je za všechny prachy, máme tu přímořskou vesničku na jihu Anglie, ve které se sejde malá společnost a ve chvíli, kdy jedna rýpavá postava pronese, že má idiosynkrazii na kyanid, je jasné, kam se bude děj ubírat. Miluju četné narážky na autory detektivek, kde si Ngaio dělá legraci sama ze sebe:
"Je to rutina," přikývl Alleyn. "Máte naprostou pravdu. A rutina je základ policejního vyšetřování. I pro spisovatele detektivek už minula ta šťastná doba, kdy mohli rutinní výslechy ignorovat. Dneska čtou knížky o Scotland Yardu a studují policejní příručky. Vědí ovšem, že rutinní pátrání je příšerně nudné a naprosto nevhodné pro thriller. A tak se každý pisálek uchýlí ke kompromisu: napíše jednu kapitolu nazvanou Rutinní pátrání, pár větami odbyde šest týdnů mravenčí práce, vynechá všechno, co se ukáže nedůležité a uvede jen podstatné. Modlím se k bohu, abychom to mohli taky tak dělat." (kapitola 11 s názvem Rutina)
Alleyn se sklonil a dva špačky zdvihl. "Nedopalky cigaret jsou dneska autorům detektivek už jenom k smíchu." poznamenal. "Ztratily glanc a jsou teď ve stejném opovržení jako Číňani a durman. Žádný snob, který má trochu cti v těle, se k nim nesníží. ... Ale my dva, Foxi, my jsme jenom pisálkové bez velkých ambicí."
"Je to rutina," přikývl Alleyn. "Máte naprostou pravdu. A rutina je základ policejního vyšetřování. I pro spisovatele detektivek už minula ta šťastná doba, kdy mohli rutinní výslechy ignorovat. Dneska čtou knížky o Scotland Yardu a studují policejní příručky. Vědí ovšem, že rutinní pátrání je příšerně nudné a naprosto nevhodné pro thriller. A tak se každý pisálek uchýlí ke kompromisu: napíše jednu kapitolu nazvanou Rutinní pátrání, pár větami odbyde šest týdnů mravenčí práce, vynechá všechno, co se ukáže nedůležité a uvede jen podstatné. Modlím se k bohu, abychom to mohli taky tak dělat." (kapitola 11 s názvem Rutina)
Alleyn se sklonil a dva špačky zdvihl. "Nedopalky cigaret jsou dneska autorům detektivek už jenom k smíchu." poznamenal. "Ztratily glanc a jsou teď ve stejném opovržení jako Číňani a durman. Žádný snob, který má trochu cti v těle, se k nim nesníží. ... Ale my dva, Foxi, my jsme jenom pisálkové bez velkých ambicí."