Padesát odstínů temnoty

Skoro bych mohla zkopírovat svůj komentář u předchozího dílu a vložit ho i sem. Všechno se pořád dokolečka opakuje. Výkyvy jakýmkoliv jiným směrem jsou naprosto minimální, ale člověk je rád i za ně. Náznaky detektivní zápletky mě spíš rozesmívaly. Jinak vše při starém - postavy nereálné, děj pražádný,orgasmus při každém sexu, nápad nulový, Anna fňuká nebo se rozplývá, Christian pouští hrůzu, čtivost jediná zachraňuje... prostě... opravdu nechápu všechen ten povyk kolem kvůli knize, která se snad ani knihou nazvat nedá.

Takže tu máme další rekord! Druhý díl mi zabral pouhých a čistých 15 hodin čtení v kuse!;) Nejedná se o nijak zvlášť dobrý příběh, ale v době zkouškového je to super na odreagování mozku... P.S. taky chci kabriolet :P

Velká nuda. Má to být erotický román a nic. Víc mě vzruší Povídání o pejskovi a kočičce.
Stále se opakující scény, natahování, aby autorka popsala stránky. Chvílemi jsem měla pocit, že už jsem to četla a ano četla o několik stran před tím.
Ana je stále stejně hloupoučká, nevěřím tomu, že by byla taková stydlivka, kdyby byla pořád tak nažhavená na Greye a bála se mu říct co chce, proto to postrádá veškeré sexuální napětí - mezi tou dvojicí nic takového není, tedy neměla jsem ten pocit.
Autorka se snažila o pár napínavých scén a měla snahu i knihu zakončit tak, že se bude něco akčního dít i v poslední části - dvě naštvané postavy se asi budou chtít mstít.
Zbytečně dlouhé a moc popisné (a autorka popis moc nezvládá, to přece není o tom, že napíše - sáhl na kliku - otevřel dveře - vešel).

Stále o ničem. Možná ještě víc než v předchozím dílu. Začátek knihy mě doháněl k šílenství a to především srdceryvnými vzlyky Any, která tak moc trpí, co opustila Christiana. Po pár stránkách jsem si sama sobě začala říkat, proč to vlastně čtu. Možná jsem čekala, že autorka překvapí. Nepřekvapila. Příběh je nuda, o nějakých zajímavých sexuálních hrátkách nemůže být řeč. Autorka se neustále opakuje a v podstatě vaří z vody. Dialogy jsou občas neskutečně tupé, stejně jako Ana sama. Červená knihovna zkrátka válí.

První díl mi nepřipadal zrovna světoborný, ale čekala jsem, jestli se něco v druhém díle zlepší. Jediné pozitivum je víc děje, ale i tak jsem se stejně jako při čtení prvního dílu celkem nudila.

Tak tuhle jsem nezvládla ani dočíst. :D To mluví asi tak za vše. Pořád to samé dokola. Trochu změna byla bývalá stalkující milenka. Ale dál už mou pozornost nic nedrželo. Kniha odložená a nedočtená a nechybí mi, že neznám druhou polovinu knihy, což je špatně.

Obsahuje spoiler Aby sa autorka neopakovala a aby to nebolo nudné do druhej časti dala jednu psychopatku, jednu starú úchylačku a dalšieho psychopata. Užas. Inak by to bolo celé o tom istom. A aj táto kniha dokazuje aký je Christian nadčlovek. Dokáže prežiť pád vrtulníka a ešte aj dojde domov po vlastných. Ana je stále rovnako hlupa ako aj predtym. A perla na zaver: To Christian už ani nemá na to aby písal sms, alebo nemá mobil? Tie maily, ktoré si písali ma iritovali.

Nemůžu uvěřit že na nás někde číhá další díl této neskutečné slátaniny.
Zatím co nás v prvním díle baví podobnost s jinými románovými postavami, druhý postrádá jakýkoliv příběh a postavy ustrnuly na mrtvém bodě. Při čtení vnímáme jen extáze štěstí které vzápětí naruší hrozba skandálního odhalení Christianovy záliby.
Takže čtení vnímáme jako špinavou stoku bublající bahnitým terénem a narážející na tlející lejna, houpáme se v tomto toku nahoru a dolu.

A ejhle pokračování. Důvod proč sem se rozhodla přečíst celou sérii je, že mě opravdu zajímá, jaký to bude mít konec. V tomto případě, mě konec opravdu mile překvapil a jdu se zkusit zahloubat do posledního dílu.

Padesát odstínů temnoty pro mě bylo pokračování, které nepřineslo vůbec nic nového. Nechci být zlá, ale na mě celá kniha působila jako nechtěná parodie sebe samé. Vztah, který měl být temný, vášnivý a psychologicky zajímavý, je tady jen nekonečné kolečko žárlivosti, hádek, usmiřovacích scén v ložnici a Anastasiiny věčné bezradnosti. Děj? Ten se dá v podstatě shrnout do jedné věty: "hádejme se, udobřeme se, sex, hádka, sex, drama z ničeho, sex." Autorka se tváří, že se pouští do hlubokých emocí a temných traumat, ale ve skutečnosti jen recykluje to, co už jednou použila. A bohužel.. ani napodruhé to není uvěřitelné. Postavy stagnují, nikam se neposouvají, a místo vývoje dostává čtenář dvě stovky stran toxického vztahu vydávaného za romantiku. Ani enemáci (záporné postavy) tu nepůsobí jako skutečné hrozby - spíš jako papírové rekvizity, které mají na malou chvíli narušit rutinu, aby se hrdinové mohli zase udobřit. A erotika, která by měla být alespoň trochu atraktivní složkou, tady bohužel sklouzává do stereotypu. Už to není provokativní ani šokující. Je to prostě pořád to stejné dokola. Za mě? Jedna hvězdička z pěti (a to jsem vážně hodná), Za rychlou čtivost. To jediné se totiž knize upřít nedá. Ale jinak je to jen nastavovaná kaše, která se tváří, že je temná romance, ale ve skutečnosti jen recykluje prázdné drama, plytké dialogy a toxický vztah bez jiskry i bez duše.

Tak jo, druhý díl mám za sebou. Četlo se to dobře, ve stejném rytmu jako předchozí díl, jenže nechyběli tam části, které byli zbytečné, zdlouhavé, takže pak mě to i místy nudilo a bohužel se tak kniha vlekla. Děj místy mile překvapil a někdy jsem měla pocit, že autorka za každou cenu musí do tý bible narvat absolutně všechno - možné i nemožné. Což dle mého nebylo moudré. Stejnak by to potřebovalo seškrtat. Proto je tak neskonale neuvěřitelné, že za cca týden příběhu se toho stane tolik, až je z toho přes 650 stránek! Člověku to ani jako týden nepřipadá, spíš několik dlouhých měsíců.
Ohledně vývojů postav, tak jak jsem doufala. Jistě, něco se tu odehrálo. Christian, leč neuvěřitelně, se pohnul dál a k lepšímu. Typovala bych tak o těch smělých 90°. Bravo. Taky jsem se předčasně dozvěděla, že tam bude mít Grey hodně emotivní scénu - těšila jsem se na ní, ale nevím čím to bylo, mírně mě to zklamalo. Čekala jsem větší haló. Anastasie? 0. Ta holka mě chvílemi naprosto iritovala. Ta její obrovská až frustrující naivita! Čím mě pila ještě krev, že z mouchy dělala velblouda, pokládala si tunu zbytečných! otázek, které se v průběhu opakovaly, kterými se zabývala vždycky asi tak 5 vteřin a pak je pustila. Nespočetněkrát, při každé situaci opěvovala Christiana, jak je úžasný, krásný, její Stín a jak ho hrozně miluje!!! Vím to, bože. -_- Stačilo mě to párkrát a ne na každé stránce. Pokud si už stanovila nějaké dejme tomu "chování" vůči Christianovi, tak nakonec při přímé konfrontaci, pokaždé sklopila zrak, uši a kála se či co. Ta holka nemá vůli nebo už nevím. Hlavně, že v duchu pokaždé dělá ramena anebo naopak přehnaně "machruje" a cítí se snad dotčená.
Musím však přiznat, když to shrnu, že to fakt šlo. Každý je na něco jiného, každému to nesedne, ale každý je nějaký. Jistě. Jen škoda, že se to nese díky hlavní hrdince v tak hrozně naivním duchu. A taky mám pocit jako by si autorka nemohla vybrat jestli bude tedy psát takovou osekanou slaďárnu anebo tvrdou sexem zvrhlou "realitu". Když už se člověk začte, kde se děje něco fajn a napsané to je fajn, pak se vzápětí objevila pasáž, kde to je právě tímhle aspektem zničené a pošlapané - tedy rádoby zvrhlé a nemravné, jak by se jistě hodilo. ;)
Kdyby nebyl v knize ten dodatek, asi už ani ta třetí kniha nemusela být (navíc, zase taková bible!). Trošku taková jinačí verze Krásky a Zvířete a pak spolu žili šťastně až do smrti. Každopádně, díky tomu dodatku se i celkem těsím na ten závěr téhle triologie, kterou buď musíte milovat anebo nenávidět. :)

Tak jsem od dvojky čekala nějaký překvapivý zvrat a nekonal se. Postelové scény popsané dobře, to se nedá upřít, luxus lákavě, ovšem zároveň mě tak napadá, že je to asi moje opravdu první životní setkání s echt červenou knihovnou a že v tomto žánru patrně nebudu pokračovat. A trošku mě děsí taková ta představa z Troškovy trilogie Slunce seno...., jak tam ta nevzhledná Růžičková, v domě posraném slepicemi dojatě slzí u televizní Angeliky a pohled jí sklouzne na tlustého, zpoceného, plešatého, chrnícího manžela s vyvaleným pivním pupkem...... jestli ony ty čtenářky, co to fakt baští, si zaslzí a níže zatrnou stejně jako výše uvedená a pak vidí to, co mají doma.....jestli ono to není skoro škodlivé. Chudáci takoví chlapi, když ani nemají tučné konto, ani vrtulník, ani nejsou sexuálně nabušení 24 hodin denně, ani netropí po 20 letech vztahu dlooouuuuuhou žhavou předehru........Nechtěla bych být manželem manželky čtoucí právě o Greyovi. A mám z toho takovou pachuť šálení a nevěrohodnosti, což u knížek nemám ráda.

S heslem: "Nekritizuj něco, co jsi nečetla," jsem se konečně dostala k tomuhle...ehm...nějak nevím, jak to vůbec pojmenovat... k tomuhle "příběhu". Z prvního dílu jsem toho moc nepřečetla, jen kousky a útržky a nějak mi to nechybělo, a ve druhé části jsem začala tušit i dokonce nějaký náznak zápletky a zajímavosti.. Ale ukázalo se, že to byla jen má halucinace nebo možná bezbřehá naivita.

Jsou všude okolo nás, všichni o nich víme, ale ne všichni o nich nahlas mluvíme. Ano, jedná se o erotické romány, nejnovější knižní hit.

Celá škála sci-fi a fantasy literatury nás obklopuje ze všech stran. Přímo vybízí, abychom se pro ně natáhli, vzali si je a nepřestávali je mít rádi. Celé to má jeden malinký háček, novinku, která vytrhla na scénu a všem vytřela zrak.

"Grey!"

Příběh jako takový mi přišel zajímavější než v jedničce. Místy to bylo docela napínavé a konečně se sem tam vloudil taky nějaký ten děj. Bohužel mě v polovině knihy už začínaly nudit popisy erotických scén, které mi přišly pořád stejné a brzdily tempo knihy. U těchhle částí jsem měl tendence sjíždět je rychločetbou. Ve výsledku mi tak kniha přišla až zbytečně dlouhá (ke konci až vyloženě zdlouhavá), dala by se dost pokrátit. Každopádně třetí díl si přečtu už jen ze zvědavosti, ať vím jak to s nimi nakonec skončí. :)

Jinak trochu nedokážu pochopit, proč někdo čte 650 stránkové pokračování knihy, kterou zadupal pod černou zem...Když mi přijde něco naprosto hloupé a nedá se to číst, tak snad nečtu tak tlusté pokračování ne?!

po přečtené jedničce jsem měla dost a do dvojky se už nepouštěla. Nesedl mi styl psaní a vůbec všechno :-D

Jediné co na téhle knize za něco stojí - tak je její obal :-) ...ale ani ten ho nezachrání od mého krutého hodnocení. Hlavní hrdinka je stále opožděná jako v prvním díle, kdyby se jí nepřipomnělo, že má jíst, umřela by hlady ve druhé kapitole ...což by téhle knize značně prospělo. Neexistující děj shrnují následující slova: Ách - Vnitřní bohyně - BlackBerry - Bejby - Stín.

655 stránek čtiva, začalo mě to bavit až okolo 400 stránce.. V té první části mě dost rozčilovalo, jak Anastasia neustále řeší jestli se pro Christiana hodí nebo nehodí. Na můj vkus se toho tam dělo až moc za těch pár dní co se ten celý děj odehrává a u mě to snižuje kvalitu knihy. Je to prostě víc neuvěřitelný než reálný. Nechápu jak z toho může být někdo tak uchvácený, ale určitě si přečtu i poslední díl této série.

Musím se přiznat, že ani tentokrát mě Ana nijak neuchvátila a narozdíl od prvního dílu mě neskutečně štvaly vsuvky v podobě vnitřní bohyně! Musím ale také říct, že se mi tenhle díl líbil mnohem víc než ten první. Možná proto, že se Christian konečně objevil, v pro mě tak postrádaném, lepším světle.

Výborná kniha! Dokázala mě přesvědčit, že existuje dílo zbytečnější než část první. Po všech stránkách předčila svého předchůdce a ano, to není kompliment. Tentokrát se navíc autorka rozhodla vše opepřit několika kulervoucími nebezpečími a dějovými zvraty, popsanými vskutku strhujícím způsobem. Tolik vzrušení jsem si užila naposledy při pozorování rostoucí trávy...
Bohůmžel nesnáším rozečtené série, takže nakonec nejspíš přelouskám i trojku. Aspoň si budu lépe pamatovat, za co mám toho literárního bobříka odvahy. :D

Jak jsem již psala u prvního dílu - neměla jsem velká očekávání a knihu jsem přečetla až do zdárného konce a líbila se mi. Ze všech tří hodnotím jako nejvíc povedený první a poslední, ale bez toho prostředního by to nešlo. :) Je to oddychovka s dávkou erotiky, ne veledílo, které se bude číst po generace.

Za mě o dost horší, než první díl. Ale dočetla jsem a jsem zvědavá, jak to bude pokračovat proto přečtu i ten další díl :)

Ano, přiznávám, že všechny ty vnitřní bohyně a jiná hnutí mysli hlavní hrdinky dokážou lézt čtenáři pěkně na nervy. Jinak jsem ale nadšeně hltala jednu stránku za druhou a závěrečný epilog mě na závěrečnou knihu velice navnadil.

Ještě horší než první díl série, na ten třetí už nemám sílu ani chuť. Zjednodušené podání BDSM světa tady ještě více vylezlo na povrch, Ana byla na tečku od začátku do konce, ta blbka mě fakt vytáčela!

Jediné, co jsem se z této knihy dozvěděla, bylo to, že nějaká vnitřní bohyně jedné labilní holky umí gymnastiku. Vážně začínám zpochybňovat zdravý rozum autorky. Opravdu v tom nevidí těch padesát odstínů ničeho? Možná je to oblíbené, protože je to lehké čtení a je tam sex (který byl v literatuře vždycky a v 99% lépe napsaný, takže žádná novinka), ale jinak to čtenáři nemůže vůbec nic nabídnout.
Nuda, jen minimum psychicky nenarušených postav a na konci hlavní hrdinka dokáže, že opravdu postrádá zdravý dospělý rozum.