Dům Bernardy Alby

Tento příběh jsem před řadou měsíců viděla zdramatizovaný na prknech Divadla na Vinohradech a uhranulo mne to na první pohled. Takže když se mi dostala do rukou i kniha, věděla jsem, že si to budu dřív nebo později chtít přečíst.
V tuhle chvíli hodnotím "jen" 4 hvězdami, ale nevylučuju, že to časem zvednu na 5 hvězd. Tato kniha v sobě ukrývá příběh, který zpočátku působí poněkud nenápadně, ale mezi řádky se ukrývá intenzivní a skutečně silné drama o potlačované bolesti vyvěrající z omezení vlastní svobody a uzurpování. Což samo o sobě nemůže snad nikdy dopadnout růžově. Ta bolest a její intenzita tu je ale ve výsledku citelná nejen na straně omezovaných, ale i na straně toho, kdo omezuje a utahuje opasky druhým.
Atmosféra sama o sobě je hodně hutná, neveselá a ponurá. S přibývajícími stránkami se tato atmosféra ještě zesilňuje a vy tak nějak tušíte, že to musí vyústit do nějakého dramatu, ze kterého nebude cesty zpět. A vy s tím nemůžete nic dělat, i když byste rádi.
Důvod, proč nedávám plný počet hvězd, ale proč bych to mohla časem změnit, je ten, že na mne tíha toho konce zatím úplně nedolehla a nezasáhla tolik - myslím ale, že na to akorát potřebuju víc času to všechno vstřebat a nasát víc do sebe, abych to mohla naplno ohodnotit, jak si to tahle kniha podle mne zaslouží. Každopádně rozhodně mohu za sebe doporučit. Tohle je skvělý. Ale rozhodně nečekejte žádné veselé čtení, protože to vám tahle kniha skutečně nedá.

Tuto divadelní hru jsem četl, ale, což není časté, jsem si text vychutnal teprve v jevištním provedení, tam jsou ty dívky lépe provedené.

Dům Bernardy Alby je pěkná sonda vrcholného představitele španělské literatury 20. století Lorcy do života na vesnici, kde doposud vládne tvrdou rukou "paní domu" Bernarda Alba.

Zajímavá divadelní hra o pošahané morálce, přetvářce a tyranii. Jsem ráda, že jsem si to přečetla, ale pro další studium mě toto téma asi nezaujalo...