Misery

Kdysi dávno jsem viděla film, ale nepamatovala jsem si z něho nic kromě ústřední zápletky. Knihu si pamatovat budu, protože je to slušné psycho. Annie Wilkesová je jedinečný magor, její vyšinutost se v průběhu knihy stupňuje a uznávám - byly chvíle, kdy mě dokázala šokovat.
Ale nějak nevím, dech se mi netajil, že bych chvílemi ani nedýchala se mi taky nestalo. A že bych nemohla přestat číst taky ne.
Takže jsem asi nějaká okoralá nebo co, když jsou tady z toho všichni tak odvaření.
Nebo jsem možná měla problém s hlavním hrdinou. Paul mi k srdci příliš nepřirostl, celou dobu jsem cítila odstup, a když jsem přemýšlela, jestli to přežije, bylo mi to vlastně skoro jedno. Jakoby byl jaksi plochý, nepropracovaný, bez minulosti - na rozdíl od Annie, kterou jsem nesnášela snad od první stránky.
Ale to je asi tak všechno, co bych této knize mohla vytknout. Málokdo by dokázat postavit knihu prakticky na dvou postavách (těch pár dalších, které se tam mihly, jsou pouze nepodstatný komparz). Všechna čest, King to dokázal.

Uf. No tedy....
Jedna z knih, které jsou napínavé od začátku až do konce. Kdo má rád napětí a opravdu zdařilou atmosféru strachu, tady si přijde na své. Znovu obdivuji autorovu schopnost tohoto dosáhnout za minimálního počtu postav.
Misery by mohli lékaři doporučovat jako podpůrnou léčbu pro pacienty s nízkým tlakem...

Monstrum Annie Wilkes, kterou King stvořil, určitě patří do panteonu největších zrůd, které spisovatelé horrorů a thrillerů vytvořili.

Zatím jedna z nejlepších věcí, kterou jsem měl tu čest od mistra hororu číst. Právě zde se totiž v ideálním poměru setkaly všechny ty věci, díky nimž je King tak uznávaný. Je to extrémně čtivé, neskutečně napínavé, má to psychologickou hloubku (charakter Annie je geniálně propracovaný) a celková okleštěnost prostředí (většina příběhu se odehrává v jedné místnosti) knize vyloženě sluší a funguje na výbornou. I filmové zpracování si jistě zaslouží pozornost, mimo jiné díky excelentnímu hereckému výkonu Kathy Bates.