Změna osvětlení
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
O čom je kniha Změna osvětlení?
Nečekejme od Cortázara snové přízraky ani stupňovanou nejistotu a šokující odhalení podle receptáře klasického hororu. I když slavný argentinský autor nepopíral, že jeho povídky lze považovat za fantastické, je v základu každé z nich prožitek změny či nejistý pocit nám dobře známý nebo snadno představitelný, a nikoli vědecká hypotéza či metafyzická abstrakce. Začínají zpravidla jako všední příhody obyčejných lidí v každodenních scenériích: školačka přijede na prázdniny ke známým na venkov, inženýr se vrací po dálnici do hlavního města, žena se při toulkách cizím krajem zastaví v provinční galérii, mladý muž ochutnává bonbóny, které pro něho připravuje jeho snoubenka... Skoro bychom řekli, že sama realita pracuje na autorově imaginaci a rozvíjí koncízně načrtnutý příběh. Jenomže co je vlastně realita, jež po chvíli rozostří obraz a začne se ukazovat v jiném, znepokojivě cizím osvětlení? Všechno, co si běžně uvědomujeme, je nám přiměřené, schematizované, interpretované. Jsme zvyklí vnímat skutečnost jako konkrétně prožitou situaci a sama otázka po smyslu věcí je svou povahou perspektivní a situační. Cortázar útočí na tento stereotyp proměnami a nejednoznačností situací, jež vytváří pro své postavy. Každá povídka je jakoby samostatně rozvrženou hrou, v níž máme zahlédnout cípek jsoucího světa a vytušit v náznaku pravdu života. Dychtivě hledanou i budoucí úzkost. (Založil/a: TomToman)
(Zobraziť viac
)
)
Štatistiky
Komentáre
Hra v potemnělých uličkách podvědomí, neznámé věci, věci takřka nepoznatelné, opony za nimiž se skrývají hrozby, které jsou však natolik tajemné až neodolatelně přitahují. Cortázar je kouzelník formy i obsahu, zasahuje čtenáře na nečekaných místech, někdy míří na jeho racionalitu, jindy na srdce nebo žaludek a bezmála vždy ho přivádí na místa, které dříve nepoznal a využívá tak beze zbytku veškerého prostoru krátkých příběhů. Silné, rozmanité, úžasně nápadité.
Ackoliv miluju ruzne prolinani realit, ale tohle me minulo. Postavy v povidkach nejsou presvedcive, vsechny jsou si podobne, trochu susti papirem, povidka nema zadne vyusteni, jen jaksi vyzni do ztracena. Nejde porozumet, proc se postavy chovaly, jak se chovaly, ani jaky to ma vyznam.




)