Sovák potřetí, Už mám vydivíno aneb Život s kočkou

Historky se pomalu vyčerpávají nebo novinářka ztratila švih, už to není ono. Oddech to je, ale už se tolik nepobavíte jako u předchozích knih.

"Jako herec jsem se vždy snažil lidi neotravovat, ale spíš bavit, rozesmát - a možná i trošičku poučit. A o totéž mi jde i v této knížce. Setřásl jsem tedy snad všechny historky ze stromu vzpomínek. Prodlel jsem znovu a u lidí mi blízkých, lidí, které jsem měl či dosud mám rád, a vykašlal se na ty, co mi za vzpomínku nestojí. Jsem v této chvíli rád, že jsem to udělal. I napotřetí. Doufám, že se v tom mém galimatyáši slov s přehledem vyznáte, že mi odpustíte sem tam nějaký ten silnější výraz (používám jen ze zvyku, jsem jinak duše křehká), zkrátka, že se opět budete smát." Jiří Sovák, str. 10, Lidé: čtěte!