Temné vody
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
#O čom je kniha Temné vody?
Autor slavného Kruhu přichází s knihou, v níž dokazuje, že mu kromě rozsáhlejších románů není vzdálen ani žánr hrůzostrašné povídky. Ač má všech sedm próz , zařazených do tohoto svazku, nejrůznější námět i zpracování, to hlavní, co je spojuje, je vodní živel. V Temných vodách se tak setkáme s tajuplným pozadím tragédie, která měla vliv na kvalitu pitné vody v činžáku na okraji Tokijského zálivu, s šokujícím průběhem divadelního představení, s nebezpečím číhajícím na účastníky speleologické výpravy, s podivnými obyvateli jednoho pustého ostrova, s pochmurnou lodí duchů, s nečekaným vyústěním plavby snů či se strašlivým tajemstvím skrytým na dně sádky rybářské lodi. Kodži Suzuki píše své povídky v nejlepší tradici Edgara Allana Poea, aby nás přesvědčil, že život v moři nejenom začal - ale že tam často také končí… (Založil/a: Gimei)
(Zobraziť viac 
)
)
Štatistiky
Vydanie
Kniha (1)
Komentáre
Je to rozhodně zajímavý nápad, tematizovat podobným způsobem jeden živel. Zvláště pak v hororovém žánru podobný postup není až tak obvyklý. Suzuki nicméně odvedl velice solidní práci. Voda je sice asi můj nejoblíbenější živel, ale kupříkladu tu ze „zkaženého“ potrubí hned z první povídky bych skutečně pít nechtěl...
Musím se hned na začátku popravdě přiznat, že jsem v každé povídce hledala i tu nejmenší narážku na sérii Kruh. A taky ji našla, i když hlavně v temněji laděných příbězích, které ale nepokrývaly celou knihu: co se jich týče, tak se mi nejvíc líbily počáteční Neklidná voda a mírně detektivní příběh Sádka. Ale na druhou stranu mě taky dost překvapilo, že tady Suzuki jenom neděsí, ale i filozofuje, což je na tak malé ploše často ještě těžší. To mluvím hlavně o poslední povídce Podzemní les a s ní spojeným prologem a epilogem knihy, které přímo nutí k zamyšlení.
Kodži Suzuki se tentokrát čtenářům představuje jako povídkář. Hustě mrazivé, znepokojivé i jemně mysteriózní příběhy, jejichž společným jmenovatelem je voda. Žádné přehánění, pouze bezejmenný děs a strach z neznámého. Všechna čest Suzuki je prostě mistr napětí, který se vyvaruje abnormálnímu množství krvavých scén a závěr nechává na čtenáři. Za mě jednoznačně nejlepší neduchařská povídka Podzemní les.
Sbírku povídek jsem si nedala už hodně dlouho, ale tahle byla úžasná. Všechny příběhy se točily okolo vody a přesto byl každý jiný a nepředvídatelný. Někdy tam bylo nadpřirozeno a někdy nebylo. Někdy to dopadlo dobře a někdy ne. A hezké spojení úvodu a závěru bylo taky moc fajn
