Balady a romance

Balady a romance od Mickiewicze se mi strašně líbily. Jsou založené na lidové slovesnosti, takže mi připadaly skoro jako pohádky pro dospělé. Navíc jsou opravdu krásně napsané a velmi čtivé.

Když jsem namátkou sahal do poličky v knihovně, tak mě nenapadlo, že vytáhnu Mickiewicze a naleznu v něm baladu Útěk, která zaznamenala na chlup stejný námět, jako Erben ve Svatební košili zvěčněné v jeho Kytici - a zrovna tahle báseň v ní patří k mým snad nejoblíbenějším (to se týká i filmového zpracování, kde umrlec v márnici, v podání J. Schmitzera, je prostě geniální - scéna s umrlcem tu ale u Mickiewicze chybí). Už jen pro tuto podobnost, kdy oba vycházeli z podobných lidových pověstí, stojí za to si tuto sbírku přečíst. Vždyť Mickiewicz tuto smutnou baladu zaznamenal více jak třicet let před Erbenem, avšak oproti němu u Mickiewicze nemá báseň šťastný konec, což mi přijde jako další malá perla. Přece jen jsme slované a o to víc si je lidová slovesnost obou národů bližší. A pověsti o mrtvých milých, kteří se vrátili pro své dívky si jsou podobné napříč Evropou, a nejvíce právě u slovanů (a z nich taky hojně Srbů). Jsou tu i balady Litevské či Ukrajinské, což samo o sobě stojí také za zmínku. Líbily se mi.