Nejen v 3D prostoru jsme živi

Albert Einstein přišel se svojí teorií relativity v roce 1916. Názor, že neexistuje svět pouze v našem "tři dé" rozměru, ale i rozměrech jiných, se objevoval už dávno před Einsteinem. Důkazem toho je Edwin Abbott, matematik, teolog a pedagog. Je až k neuvěření, jak přesné jeho úvahy byly a vedly ke stvoření Plochozemí, světa čtverců, kruhů, přímek a jiných 2D obrazců.

Humorný a zároveň geniálně vymyšlený svět, dnes již s nálepkou velkého vědeckofantastického kultu. Těžko jen uvěřit, že poprvé vyšel už v roce 1884. Kniha, kde vaše fantasie musí pracovat na plné obrátky, abyste si celý příběh náležitě promítli ve své hlavě a utvořili si patřičnou představu Abbottova světa.
Celou knihou čtenáře provází čtverec, který, jak sám říká, poznal náš trojrozměrný svět. Čtenáři přibližuje podobu jeho dvojrozměrného světa – od obyvatel po bydlení, přes zvyklosti a zákony. Vypravování obohacuje o historky ze svého života. Čtverec jako vypravěč v úvodu vyzývá své čtenáře, aby si představili Plochozemí jako list papíru pokrytý úsečkami, trojúhelníky, čtverci, pětiúhelníky, šestiúhelníky a dalšími rovinnými obrazci, jež se volně pohybují po povrchu či přímo v něm. Nemohou ovšem vystoupit nahoru ani dolů.

Následně čtenáře seznamuje s nejdůležitějšími pravidly a zvyklostmi. Nastiňuje čtenářům úskalí jejich světa, kdy při velké nepozornosti hrozí za každým „rohem“ smrtelné nebezpečí. Stojí za tím jednoduché vysvětlení, všechny rovinné útvary se ve svém světě vidí pouze z boku (nikoliv seshora), a pokud neodhadnou – mají pro to své důvtipné triky, které se během generací vylepšovaly – s jakým obrazcem mají tu čest, mohou se na jeho vrchol lehce napíchnout.

Hierarchie je v Plochozemí vcelku prostá. Čím více máte vrcholů a čím pravidelnější obrazec jste, tím vyšší postavení ve společnosti máte a tím jste váženějším občanem plochého světa. Toto pravidlo platí pouze pro muže. Všechny ženy, bez výjimky, jsou úsečky, které lehce způsobují smrtelné zranění. Tomu jsou uzpůsobené i domy, které mají dva vchody, jeden pro muže a druhý pro ženy.
Může se zdát, že v některých ohledech se jedná o svět krutý s některými svými pravidly a zákony. Např. pokud nemá obrazec strany zcela totožné, tedy stejně dlouhé, pokud strany nesvírají předepsaný úhel, musí podstoupit nápravu v nemocnici, pokud bude neúspěšná, je dítě bez milosti usmrceno.

Ve druhé části se Abbott věnuje dalším rozměrům. Nejprve setkání koule se čtvercem, která mu vypráví, jak to vypadá v Prostorozemí, tedy ve třetím rozměru. Dostanou se i na problematiku rozměru čtvrtého, Duchozemí, kde je krychle pouhým průřezem, tak jako čtverec je řezem krychle v Plochozemí.

Útlý román, těžký na čtenářovu orientaci v geometrii, náročný na prostorovou představivost. Během četby vypomáhají nákresy a názorné příklady provázející celý příběh. Ovšem pokud nevládnete aspoň částečně těmto schopnostem, nevychutnáte si knihu v plném prožitku, pořád vám bude určitá nadstavba utíkat.

Geniálně popsaný, propracovaný a promyšlený svět do posledního detailu. Zároveň zobrazený s přirozeným humorem, který místy vede až do absurdity. Čím déle čtete, tím vás Plochozemí více pohltí. Přistihnete se, jak přemýšlíte o tomto světě, jako by nebyl fikční, ale skutečný. Už na něj nenahlížíte s tou samou absurditou. Přistihnete se, že vám vrtá hlavou, jak se Plochozemci pohybují bez nohou, jak staví domy, jak pracují bez rukou, jak jedí atd. Rozvíjíte vlastní teorie a dávno zapomenete, že tento svět je pouhá fikce.

Abbott přinesl nenásilnou a pro všechny čtivou formou velké dílo o stěžejní problematice mnohorozměrného vesmíru.

P.S. Toto nevšední dílo nedoporučuji číst feministkám, až si přečtete kapitolu „O našich ženách“, jistě pochopíte sami.