Pufodedr

Užívateľ o sebe napísal

Už dlouho se překecávám, abych sem něco napsal, a ne a ne se dokopat, takže aspoň provizorně to podstatné, co se týče způsobu, kterým hodnotím knihy:
Mám velmi bohatou představivost, takže mi (zejména u oddechových knih) nevadí, když jsou některé situace jen lehce naznačeny - dovedu si je představit i tak. Proto berte mé nadšení hlavně u červené knihovny s rezervou.
Má představivost je také příčinou toho, že nemám rád přebujelé popisy prostředí. Pokud nejsou důležité pro děj ani dostatečně šikovně napsané („nesednou mi do nálady“), tak mi nepomáhají vnímat příběh; spíš naopak. (Ale např. Guillaume Musso píše své knihy tak, že se přede mnou odehrávají jako film. Pokaždé je to zážitek.)

Jinak knihy hodnotím spíš vůči očekáváním, která vytvářejí. Je to způsob, jak mít možnost dát pět * i tzv. oddechovkám. Pokud si oddechová či béčková kniha nehraje na nic víc, tak stačí, když je čtivě napsaná, neobsahuje příliš zjevné chyby v ději a má aspoň trochu zajímavý příběh, abych ji ohodnotil kladně. Také vtipnost je výhodou.

Další věc, kterou je v mých hodnoceních třeba brát s rezervou, je vnímání chyb, hlavně těch stylistických. Hrubky mi vadí, ale špatný slovosled si umím opravit v hlavě během čtení. Proto se takové chyby obvykle na mém hodnocení příliš neprojeví. Na druhou stranu se je snažím zmínit v komentáři.

Co se žánru týče, většinou nemám rád čistokrevné zástupce jedné konkrétní kategorie. Preferuji spíše knihy na rozhraní více žánrů (sci-fantasy, detektivní thrillery apod.) či ty, které se zaměřují více na příběh, než na dodržení žánrových pravidel. Ale je pravda, že člověk je stejně občas překvapen, co mu zrovna sedlo, aniž by chápal proč... :D