Gottwaldovo Československo jako fašistický stát
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
#O čom je kniha Gottwaldovo Československo jako fašistický stát?
Konečným smyslem celého našeho snažení, celého života nás komunistů je uskutečnění velkých a svatých ideálů socialismu, prohlásil Klement Gottwald roku 1946 a nešlo o pouhý rétorický obrat. Komunistickou vizi ráje na zemi doboví politici i pozdější komentátoři často přehlíželi, a přece je jedině v tomto rámci možné vykládat poválečnou nacionálněsocialistickou revoluci, na jejíž vlně se komunisté dostali k moci. Radikální lidovou revoluci, ve které komunisté spojili svaté ideály socialismu se svatými ideály národa, autor vykládá v rámci dějin masových antiliberálních hnutí minulého století a srovnává ji s vývojem v Itálii po první světové válce. (Založil/a: icekafe)
(Zobraziť viac 
)
)
Štatistiky
Vydanie
Kniha (1)
Z recenze Jiřího Peňáse "Dvě rodné sestry: hrůza a úžas" z dnešních LN:
... Krok za krokem ve své knize klade argumenty a ideové důkazy, že komparace je naopak nutná a její výsledek je evidentní. Obě antagonistická hnutí toho mnohem více spojuje než naopak. Mnohé výroky, jež Placák cituje, znějí tak, že nelze určit, pronesl-li je nacista, či komunista. Metody, projevy (umělecké!), rétorika, patos, taktika, akcenty, to vše jedno druhé připomíná natolik, že před tím těžko zavírat oči. To nejsou povrchní analogie, to je principiální shoda. (...)
... Palivem tohoto úsilí o zničení starého světa (a nahrazení očištěným světem novým) bylo v obou případech - zlo. Zlo ovšem ne jako nějaký pohádkový či infantilní opak dobra, ale zlo, které je v masách a v člověku, který se do masy zařadí, imanentně přítomné. A právě na něj fašisté, nacisté a komunisté sázejí. K tomu, aby bylo toto zlo zažehnuto, je však nutné dodat rozbušku. V předchozích apokalyptických hnutích jí byl náboženský fanatismus. To se nyní vrací v podobě Islámského státu a islamismu vůbec... V případě obou původem evropských hnutí tím zápalným materiálem byla jednak otázka sociální a za druhé nacionalismus. Název strany NSDAP to geniálně spojil dohromady. Komunisté v tom nepostupovali jinak. Internacionalismus odhodili v prvním okamžiku, kdy se přestal vyplácet. V případě Československa, jehož poválečnou komunizaci popisuje Placák v druhé části knihy, byl nacionalismus, specificky doplněn o panslavismus, vůbec tím nejsilnějším a nejúčinnějším prostředkem k ovládnutí společnosti. Antisemitismus, nejodpornější prvek nacismu, se pak ke komunismu přidal už jaksi automaticky...