Děkuji, sestřičko...
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
V obchodoch (11.48 - 14.36 EUR)
Do mojich kníh
Komentáre (11)
Podľa kvality
Jak se mi líbil první díl, druhý díl snad ještě víc. Přišlo mi, že zde bylo více děje. Každopádně se mi obě knihy dobře četly. A i když jsem tehdejší dobu nezažila, troufnu si říct, že lidi jsou pořád stejní ať je doba jakákoli. Dovedla mě k tomu nejedna část knihy. Je docela škoda, že není i třetí díl...
Krásný, zvukomalebný a čtivý styl české autorky, která nejvíc knih píše z prostředí Francie,ale já si vybrala ryze české knihy ze 70.let a navíc ještě z prostředí nemocnice.
Hlavní hrdinkou je mladá sestra Sylvie, která se ve svých 20 chce osamostatnit a dostat se z příliš negativistické a manipulativní péče rodičů. Nastěhuje se k tetě Emilce, která smí milostivě obývat byt v kdysi krásné rodinné vile jejich předků. Z vily se stává pomalu ruina, ale Sylvie konečně cítí lásku a přijetí bez podmínek, a to navíc od - pro celou rodinu – podivínské tety.
Na chirurgii se nesetkává s vřelým prostředím, ale Sylvie je prostě děvče do nepohody, která každou nespravedlnost a nepřízeň v životě zvládá s nadhledem, i když s vnitřní bolestí. Zamiluje se do ní rozvedený lékař Oldřich, který naopak nadhled potřebuje. Rozváděl se pro nevěry své manželky, které nebyl dost dobrý, a ona chtěla být volná pro svého milence. Bohužel se cestou od rozvodového řízení stala nehoda, a bývala žena přišla o nohu. Začala exmanžela vydírat a on se z pocitu viny o ni staral a neviděl, jak zlá, panovačná a manipulativní se exmanželka stala. Navíc začala pít a nikdy mu nezapomněla vyčíst, že za vše může on. Dokázala na svou stranu získat sousedy i celé město a její nenávist by Oldřicha naprosto zadupala, nebýt právě citu, který objevil k Sylvii. Než došlo ke svatbě a narození jejich syna, museli spolu prožít mnoho těžkostí, zrady a nenávisti, ale díky Sylvii a její úžasné povaze vše zvládli.
Zhruba 550 stran těchto dvou dílů jsem zvládla za tři dny. Prostě radost číst.
Hlavní hrdinkou je mladá sestra Sylvie, která se ve svých 20 chce osamostatnit a dostat se z příliš negativistické a manipulativní péče rodičů. Nastěhuje se k tetě Emilce, která smí milostivě obývat byt v kdysi krásné rodinné vile jejich předků. Z vily se stává pomalu ruina, ale Sylvie konečně cítí lásku a přijetí bez podmínek, a to navíc od - pro celou rodinu – podivínské tety.
Na chirurgii se nesetkává s vřelým prostředím, ale Sylvie je prostě děvče do nepohody, která každou nespravedlnost a nepřízeň v životě zvládá s nadhledem, i když s vnitřní bolestí. Zamiluje se do ní rozvedený lékař Oldřich, který naopak nadhled potřebuje. Rozváděl se pro nevěry své manželky, které nebyl dost dobrý, a ona chtěla být volná pro svého milence. Bohužel se cestou od rozvodového řízení stala nehoda, a bývala žena přišla o nohu. Začala exmanžela vydírat a on se z pocitu viny o ni staral a neviděl, jak zlá, panovačná a manipulativní se exmanželka stala. Navíc začala pít a nikdy mu nezapomněla vyčíst, že za vše může on. Dokázala na svou stranu získat sousedy i celé město a její nenávist by Oldřicha naprosto zadupala, nebýt právě citu, který objevil k Sylvii. Než došlo ke svatbě a narození jejich syna, museli spolu prožít mnoho těžkostí, zrady a nenávisti, ale díky Sylvii a její úžasné povaze vše zvládli.
Zhruba 550 stran těchto dvou dílů jsem zvládla za tři dny. Prostě radost číst.
Druhá časť série 'Děkuji, sestřičko' je dôstojným pokračovaním prvého dielu. Autorka nás opäť zavedie do náročného prostredia nemocnice, kde sa Sylvia musí vyrovnať s novými výzvami. Kniha je plná emócií a núti zamyslieť sa nad dôležitosťou ľudskej empatie a obetavosti. Autorka opäť dokazuje svoj talent pre vykresľovanie komplexných postáv a autentických dialógov.
Kniha se mi líbila, je velice čtivá jako i ostatní knihy od autorky. Jen se mi nelíbí ten otevřený konec. Trochu mi chybí třetí díl.
Obsahuje spoiler
Bylo to trochu slabší pokračování knihy Prosím vás, sestřičko..., chvílemi jsem i přemýšlela o odložení... Asi i z důvodu rakoviny rodinného příslušníka. Prostě na to nějak pořád nemám...
Bylo to trochu slabší pokračování knihy Prosím vás, sestřičko..., chvílemi jsem i přemýšlela o odložení... Asi i z důvodu rakoviny rodinného příslušníka. Prostě na to nějak pořád nemám...
Druhý díl jsem opět hltala od první do poslední stránky. Děj byl krásně napsaný, plný emocí, života i síly postav, které jsem si oblíbila už v prvním díle. Moc se mi líbil pohled do doktorského prostředí i to, jak autorka dokáže vystihnout tehdejší dobu a lidské osudy.
Škoda, že konec nedopadl trochu jinak, ale i tak jsem si čtení opravdu užila. Skvělá kniha, která ve mně zanechala silný dojem.
Škoda, že konec nedopadl trochu jinak, ale i tak jsem si čtení opravdu užila. Skvělá kniha, která ve mně zanechala silný dojem.
Oddechovka, nebylo to spatne i kdyz pravda, ponekud cernobile charaktery. Ale jako jednohubka na jeden vecer k prolozeni zanru, ktere jinak ctu radeji to bylo fajn.
Autorka píše velmi hezké romantické romány. Patří k nim i tento 2. díl navazující na knihu Prosím vás, sestřičko..... Čtenáře dokáže bez problémů vtáhnout do děje.
2 část příběhu zdravotní sestřičky, její pracovní a osobní život,mě neskládal.rotoze jsem v té době žila a taktéž pracovala ve zdravotnictví,mohla jsem srovnávat. a zavzpomínat si.
Tento, i předchozí díl, se čte jedním dechem!
Čtenář se přenese do sedmdesátých let a přestože je to doba nedávná, z dnešního pohledu je to téměř jako číst sci-fi. Snad každý by si měl jednou za čas přečíst podobnou knihu... Má generace nahlédne do "světa", ve kterém žili naši rodiče a alespoň na chvíli si prestane stěžovat na to "co nemá" a bude si vážit toho "co má"
Čtenář se přenese do sedmdesátých let a přestože je to doba nedávná, z dnešního pohledu je to téměř jako číst sci-fi. Snad každý by si měl jednou za čas přečíst podobnou knihu... Má generace nahlédne do "světa", ve kterém žili naši rodiče a alespoň na chvíli si prestane stěžovat na to "co nemá" a bude si vážit toho "co má"
Pokračování příběhu mladé zdravotní sestry Sylvie. Opět nic moc, prakticky stejné, jako 1. díl, možná trochu horší. Samé klišé. Na začátku věty už vím, jak bude věta pokračovat. Což je děsný. Ale jinak jo, relax pro holky.












